Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa Wirtanen je už viditelná pouhýma očima

Kometa 46P Wirtanen zachycená teleskopicky 3. prosince 2018 na Bathurstské observatoři v Austrálii.
Autor: Ray Pickard.

Nejočekávanější kometární divadlo roku je prakticky za dveřmi a při dobrém počasí se podle vývoje z posledních dnů můžeme opravdu těšit na hodně. Kometa 46P Wirtanen, která v neděli 16. prosince učiní 10. nejbližší dokumentovaný kometární průlet kolem Země v historii lidstva (bude "jen" 30x dále než náš Měsíc, což je v kosmických měřítcích opravdu kousek), se již přehoupla nad hranici pozorovatelnosti pouhýma očima. Skutečně, vydáte-li se dostatečně daleko od přesvětlených měst a zorientujete se pomocí nějaké mapky, najdete bezbarvý mlhavý flíček viditelný zejména v první polovině noci mezi slabými hvězdami souhvězdí řeky Eridanus. Na fotografiích září nápadnou azurovo-zelenou barvou.

Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018. Autor: Mike Broussard
Kompozitní koláž porovnávající Měsíc se současnou úhlovou velikostí komety Wirtanen 2. proisince 2018.
Autor: Mike Broussard
Kometa Wirtanen se 16. prosince octne nejblíže k Zemi po 14. hodině, a to na vzdálenost asi 11,6 milionu kilometru. Jak se toho dne setmí, najdeme ji se pohybovat v nesmírně fotogenické oblasti souhvězdí Býka, nedaleko hvězdokupy Plejády, a podle odhadů by mohla dosáhnout až 3. magnitudy. Pozorovat se ji však vyplatí už od nyní do jejího maximálního příblížení, neboť právě v tomto období prakticky vůbec neruší Měsíc. Ten spěje do novu (nastane 7. prosince) a následně se začne objevovat na večerní obloze a dorůstat. V noci památného velkého přiblížení 16./17. prosince bude výrazně rušit ještě do čtvrt na dvě, takže kometa se bude dát velmi dobře pozorovat spíše až nad ránem v pondělí 17. prosince anebo v neděli ráno 16. prosince), kdy zapadá jen hodinu před svítáním.

Wirtanen je vskutku viditelná pouhýma očima, neboť její centrální část je poměrně kondenzovaná a úhlová velikost již přesáhla velikost Měsíce v úplňku. Musíte ale vycestovat daleko od velkých měst, neboť pořád jde o dost difúzní objekt. Pokud se vybavíte malým dalekohledem, například binokulárem, spatříte velmi nápadnou mlhavou oválnou skvrnu bez jakéhokoliv zjevného ohraničení. Nemá ani žádný výrazný ohon, neboť jádro komety má pouze 1,2 kilometru v průměru není tudíž zazásobeno velkým množstvím materiálu pro vytvoření dlouhého prašného chvostu.

Mapka pro nalezení komety Wirtanen. Autor: Astronomy Edinburgh.
Mapka pro nalezení komety Wirtanen.
Autor: Astronomy Edinburgh.

Ze všeho nejvíce je ale kometa nesmírně fotogenická. Už na krátkých několikasekundových expozicích při 25mm ohnisku se vyjímá jako maličká zelená skvrnka proti homogennímu hvězdnému pozadí, na větším ohnisku se pak její koma roztáhne velice pěkně, ideálně v kompozici s nějakými domy či stromy v popředí. Typickou zelenou barvu způsobují emise plynů v její komě (metan, dusíkové sloučeniny, uhlík) a koma svým rozměrem řádově mnohonásobně převyšuje velikost samotného jádra. Každým dnem se tedy můžeme těšit na úhlově výraznější kometu; v době maximálního přiblížení bude průměr komy přesahovat úhlový průměr Měsíce možná i několikrát. Teď už jen popřát co nejvíce jasných nocí. Hodně štěstí!

Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima. Autor: Chris Cook.
Kometa Wirtanen (skvrnka téměř uprostřed snímku) je na večerní obloze daleko od měst viditelná už i pouhýma očima.
Autor: Chris Cook.

Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres. Autor: Juan Carlos Casado.
Kometa Wirtnanen nad stromy ze španělského města Figueres.
Autor: Juan Carlos Casado.

Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail Autor: Petr Horálek
Kometa 46P Wirtnanen na dohled - detail
Autor: Petr Horálek

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Těšte se na kometu Wirtanen!
[2] Celosvětová galerie (nejen) komety Wirtanen



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Kometa Wirtanen


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »