Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Skala

Petr Skala

Petr Skála
Petr Skála

Rok narození : 1986

www.astro-foto.astronomie.cz

Petr Skala se o astronomii zajímá již od útlého dětství, první třídy ZŠ. K tomuto krásnému koníčku ho dovedla knížka „Naše souhvězdí“ od Josipa Kleczka, kterou dostal od rodičů v době, kdy se právě naučil číst. Právě tento dar odstartoval jeho fascinaci vesmírem. Od té doby Petr neustále zkoumal obrázky souhvězdí, objekty které v nich leží a pročítal jejich antickou minulost. Pohled dalekohledem, konkrétně triedrem 10×50, přinesla až kometa Hale-Bopp, která byla pro tento poměrně malý přístroj ideální a posunula Petrovi hranice opět o kousek dál. Následovaly nezapomenutelné pohledy do hustých ramen Mléčné dráhy, v kterých spatřil poprvé nespočet krásných a tehdy pro něho samotného ještě neznámých objektů. O rok později dostal od rodičů svůj první dalekohled. Byl od firmy HAMA s parametry d=50mm f=700mm. Od té chvíle Petra už od oblohy nic nedělilo a jeho "průzkum" mohl propuknout naplno. Každý jasný večer se se svým dalekohledem odebíral mimo městské přesvětlení a snažil se poznat nějaký zajímavý objekt v hlubinách vesmíru. O několik let později přišel i druhý s parametry o něco lepšími, d=60mm a f=750mm. Ale to také nestačilo. Poohlédl se po větším a to rovnou po dalekohledu na Štefáníkově hvězdárně. „Stačí vystudovat roční kurz v planetáriu a pak další rok na hvězdárně a s tímhle dalekohledem můžeš pozorovat", řekli, a tak se přihlásil do kurzu. Naučil se tak mnoho nových poznatků a dozvěděl se i o Astronomické expedici. Dvoudenní tábor, který probíhá na pozemku Úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je pozorovat s ostatními účastníky oblohu, se pro něho stal po pár letech zázemím, v kterém pravidelně působí jakou vedoucí sekce Digitální astrofotografie. Společně s členy skupiny vždy vymýšlí velmi zajímavé astrofotografické projekty do nichž patří i ten vítězný ze srpna 2010, který vytvořil společně s Jirkou Losem a Mirkem Dočekalem. Coby demonstrátor hvězdárny a student VŠ se Petr při zatažených nocích ale rozhodně nenudí, kromě astronomie se věnuje také například elektrotechnice a hře na klasickou kytaru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Celooblohová fotografie, Expedice Úpice Autor: Petr Skala
Celooblohová fotografie, Expedice Úpice
Autor: Petr Skala
Planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry Autor: Petr Skala
Planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry
Autor: Petr Skala
Otevřená hvězdokupa Plejády Autor: Petr Skala
Otevřená hvězdokupa Plejády
Autor: Petr Skala
Planeta Saturn Autor: Petr Skala
Planeta Saturn
Autor: Petr Skala


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »