Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Fotogalerie akcí ČAS  >  Littera Astronomica  >  2008: Zdeněk Miklulášek

2008: Zdeněk Miklulášek

Během celé své profesionální dráhy se doc. Zdeněk Mikulášek soustavně zabývá rovněž didaktikou astronomie a s tím související popularizací astronomie a přírodních věd. Společně s historikem astronomie Dr. Zdeňkem Horským a svým kolegou a vrstevníkem doc. Dr. Zdeňkem Pokorným  napsali v r. 1988 pozoruhodnou knihu „Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru", která vyšla v nakladatelství Svoboda v dodnes nepřekonaném nákladu 135 tis. výtisků! Společně s Doc. Pokorným na ni pak v letech 1993-95 navázali pětidílnou sérií „Záludných otázek z astronomie“, která vyvrcholila objemnou knihou „220  záludných otázek z astronomie“ (Rovnost, Brno 1996), která měla své pokračování v knize „100+1záludných otázek – Astronomie“ (Aventinum,  Praha 2003).

Zdeněk Mikulášek patří k nejoblíbenějším českým autorům  populárně-vědeckých astronomických přednášek, které kromě odborné přesnosti vynikají poutavostí, jak o tom svědčí i jejich názvy, např. „Kosmologie v kostce“, „Ohnivé smrště a železné lijáky“, „Hvězdné srážky“,“Za blankytem neutronových hvězd“, „Jak na hvězdy?“, „Kosmické počasí a my“, „První a poslední hvězdy ve vesmíru“, „Obejdeme se bez hvězd?“, „Kde se ve vesmíru vzalo zlato?“  atd. 

Zdeněk Mikulášek jak ve spolupráci se svým zesnulým vrstevníkem Doc. Z. Pokorným, tak i samostatně posunul úroveň české popularizace astronomie na kvalitativně vyšší úroveň. 

Cena Littera Astronomica byla Zdeňku Mikuláškovi předána u příležitosti konání 18. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě. Laureát převzal cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc. Předání uvedl čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Zdeněk Mikulášek u příležitosti předání Ceny pronesl laureátskou přednášku nazvanou Tři malá zamyšlení na téma "Hvězdy a my".



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »