Úvodní  >  Autoři  >  Debora Lančová

Autor: Debora Lančová

O autorovi

Debora Lančová

Absolvovala doktorské studium Teoretické fyziky a astrofyziky na Slezské univerzitě v Opavě. Věnuje se počítačovým simulacím akrečních disků v okolí kompaktních objektů. 
Profil na research gate.



23.07.2024 Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“, zjistili opavští fyzikové

(přečteno 2 457x)

08.11.2023 Fyzikální ústav v Opavě zve veřejnost na internetový přenos vzácného úkazu dopoledne 9. listopadu 2023

(přečteno 7 289x)

31.10.2023 Kolize černých děr pomáhají studentce Fyzikálního ústavu v Opavě ověřit nové teorie gravitace

(přečteno 3 542x)

10.08.2023 Doktorandka z Fyzikálního ústavu v Opavě spolupracuje s vědci ve slavné laboratoři Los Alamos

(přečteno 3 107x)

03.08.2023 Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi, tvrdí opavský vědec

(přečteno 2 989x)

03.05.2023 Dva prstence kolem černých děr? Mohla by za ně skrytá hmota!

(přečteno 4 397x)

06.04.2023 Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě

(přečteno 3 020x)

06.12.2022 V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr

(přečteno 2 719x)

03.08.2022 Černé díry zkoumají superpočítače. Bude to klíč k fúzním elektrárnám?

(přečteno 4 271x)

04.05.2022 Opavští fyzikové měří „obezitu“ neutronových hvězd. Navazují na výzkum legendárního Kipa Thorna

(přečteno 3 534x)

04.03.2022 Jak poznat červí díru? Fyzikové z Opavy navrhují, po čem mají pátrat pozemské observatoře i Vesmírný dalekohled Jamese Webba

(přečteno 5 014x)

07.02.2022 Dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“

(přečteno 4 771x)

07.01.2022 Záhadné záření přivádí opavské fyziky k úvahám o paralelních vesmírech

(přečteno 9 768x)

28.07.2021 Opavští fyzikové objevili superhmotnou černou díru

(přečteno 6 809x)

08.07.2021 Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr

(přečteno 6 434x)

12.05.2021 Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“

(přečteno 6 219x)

07.04.2021 Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA

(přečteno 4 640x)

15.03.2021 Zapojte se opavskými fyziky do hledání tajemné látky ve vesmíru. Postačí chytrý telefon!

(přečteno 10 669x)

06.03.2021 Již druhý snímek opavské univerzity uspěl v NASA

(přečteno 7 413x)

16.02.2021 Černé díry jsou budoucí gigantický zdroj energie, tvrdí opavští astrofyzikové

(přečteno 14 450x)

19.01.2021 Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách

(přečteno 5 789x)

07.01.2021 Úřad NASA publikoval snímek opavské univerzity

(přečteno 3 953x)

08.11.2020 Konference RAGtime

(přečteno 3 959x)

25.09.2020 Poselství civilizacím z centra Galaxie

(přečteno 30 723x)



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »