Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa 46P Wirtanen zachycená teleskopicky 3. prosince 2018 na Bathurstské observatoři v Austrálii.
Autor: Ray Pickard.

Nejočekávanější kometární divadlo roku je prakticky za dveřmi a při dobrém počasí se podle vývoje z posledních dnů můžeme opravdu těšit na hodně. Kometa 46P Wirtanen, která v neděli 16. prosince učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země v historii lidstva (bude "jen" 30x dále než náš Měsíc, což je v kosmických měřítcích opravdu kousek), se již přehoupla nad hranici pozorovatelnosti pouhýma očima. Skutečně, vydáte-li se dostatečně daleko od přesvětlených měst a zorientujete se pomocí nějaké mapky, najdete bezbarvý mlhavý flíček viditelný zejména v první polovině noci mezi slabými hvězdami souhvězdí řeky Eridanus. Na fotografiích září nápadnou azurovo-zelenou barvou.

Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018. Autor: Mike Broussard
Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018.
Autor: Mike Broussard
Kometa Wirtanen se 16. prosince octne nejblíže k Zemi po 14. hodině, a to na vzdálenost asi 11,6 milionu kilometru. Jak se toho dne setmí, najdeme ji se pohybovat v nesmírně fotogenické oblasti souhvězdí Býka, nedaleko hvězdokupy Plejády, a podle odhadů by mohla dosáhnout až 3. magnitudy. Pozorovat se ji však vyplatí už od nyní do jejího maximálního příblížení, neboť právě v tomto období prakticky vůbec neruší Měsíc. Ten spěje do novu (nastane 7. prosince) a následně se začne objevovat na večerní obloze a dorůstat. V noci památného velkého přiblížení 16./17. prosince bude výrazně rušit ještě do čtvrt na dvě, takže kometa se bude dát velmi dobře pozorovat spíše až nad ránem v pondělí 17. prosince anebo v neděli ráno 16. prosince), kdy zapadá jen hodinu před svítáním.

Wirtanen je vskutku viditelná pouhýma očima, neboť její centrální část je poměrně kondenzovaná a úhlová velikost již přesáhla velikost Měsíce v úplňku. Musíte ale vycestovat daleko od velkých měst, neboť pořád jde o dost difúzní objekt. Pokud se vybavíte malým dalekohledem, například binokulárem, spatříte velmi nápadnou mlhavou oválnou skvrnu bez jakéhokoliv zjevného ohraničení. Nemá ani žádný výrazný ohon, neboť jádro komety má pouze 1,2 kilometru v průměru není tudíž zazásobeno velkým množstvím materiálu pro vytvoření dlouhého prašného chvostu.

Mapka pro nalezení komety Wirtanen. Autor: Astronomy Edinburgh.
Mapka pro nalezení komety Wirtanen.
Autor: Astronomy Edinburgh.

Ze všeho nejvíce je ale kometa nesmírně fotogenická. Už na krátkých několikasekundových expozicích při 25mm ohnisku se vyjímá jako maličká zelená skvrnka proti homogennímu hvězdnému pozadí, na větším ohnisku se pak její koma roztáhne velice pěkně, ideálně v kompozici s nějakými domy či stromy v popředí. Typickou zelenou barvu způsobují emise plynů v její komě (metan, dusíkové sloučeniny, uhlík) a koma svým rozměrem řádově mnohonásobně převyšuje velikost samotného jádra. Každým dnem se tedy můžeme těšit na úhlově výraznější kometu; v době maximálního přiblížení bude průměr komy přesahovat úhlový průměr Měsíce možná i několikrát. Teď už jen popřát co nejvíce jasných nocí. Hodně štěstí!

Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima. Autor: Chris Cook.
Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima.
Autor: Chris Cook.

Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres.
Autor: Juan Carlos Casado.

Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail Autor: Petr Horálek
Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail
Autor: Petr Horálek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Těšte se na kometu Wirtanen!
[2] Celosvětová galerie (nejen) komety Wirtanen



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Wirtanen


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »