Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Orbity hvězd odhalují tajemství záblesků u černých děr

Orbity hvězd odhalují tajemství záblesků u černých děr

Martin Mondek (vpravo) se svým školitelem Michalem Zajačkem před nafukovací tzv. Singulónou.
Autor: Archiv M. Mondeka

Vědci z Masarykovy univerzity pod vedením studenta Martina Mondeka přináší nové poznatky o dění v centrech galaxií, kde se nacházejí supermasivní černé díry. Jejich výzkum pomáhá objasnit původ záhadných záblesků rentgenového záření, které astronomové v posledních letech pozorují.

Studie publikovaná v prestižním časopise Astronomy & Astrophysics se zaměřila na takzvané kvaziperiodické erupce – opakující se záblesky, které se mohou opakovat za několik hodin až dní. Tyto jevy umožňují vědcům nahlédnout i do jinak obtížně pozorovatelných klidových galaktických jader.

V centrech většiny galaxií se nacházejí supermasivní černé díry, jejichž hmotnost může být milionkrát až miliardkrát větší než hmotnost Slunce. Pokud zrovna nepohlcují okolní materiál, jsou téměř „neviditelné“. Právě zmíněné erupce však fungují jako přirozené majáky, které na tyto objekty upozorňují.

„Je opravdu neobvyklé a zároveň velmi záhadné pozorovat z hlubin kosmu pravidelné záblesky, zejména z těsného okolí supermasivních černých děr,“ nadšeně popisuje Martin Mondek, student magisterského studia astrofyziky na Masarykově univerzitě.

Podle vědců tyto záblesky pravděpodobně vznikají při průletech hvězdy skrz hustý disk plynu obklopující černou díru. „Při srážce se materiál disku zahřeje na extrémní teploty a začne intenzivně zářit,“ doplňuje Mondek. Nový výzkum zároveň vysvětluje, proč tyto erupce postupně slábnou. Klíčovou roli hraje akreční disk, který vznikl po zániku jiné hvězdy, jež se dostala příliš blízko k černé díře a byla zcela roztrhána. „Zbytky této hvězdy vytvořily disk v těsném okolí supermasivní černé díry, přes který druhá hvězda periodicky prochází. Disk postupně řídne vlivem úbytku hmoty a viskózního rozplývání – a spolu s ním slábnou i pozorované záblesky,“ vysvětluje Michal Zajaček, spoluautor studie a školitel Martina Mondeka.

Schéma systému EMRI Autor: Archiv M. Mondeka
Schéma systému EMRI
Autor: Archiv M. Mondeka

Na výzkumu se podílel tým odborníků z několika českých akademických institucí. Hlavním řešitelem byl Martin Mondek z Masarykovy univerzity, který na projektu spolupracoval se svým školitelem Michalem Zajačkem. V týmu z Masarykovy univerzity působili ještě Henry Best a Petr Kurfürst, dále Taj Jankovič z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky a Vladimír Karas z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

Výsledky studie ukazují, že i studenti mohou být plnohodnotnou součástí špičkového vědeckého výzkumu a podílet se na projektech s mezinárodním dosahem, včetně publikací v prestižních odborných časopisech.


Výzkum na projektu byl částečně podpořen grantem GA ČR Junior Star „Hvězdy v galaktických jádrech: vzájemný vztah s masivními černými dírami“, jehož hlavním řešitelem je Michal Zajaček.

DOI: https://doi.org/10.1051/0004-6361/202558531



Převzato: Tiskové zprávy Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Černé díry , Michal Zajaček, Martin Mondek


29. vesmírný týden 2026

29. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 7. do 19. 7. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je nízko na západě Venuše a Měsíc se k ní přiblíží v pátek večer. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a nízko nad severovýchodem už i Mars a Uran. Aktivita Slunce je nyní nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2 a jednu z mnoha supernov v malé galaxii poblíž Velkého vozu. Čínský nosič CZ-10B má znovupoužitelý první stupeň, který hned napoprvé úspěšně přistál. SpaceX finišuje testy Super Heavy Starship směrem k testovacímu letu, který se může uskutečnit už v noci na čtvrtek. Před 60 lety probíhala testovací mise Gemini 10 a vzpomínáme rok narození prvního Američana na oběžné dráze, Johna Glenna.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 10P/Tempel

Snímek širšího okolí komety 10P/Tempel v souhvězdí Kozoroha. Složeno z 11 expozic po 60 sekundách. Výsledek je proti originálu 4x zmenšený.

Další informace »