Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Praha hostila nositele Nobelovy ceny

Praha hostila nositele Nobelovy ceny

Kip Thorne
Autor: Jan Dvořák

Ve středu 28. května 2025 pronesl před zcela zaplněnou Modrou posluchárnou Karolina svoji přednášku profesor Kip S. Thorne, nositel Nobelovy ceny za rok 2017 za detekci gravitačních vln. Přednáška byla součástí třídenní Pamětní konference Jiřího Bičáka, kterou organizoval Ústav teoretické fyziky MFF UK Praha. Quantum Fluctuations in our Universe´s Warped Side: Big Bang, Black Holes, Wormholes, Time Travel and Gravitational Waves bylo téma, které si nenechalo ujít několik set vědychtivých posluchačů.

Kdo nedorazil se značným časovým předstihem, neměl šanci se do posluchárny probojovat. Zájem byl tak velký, že obsazeny byly nejen všechny lavice, ale doslova každé místečko, takže celkový počet posluchačů dvojnásobně převýšil uváděnou kapacitu sálu.

Modrá posluchárna Autor: Jan Dvořák
Modrá posluchárna
Autor: Jan Dvořák

Kip Thorne v Praze Autor: Jan Dvořák
Kip Thorne v Praze
Autor: Jan Dvořák

Úvod přednášky podrobně mapoval autorova studia. Hovořil o svých studijních začátcích, prvních kontaktech s fyzikou, neopomněl zmínit ani osudové setkání se svojí první ženou a samozřejmě se věnoval i Johnu Archibaldu Wheelerovi, svému učiteli a příteli, který nemalou měrou přispěl k jeho směřování v oboru. Uchu českého posluchače nemohly uniknout zmínky o Karlu Kuchařovi a Jiřím Bičákovi. S oběma jej pojilo dlouholeté přátelství a z vyprávění byl patrný respekt, kterému se u Thorna těšili. Citoval z dopisu, který mu Kuchař adresoval v srpnu roku 1968, a ve kterém popisuje svoji cestu do Tbilisy, let do Rakouska a dále do Princetonu i úděsné zážitky ze sovětské okupace. Velmi obšírně rovněž zmínil rok 1967, kdy poprvé zavítal do Prahy na zasedání Mezinárodní astronomické unie a kdy se poprvé setkal s Jiřím Bičákem. Ten po několika letech odcestoval studovat do Caltechu, právě do skupiny Kipa Thorna.

Ve druhé části své přednášky už hovořil o historii objevu gravitačních vln jako nového okna do vesmíru. Od téměř povinné zmínky o dvojici Wilson a Penzias, přes objev pulsarů v roce 1967, sondu UHURU a Riccarda Giaccomiho, práce akademika Zeldoviče a na něj navazující studie Starobinkého. Zajímavá byla zmínka o americké malířce Lii Halloranové, jejíž dílo by se mohlo nazvat jako dialog mezi vědou a uměním. Zkoumá, jak fyzikální síly interagují s lidským tělem, jak ho protínají a fragmentují. Celou přednášku potom zakončil rozborem Casimirova jevu a nefunkčností červích děr pro přenos větších částic hmoty, než jsou ty úplně elementární.

A protože následná neformální diskuse byla skoro stejně dlouhá jako přednáška sama, požádali jsme slavného nobelistu o krátký pozdrav pro naše čtenáře. Pro nás přítomné byl Kip Thorne velkou inspirací a příkladem neutuchajícího entuziasmu. Věříme proto, že alespoň část této energie se nám podařilo předat i Vám!

Pozdrav členům ČAS a čtenářům astro.cz Autor: Jan Dvořák
Pozdrav členům ČAS a čtenářům astro.cz
Autor: Jan Dvořák




O autorovi

Jan Dvořák

Jan Dvořák

Jan Dvořák pochází ze Znojma. Jeho prvním pozorováním byla kometa West, první
přečtenou populárně-naučnou knihou Vesmír Jiřího Grygara a prvním publikovaným
článkem Rudá záře nad Znojmem ze 17. listopadu 1989. Do České astronomické
společnosti jej přivedl Zdeněk Mikulášek společně s Jindřichem Šilhánem. Profesně
obdivoval, jako mnozí jiní, Jiřího Grygara, takže se rozhodl studovat fyziku, později i
matematiku a od té doby obojí učí.

Štítky: Černé díry , Jiří Bičák, Nobelova cena, Kip Thorne


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »