Den na Uranu je o půl minuty delší
Autor: ESA/Hubble, NASA, L. Lamy, L. Sromovsky
Astronomové využili data z Hubbleova vesmírného teleskopu k určení rotační periody planety Uran s dosud nevídanou přesností. Díky detailní analýze atmosférických vzorů a pohybu oblačných pásů se jim podařilo stanovit, že Uran rotuje kolem své osy jednou za 17 hodin, 14 minut a 52 sekund. Výsledek byl publikován v prestižním časopise Nature.
Uran, sedmá planeta sluneční soustavy, je známý svou unikátní osou rotace, která je téměř rovnoběžná s rovinou jeho oběhu. Tato extrémní náklon způsobuje neobvyklé sezónní změny a komplikovala přesné měření rotační periody.
Určení vnitřní rychlosti rotace planety je náročné, zejména u světa, jako je Uran, kde není možné provést přímé měření. Vědci ale dokázali rotaci určit z pohybu polárních září Uranu. To jsou velkolepé světelné projevy, které vznikají v horních vrstvách atmosféry přílivem energetických částic v blízkosti magnetických pólů planety.
Tato technika odhalila, že Uran dokončí plnou rotaci za 17 hodin, 14 minut a 52 sekund, což je o 28 sekund více, než kolik činil odhad sondy NASA Voyager 2 při jejím průletu v roce 1986.
Nový údaj řeší dlouholetý problém: předchozí souřadnicové systémy založené na zastaralých dobách rotace se rychle staly nepřesnými. Díky novému systému zeměpisných délek můžeme nyní porovnávat pozorování polárních září za téměř 40 let a dokonce plánovat nadcházející misi na Uran.
Tento průlom byl možný díky dlouhodobému sledování Uranu. Po více než deset let Hubble pravidelně pozoroval jeho ultrafialové polární záře, což vědcům umožnilo sledovat polohu magnetických pólů pomocí modelů magnetického pole.
Na rozdíl od polárních září Země, Jupiteru nebo Saturnu se polární záře Uranu chovají jedinečným a nepředvídatelným způsobem. Je to způsobeno silně skloněným magnetickým polem planety, které je výrazně posunuto od její rotační osy.
Přesné určení rotační periody je klíčové pro pochopení vnitřní struktury a dynamiky planety. Nová měření naznačují, že Uran má pravděpodobně kamenné jádro obklopené vrstvou ledových materiálů a atmosférou bohatou na vodík a helium.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky o HST na stránkách ESA
O autorovi
Petr Sobotka
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
