Úvodní strana  >  Společnost  >  Síň slávy  >  Petr Skala

Petr Skala

Petr Skála
Petr Skála

Rok narození : 1986

www.astro-foto.astronomie.cz

Petr Skala se o astronomii zajímá již od útlého dětství, první třídy ZŠ. K tomuto krásnému koníčku ho dovedla knížka „Naše souhvězdí“ od Josipa Kleczka, kterou dostal od rodičů v době, kdy se právě naučil číst. Právě tento dar odstartoval jeho fascinaci vesmírem. Od té doby Petr neustále zkoumal obrázky souhvězdí, objekty které v nich leží a pročítal jejich antickou minulost. Pohled dalekohledem, konkrétně triedrem 10×50, přinesla až kometa Hale-Bopp, která byla pro tento poměrně malý přístroj ideální a posunula Petrovi hranice opět o kousek dál. Následovaly nezapomenutelné pohledy do hustých ramen Mléčné dráhy, v kterých spatřil poprvé nespočet krásných a tehdy pro něho samotného ještě neznámých objektů. O rok později dostal od rodičů svůj první dalekohled. Byl od firmy HAMA s parametry d=50mm f=700mm. Od té chvíle Petra už od oblohy nic nedělilo a jeho "průzkum" mohl propuknout naplno. Každý jasný večer se se svým dalekohledem odebíral mimo městské přesvětlení a snažil se poznat nějaký zajímavý objekt v hlubinách vesmíru. O několik let později přišel i druhý s parametry o něco lepšími, d=60mm a f=750mm. Ale to také nestačilo. Poohlédl se po větším a to rovnou po dalekohledu na Štefáníkově hvězdárně. „Stačí vystudovat roční kurz v planetáriu a pak další rok na hvězdárně a s tímhle dalekohledem můžeš pozorovat", řekli, a tak se přihlásil do kurzu. Naučil se tak mnoho nových poznatků a dozvěděl se i o Astronomické expedici. Dvoudenní tábor, který probíhá na pozemku Úpické hvězdárny a jeho hlavní náplní je pozorovat s ostatními účastníky oblohu, se pro něho stal po pár letech zázemím, v kterém pravidelně působí jakou vedoucí sekce Digitální astrofotografie. Společně s členy skupiny vždy vymýšlí velmi zajímavé astrofotografické projekty do nichž patří i ten vítězný ze srpna 2010, který vytvořil společně s Jirkou Losem a Mirkem Dočekalem. Coby demonstrátor hvězdárny a student VŠ se Petr při zatažených nocích ale rozhodně nenudí, kromě astronomie se věnuje také například elektrotechnice a hře na klasickou kytaru.

VYBRANÉ FOTOGRAFIE

Celooblohová fotografie, Expedice Úpice Autor: Petr Skala
Celooblohová fotografie, Expedice Úpice
Autor: Petr Skala
Planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry Autor: Petr Skala
Planetární mlhovina M57 v souhvězdí Lyry
Autor: Petr Skala
Otevřená hvězdokupa Plejády Autor: Petr Skala
Otevřená hvězdokupa Plejády
Autor: Petr Skala
Planeta Saturn Autor: Petr Skala
Planeta Saturn
Autor: Petr Skala


O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.

Štítky: Síň slávy


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »