Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvě velmi jasné komety pro závěr letošního roku
Marek Biely Vytisknout článek

Dvě velmi jasné komety pro závěr letošního roku

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Je to již téměř 4 roky, co jsme měli možnost spatřit pouhým okem viditelnou kometu z našich zeměpisných šířek. Bylo to na přelomu let 2014 a 2015, kdy kolem Země prolétala zelená kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Na konci letošního roku bychom mohli takové komety uvidět hned dvě.

Už dlouho víme o kometě 46P/Wirtanen. Jde o kometu s periodou 5,44 let a její letošní návrat bude velmi příznivý. Kometa se přiblíží Zemi na pouhých 0,08 AU (cca 12 milinů km) a dle optimistických odhadů zjasní až na 3 mag. Kometa je od nás v současné době jen velmi obtížně pozorovatelná, to se ale v prosinci změní. V půli prosince bude na několik dnů až týdnů pozorovatelná pouhým okem, pak sice začne pomalu slábnout, ale v dosahu malých dalekohledů by se měla udržet až do začátku jara 2019. Téměř po celou dobu navíc půjde o cirkumpolární objekt, takže nebude zapadat a bude stále nad obzorem.

Mnohem překvapivější je kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Tento objekt byl objeven teprve 7. listopadu letošního roku, jasnost tělesa při objevení činila 10-12 mag. Jde o první vizuální objev komety po dlouhých 8 letech! V roce 2010 byly takto nalezeny komety P/2010 V1, nyní pojmenovaná 332P/Ikeya-Murakami, a C/2010 F4 (Machholz) - Donaldu Machholzovi tímto blahopřejeme k jeho 12. objevené či spoluobjevené kometě (vždy šlo o vizuální zachycení)!

Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger
Vraťme se ale ke kometě C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Ta totiž během prvního týdne od nalezení zjasnila až o 3 mag! Těžko říct, jestli šlo o nějaké mimořádné vzplanutí vyvolané náhlým uvolněním plynů, nicméně v současnosti má jasnost kolem 8 mag a je pozorovatelná na ranní obloze už i v obyčejných triedrech. Kometa je navíc krásně kondenzovaná, takže určitě využijte příležitosti a zkuste se na ni podívat. Možnost budete mít pouze do prosince, pak se kometa ztratí v záři Slunce. A jak moc během této doby zjasní? Střízlivé odhady od Seiichiho Yoshidy hovoří o maximu jasnosti okolo 5 mag, což by bylo na hranici viditelnosti pouhým okem.

Jak už to tak ale u komet chodí, nemůžeme vyloučit ani jiné scénáře. Ten optimistický je, že kometa bude pokračovat v rapidním zjasňování a nakonec bude možná i jasnější než 46P/Wirtanen. Ten pesimistický naopak hovoří o tom, že nepřežije průlet přísluním, jenž by dle aktuálních orbitálních elementů měl nastat letos 3. prosince, a to ve vzdálenosti 0,39 AU od Slunce (zhruba vzdálenost Merkuru od Slunce). Musíme se zkrátka nechat překvapit.

Na závěr ještě doplňme, že se na obloze nacházejí i tři další komety, které by se mohly dát zpozorovat v malých dalekohledech. Krátkoperiodické 38P/Stephan-Oterma a 64P/Swift-Gehrels mají jasnost 9-10 mag, dlouhoperiodická C/2018 L2 (ATLAS) je asi o 1 mag slabší. Všechny tři komety jsou poblíž svého maxima jasnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 46P/Wirtanen (2018)
[2] C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto)

Převzato: Článek na webu astrotech.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa Machholz-Fujikawa-Iwamoto, Kometa Wirtanen


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »