Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“

Dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“

Upoutávka na dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“

Astrofyzikální proGResy z Opavy: V hlavním vysílacím čase uvede v dnes 7. února ve 20:00 TV Prima ZOOM (s reprízou 10. února v 15:45) dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“, jehož autory jsou studenti Jiří Dobrý a Jiří Malík z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě. Ve spolupráci s MgA. Ondřejem Smékalem a dalšími pedagogy vytvořili unikátní kombinaci žánru „road movie“ s dokumentárním filmem, na nějž se zaměřuje studijní program Multimediální techniky na Fyzikálním ústavu v Opavě. Studenti rovněž provozují kanál Dobré vědět na Youtube, který se systematicky věnuje popularizaci vědy.

V nehostinné chilské poušti Atacama – nejsušším místě na naší planetě – jsou pro běžný život velmi obtížné podmínky, ale díky unikátnímu klimatu a minimu rušivého světelného znečištění je to skvělá lokalita pro astronomická pozorování. Proto zde bylo od roku 1969 postupně vybudováno hned několik observatoří. Ve filmovém světě si Atacama získala rovněž velkou oblibu, na „stříbrném plátně“ jí představila bondovka Quantum of Solace v roce 2008. Studenti studijního programu Multimediální techniky Fyzikálního ústavu v Opavě však přinášejí zcela nový autentický vhled do světa této unikátní vysokohorské pouště.

Prostřednictvím svého autorského dobrodružného dokumentárního filmu, natočeného v roce 2019 během strastiplné expedice za úplným zatměním Slunce 2. července toho roku, se podíváme na život v poušti, navštívíme základny Evropské jižní observatoře a pocítíme jedinečnou atmosféru při podmanivém nebeském úkazu.

Autem, autobusem, stopem i pěšky jsme navštívili doslova jako dobrodruzi největší světové astronomické observatoře a nechali se unést krásami této pouště, ale i svérázné jihoamerické kultury a nádherné noční oblohy,“ popisuje Jiří Dobrý, spoluautor dokumentárního filmu. Cílem jejich putování bylo hlavně pozorování úplného zatmění Slunce – pravděpodobně nejkrásnějšího přírodního úkazu, který můžeme pozorovat pouhým okem. „Částečné zatmění, kdy Měsíc zakryje část Slunce, je celkem častý úkaz a mnoho lidí si jej ani nevšimne. Během úplného zatmění se ale Slunce skryje za Měsíc celé a na několik minut nastane “noc” ve dne. K takovému úkazu ale dochází jen na úzkém pásu na povrchu naší planety a stojí za to za ním cestovat i tisíce kilometrů,“ doplňuje Jiří Malík, druhý z autorů filmu.

Filmařský tým dokumentu „Do Chile za zatměním Slunce“. Zleva: Jiří Malík, Jiří Dobrý a Ondřej Smékal Autor: FÚ v Opavě
Filmařský tým dokumentu „Do Chile za zatměním Slunce“. Zleva: Jiří Malík, Jiří Dobrý a Ondřej Smékal
Autor: FÚ v Opavě
Autoři dokumentu navštívili i profesionální astronomy na observatoři ESO Paranal, kde se nachází čtveřice osmimetrových teleskopů VLT (Very Large Telescope). Dokument nabízí exkluzivní rozhovory s některými z nich a samozřejmě pohled na samotné obří teleskopy. V nadmořské výšce přes 4 km pak filmaři navštívili nejvýše položené gejzírové pole na planetě. Během putování pak potkali podobně nadšené výpravy z Poznaně nebo z Brna, které rovněž vyrazily pozorovat zatmění. Ale celou dobu hlavně užasle pozorovali také noční oblohu, která je nesrovnatelně krásnější oproti té na severní polokouli.

V Chile je pouhýma očima možné pozorovat nejen dokonale strukturovaný střed naší Mléčné dráhy, která se táhne celou oblohou, ale i Magellanova mračna – dvě další galaxie, které od nás nejsou pozorovatelné vůbec. Souhvězdí jižní oblohy jsou pro Středoevropana úplnou neznámou. Není možné pozorovat Kassiopeiu, Draka nebo Malou medvědici a jiná známá souhvězdí má často před očima vzhůru nohama. Naopak se musí naučit poznávat Páva, Jižní rybu, Tukana nebo ikonický Jižní kříž,“ uzavírá Jiří Dobrý své zážitky z cesty a natáčení studentského dokumentu, který dnes v hlavním vysílacím čase odvysílá televize Prima ZOOM.

Kontakty a další informace:

Bc. Jiří Dobrý
Spoluautor dokumentárního filmu a kanálu Dobré vědět
Email: jiridobry@jiridobry.cz
Telefon: +420 608 856 852

Bc. Jiří Malík
Spoluautor dokumentárního filmu a kanálu Dobré vědět
Email: czerviik@gmail.com
Telefon: +420 739 260 089

MgA. Ondřej Smékal
Spoluautor dokumentárního filmu a kanálu Dobré vědět
Email: ondrej.smekal@fpf.slu.cz
Telefon: +420 608 471 618

Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267

prof. RNDr. Zdeněk Stuchlík, CSc.
Ředitel Fyzikálního ústavu SU v Opavě
Email: zdenek.stuchlik@physics.slu.cz

Bc. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

doc. RNDr. Gabriel Török, Ph.D.
Garant evropského projektu HR Award
Email: gabriel.torok@physics.cz
Telefon: +420 737 928 755

Mgr. Debora Lančová
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: debora.lancova@physics.slu.cz
Telefon: +420 776 072 756

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Dokument „Do Chile za zatměním Slunce“ na ČSFD.cz
[2] TV Prima: Pojdťe nahlédnout do Chile…
[3] Oficiální stránka dokumentárního filmu: www.zatmenislunce.cz
[4] Youtube kanál Dobré vědět



Seriál

  1. Úřad NASA publikoval snímek opavské univerzity
  2. Poselství civilizacím z centra Galaxie
  3. Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách
  4. Již druhý snímek opavské univerzity uspěl v NASA
  5. Zapojte se s opavskými fyziky do hledání tajemné látky ve vesmíru. Postačí chytrý telefon!
  6. Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA
  7. Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“
  8. Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr
  9. Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch
  10. Záhadné záření přivádí opavské fyziky k úvahám o paralelních vesmírech
  11. Dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“
  12. Jak poznat červí díru? Fyzikové z Opavy navrhují, po čem mají pátrat pozemské observatoře i Vesmírný dalekohled Jamese Webba
  13. V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr
  14. Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě
  15. Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi, tvrdí opavský vědec
  16. Doktorandka z Fyzikálního ústavu v Opavě spolupracuje s vědci ve slavné laboratoři Los Alamos
  17. Kolize černých děr pomáhají studentce Fyzikálního ústavu v Opavě ověřit nové teorie gravitace
  18. Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“, zjistili opavští fyzikové
  19. Na neutronových hvězdách mohou vznikat polární záře, zjistili opavští fyzikové


O autorovi

Štítky: Dokumentární film, Úplné zatmění Slunce, Zatmění slunce 2019


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »