Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvě velmi jasné komety pro závěr letošního roku
Marek Biely Vytisknout článek

Dvě velmi jasné komety pro závěr letošního roku

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Je to již téměř 4 roky, co jsme měli možnost spatřit pouhým okem viditelnou kometu z našich zeměpisných šířek. Bylo to na přelomu let 2014 a 2015, kdy kolem Země prolétala zelená kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Na konci letošního roku bychom mohli takové komety uvidět hned dvě.

Už dlouho víme o kometě 46P/Wirtanen. Jde o kometu s periodou 5,44 let a její letošní návrat bude velmi příznivý. Kometa se přiblíží Zemi na pouhých 0,08 AU (cca 12 milinů km) a dle optimistických odhadů zjasní až na 3 mag. Kometa je od nás v současné době jen velmi obtížně pozorovatelná, to se ale v prosinci změní. V půli prosince bude na několik dnů až týdnů pozorovatelná pouhým okem, pak sice začne pomalu slábnout, ale v dosahu malých dalekohledů by se měla udržet až do začátku jara 2019. Téměř po celou dobu navíc půjde o cirkumpolární objekt, takže nebude zapadat a bude stále nad obzorem.

Mnohem překvapivější je kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Tento objekt byl objeven teprve 7. listopadu letošního roku, jasnost tělesa při objevení činila 10-12 mag. Jde o první vizuální objev komety po dlouhých 8 letech! V roce 2010 byly takto nalezeny komety P/2010 V1, nyní pojmenovaná 332P/Ikeya-Murakami, a C/2010 F4 (Machholz) - Donaldu Machholzovi tímto blahopřejeme k jeho 12. objevené či spoluobjevené kometě (vždy šlo o vizuální zachycení)!

Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger
Vraťme se ale ke kometě C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Ta totiž během prvního týdne od nalezení zjasnila až o 3 mag! Těžko říct, jestli šlo o nějaké mimořádné vzplanutí vyvolané náhlým uvolněním plynů, nicméně v současnosti má jasnost kolem 8 mag a je pozorovatelná na ranní obloze už i v obyčejných triedrech. Kometa je navíc krásně kondenzovaná, takže určitě využijte příležitosti a zkuste se na ni podívat. Možnost budete mít pouze do prosince, pak se kometa ztratí v záři Slunce. A jak moc během této doby zjasní? Střízlivé odhady od Seiichiho Yoshidy hovoří o maximu jasnosti okolo 5 mag, což by bylo na hranici viditelnosti pouhým okem.

Jak už to tak ale u komet chodí, nemůžeme vyloučit ani jiné scénáře. Ten optimistický je, že kometa bude pokračovat v rapidním zjasňování a nakonec bude možná i jasnější než 46P/Wirtanen. Ten pesimistický naopak hovoří o tom, že nepřežije průlet přísluním, jenž by dle aktuálních orbitálních elementů měl nastat letos 3. prosince, a to ve vzdálenosti 0,39 AU od Slunce (zhruba vzdálenost Merkuru od Slunce). Musíme se zkrátka nechat překvapit.

Na závěr ještě doplňme, že se na obloze nacházejí i tři další komety, které by se mohly dát zpozorovat v malých dalekohledech. Krátkoperiodické 38P/Stephan-Oterma a 64P/Swift-Gehrels mají jasnost 9-10 mag, dlouhoperiodická C/2018 L2 (ATLAS) je asi o 1 mag slabší. Všechny tři komety jsou poblíž svého maxima jasnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 46P/Wirtanen (2018)
[2] C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto)

Převzato: Článek na webu astrotech.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa Machholz-Fujikawa-Iwamoto, Kometa Wirtanen


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »