Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Dvě velmi jasné komety pro závěr letošního roku
Marek Biely Vytisknout článek

Dvě velmi jasné komety pro závěr letošního roku

Kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto) na snímku od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Je to již téměř 4 roky, co jsme měli možnost spatřit pouhým okem viditelnou kometu z našich zeměpisných šířek. Bylo to na přelomu let 2014 a 2015, kdy kolem Země prolétala zelená kometa C/2014 Q2 (Lovejoy). Na konci letošního roku bychom mohli takové komety uvidět hned dvě.

Už dlouho víme o kometě 46P/Wirtanen. Jde o kometu s periodou 5,44 let a její letošní návrat bude velmi příznivý. Kometa se přiblíží Zemi na pouhých 0,08 AU (cca 12 milinů km) a dle optimistických odhadů zjasní až na 3 mag. Kometa je od nás v současné době jen velmi obtížně pozorovatelná, to se ale v prosinci změní. V půli prosince bude na několik dnů až týdnů pozorovatelná pouhým okem, pak sice začne pomalu slábnout, ale v dosahu malých dalekohledů by se měla udržet až do začátku jara 2019. Téměř po celou dobu navíc půjde o cirkumpolární objekt, takže nebude zapadat a bude stále nad obzorem.

Mnohem překvapivější je kometa C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Tento objekt byl objeven teprve 7. listopadu letošního roku, jasnost tělesa při objevení činila 10-12 mag. Jde o první vizuální objev komety po dlouhých 8 letech! V roce 2010 byly takto nalezeny komety P/2010 V1, nyní pojmenovaná 332P/Ikeya-Murakami, a C/2010 F4 (Machholz) - Donaldu Machholzovi tímto blahopřejeme k jeho 12. objevené či spoluobjevené kometě (vždy šlo o vizuální zachycení)!

Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera Autor: Michael Jäger
Ilustrační foto - kometa C/2011 L4 (PanSTARRS) na snímku Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger
Vraťme se ale ke kometě C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto). Ta totiž během prvního týdne od nalezení zjasnila až o 3 mag! Těžko říct, jestli šlo o nějaké mimořádné vzplanutí vyvolané náhlým uvolněním plynů, nicméně v současnosti má jasnost kolem 8 mag a je pozorovatelná na ranní obloze už i v obyčejných triedrech. Kometa je navíc krásně kondenzovaná, takže určitě využijte příležitosti a zkuste se na ni podívat. Možnost budete mít pouze do prosince, pak se kometa ztratí v záři Slunce. A jak moc během této doby zjasní? Střízlivé odhady od Seiichiho Yoshidy hovoří o maximu jasnosti okolo 5 mag, což by bylo na hranici viditelnosti pouhým okem.

Jak už to tak ale u komet chodí, nemůžeme vyloučit ani jiné scénáře. Ten optimistický je, že kometa bude pokračovat v rapidním zjasňování a nakonec bude možná i jasnější než 46P/Wirtanen. Ten pesimistický naopak hovoří o tom, že nepřežije průlet přísluním, jenž by dle aktuálních orbitálních elementů měl nastat letos 3. prosince, a to ve vzdálenosti 0,39 AU od Slunce (zhruba vzdálenost Merkuru od Slunce). Musíme se zkrátka nechat překvapit.

Na závěr ještě doplňme, že se na obloze nacházejí i tři další komety, které by se mohly dát zpozorovat v malých dalekohledech. Krátkoperiodické 38P/Stephan-Oterma a 64P/Swift-Gehrels mají jasnost 9-10 mag, dlouhoperiodická C/2018 L2 (ATLAS) je asi o 1 mag slabší. Všechny tři komety jsou poblíž svého maxima jasnosti.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] 46P/Wirtanen (2018)
[2] C/2018 V1 (Machholz-Fujikawa-Iwamoto)

Převzato: Článek na webu astrotech.cz



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Kometa Machholz-Fujikawa-Iwamoto, Kometa Wirtanen


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »