Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Sluneční koróna od profesora Druckmüllera se stala astronomickým snímkem dne NASA

Sluneční koróna od profesora Druckmüllera se stala astronomickým snímkem dne NASA

Úplné zatmění Slunce 2020
Autor: Miloslav Druckmüller

Snímek sluneční koróny, která byla k vidění během loňského úplného zatmění Slunce nad Jižní Amerikou, je dnešním astronomickým snímkem dne NASA (APOD). Data pořídil loni na konci roku v Argentině Andreas Möller, který poté oslovil brněnského matematika Miloslava Druckmüllera z FSI VUT v Brně s prosbou, aby z nich vytvořil finální fotografii. Prestižní snímek dne tak má tentokrát dva autory.

Miloslav Druckmüller je mezinárodně uznávaným odborníkem na zpracování digitálních obrazů. Díky němu vznikl z původních 55 záběrů zatmění Slunce snímek, který dnes NASA vybrala jako svůj astronomický snímek dne.

Poslední nov roku 2020 zakryl 14. prosince Slunce při jediném úplném zatmění Slunce toho roku v úzkém pásu přes Jižní Ameriku protínajícím Chile a Argentinu. Na kompozitním pohledu je vidět, že povrch nového měsíce pouhé dva dny od perigea, nejbližšího bodu jeho eliptické orbity, je slabě osvětlen svitem Země.

unikátní snímek

Obraz je zcela unikátní hned ze dvou důvodů. Prvním je obrovský oblak plazmatu, tzv. CME (Corona Mass Ejection), který byl vyvržen Sluncem asi 3 až 4 hodiny před zatměním. Tento oblak je na obrázku vlevo od Slunce. Druhým důvodem je malá „rozmazaná skvrna" vlevo dole, což je ve skutečnosti kometa patřící do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Kometa o velikosti jádra asi 15 km byla v době zatmění jen 4,4 mil. km (asi tři sluneční průměry) vzdálena od slunečního povrchu a zanikla, vypařila se, několik hodin po zatmění.

Astronomický snímek dne NASA (APOD) je ocenění nejzajímavější fotografie z vesmíru, kterou denně vybírají a doplňují popisem astronomové Jerry Bonnell a Robert Nemiroff z NASA. Mottem akce je „Objevujte vesmír“ a od roku 1995, kdy byl vybrán první snímek, se stala jednou z nejuznávanějších svého druhu po celém světě. APOD sledují na sociálních sítích miliony návštěvníků a původní texty o vesmírných objektech jsou dnes překládány do třiadvaceti jazyků, včetně češtiny.

Profesor Druckmüller se svou fotografií naposledy bodoval loni v létě, kdy NASA vybrala jeho snímek zachycující kometu NEOWISE. Celkem má na svém kontě už 11 astronomických snímků dne.

České překlady APOD na astro.cz připravuje už 22 let Ing. Josef Chlachula.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Úplné zatmění Slunce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »