Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek

Zdeněk Mikulášek
Zdeněk Mikulášek

Rok narození: 1947

http://www.physics.muni.cz/~mikulas/

 

Littera astronomica za rok 2008
Nušlova cena za rok 2016

 
 

Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. se narodil v roce 1947 v Brně. O astronomii se začal zajímat od svých 14 let. Během středoškolských studií v Brně se velmi úspěšně  účastnil astronomických soutěží a expedicí a po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v Brně, kde promoval v r. 1970. Externí vědeckou aspiranturu absolvoval v Astronomickém ústavu ČSAV, kde v r. 1980 obhájil kandidátskou disertaci na téma  Studium pekuliární hvězdy CQ UMa.  O  rok  později  získal  na UK v Praze akademický titul RNDr. 

Po ukončení vysoké školy nastoupil do zaměstnání jako asistent na VUT v Brně, odkud v r. 1972 přešel na Hvězdárnu a planetárium M. Koperníka v Brně jako odborný pracovník. Po převratu v r. 1990 vyhrál konkurz na místo ředitele této významné české astronomické odborné i popularizační instituce, jež zastával až do r. 2001. Od r. 1995 působil jako odborný asistent na MU  v  Brně,  kde  převzal  přednášky  a  praktika v oboru astronomie a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě. V r. 2000 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě MU v Brně prací Úvod do fyziky hvězd. Od r. 2002 zde pracuje v Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky, kde v současné době zastává funkci zástupce ředitele Ústavu.  Ve své výzkumné práci  se  zabývá  především  chemicky  pekuliárními  hvězdami a těsnými dvojhvězdami jakož i studiem astroklimatu na základě soustavné vícebarevné fotometrie standardních hvězd.  Zachoval si však i částečný úvazek na svém předešlém pracovišti, kde se věnuje popularizaci astronomie a astrofyziky.

Po Zdeňku Mikuláškovi byla v roce 2000 pojmenována planetka č. (11124) Mikulášek.

Littera astronomica 2008

Během celé své profesionální dráhy se Zdeněk Mikulášek soustavně zabývá rovněž didaktikou astronomie a s tím související popularizací astronomie a přírodních věd. Společně s historikem astronomie Dr. Zdeňkem Horským a svým kolegou a vrstevníkem Doc. Dr. Zdeňkem Pokorným  napsali v r. 1988 pozoruhodnou knihu „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru", která vyšla v nakladatelství Svoboda v dodnes nepřekonaném nákladu 135 tis. výtisků! Společně s Doc. Pokorným na ni pak v letech 1993-95 navázali pětidílnou sérií „Záludných otázek z astronomie“, která vyvrcholila objemnou knihou „220  záludných otázek z astronomie“ (Rovnost, Brno 1996), která měla své pokračování v knize „100+1záludných otázek – Astronomie“ (Aventinum,  Praha 2003).

Zdeněk Mikulášek patří k nejoblíbenějším českým autorům  populárně-vědeckých astronomických přednášek, které kromě odborné přesnosti vynikají poutavostí, jak o tom svědčí i jejich názvy, např. „Kosmologie v kostce“, „Ohnivé smrště a železné lijáky“, „Hvězdné srážky“,“Za blankytem neutronových hvězd“, „Jak na hvězdy?“, „Kosmické počasí a my“, „První a poslední hvězdy ve vesmíru“, „Obejdeme se bez hvězd?“, „Kde se ve vesmíru vzalo zlato?“  atd.

Zdeněk Mikulášek jak ve spolupráci se svým zesnulým vrstevníkem Doc. Z. Pokorným, tak i samostatně posunul úroveň české popularizace astronomie na kvalitativně vyšší úroveň. 

Cena Littera astronomica byla Zdeňku Mikuláškovi předána u příležitosti konání 18. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc. Předání uvedl čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Zdeněk Mikulášek u příležitosti předání Ceny pronesl laureátskou přednášku nazvanou Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my".

Doporučené odkazy

 

Nušlova cena za rok 2016

Prof. Mikulášek publikoval od r. 1969 do 2016 podle databáze ADS 155 vědeckých prací, které až dosud získaly 595 citací, tj. 3,8 citace na práci. Jeho Hirschův index H = 14. V řadě prací je prvním autorem a týmy, které se na publikacích podílejí, jsou často výrazně mezinárodní, tj. jeho spoluautory jsou slovenští, němečtí, čínští, ruští, italští, japonští, chorvatští, turečtí aj. astronomové. Brněnské univerzitní pracoviště se tak stalo významným současným českým vědeckým centrem, jak o tom svědčí i mezinárodní konference pořádané v Brně nebo brněnskými astronomy organizované např. v Litomyšli. Seznam všech prací najdete rozšířeném tiskovém prohlášení. Za tento přínos byl v roce 2016 oceněn Nušlovou cenou České astronomické společnosti.

Významný popularizátor astronomie

Prof. Mikulášek se rovněž významně zasloužil o popularizaci astronomie. Je jediným žijícím spoluautorem českého unikátu knihy „tří Zdeňků: „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru“ vydané nakl. Svoboda v roce 1988 v rekordním nákladu 135 tis. výtisků. Je však také oblíbeným řečníkem na veřejných přednáškách i astronomických konferencích, který dokáže doslova uhranout své posluchače originálními způsoby, jak jim přiblížit astrofyzikální tématiku. Právem také získal v roce 2008 cenu ČAS „Littera astronomica“. Od roku 2000 nese jeho jméno planetka číslo 11124.

Prof. Mikulášek je příkladem badatele se širokým rozhledem, který mohl uplatnit naplno své vědecké, pedagogické a řídící schopnosti teprve od svých 43 let. Stále pracuje na plný úvazek a stal se významnou postavou naší současné astronomie.

Doporučené odkazy

  • Nušlova cena
  • Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 230: Cena Františka Nušla za rok 2016 prof. Zdeňkovi Mikuláškovi  (pdf, doc)


Fotogalerie

Štítky: Zdeněk Mikulášek, Littera astronomica, Nušlova cena


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »