Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Podpořte vznik dokumentárního filmu, který vám ukáže Slunce jak ho neznáte!

Úplné zatmění Slunce v roce 2006.
Autor: M. Druckmüller, P. Aniol.

Dokumentární film produkční společnosti cine4net, s.r.o. o českém matematikovi Miloslavu Druckmüllerovi, jehož fotografie úplných zatmění nabídly vědě nový fascinující pohled na Slunce a uchvátily svět. Podpořit ho můžete na serveru HitHit.com.

PODPOŘTE FILM NA HITHIT

Jak to začalo

Miloslav Druckmüller je vysokoškolský profesor (VUT Brno), matematik, milovník velehor, astronomie a sběratel kaktusů. Jeho vášeň pro fotografii ho spolu s nadšením pro řešení matematických problémů přivedla k problematice fotografického zachycení zatmění slunce. Vyvstala otázka, jak zachytit co nejvěrněji fotoaparátem to, co při zatmění pozorujeme vlastníma očima. Po několika letech práce se mu problém podařilo vyřešit a na světě byla první, mimořádně detailní fotografie koróny při zatmění. Tato fotografie předčila jakékoliv dosavadní pokusy a nabídla vědě zcela nový pohled na Slunce.

Profesor Miloslav Druckmüller

Miloslav Druckmüller
Miloslav Druckmüller
Když jsme poprvé viděli fotografie sluneční koróny a videa ze sondy SDO zpracované panem profesorem Druckmüllerem, byli jsme z nich okamžitě nadšení. Mají totiž obrovskou moc. Uchvátí a zaujmou bez ohledu na to, jestli se člověk o astronomii a fyziku zajímá, nebo ne. Kromě vědeckého přínosu ukazují mimořádnou krásu a působivost Slunce, která nám však zůstává povětšinou skrytá. Přirozeně v člověku vyvolávají touhu dozvědět se, na co se to vlastně dívá. Přimějí žasnout a pokládat si otázky, dozvídat se...

Co je náš cíl?

Naším cílem je seznámit širokou veřejnost prostřednictvím dokumentárního filmu s inspirativním zaujetím profesora Miloslava Druckmüllera, který zásadním způsobem přispěl k obnově mezinárodního vědeckého zájmu o pozorování úplných zatmění Slunce, jakožto nástroje výzkumu sluneční koróny. Chceme zároveň ukázat, že česká věda má světovou úroveň a právem můžeme být na její představitele hrdí. Byli bychom rádi, aby se dokumentární film formou projekcí dostal také do škol.
Detaily

Dokumentární film Helios nabízí možnost seznámit se s mimořádnou osobní cestou profesora Druckmülera za fotografiemi sluneční koróny, které uvedly v úžas mezinárodní vědeckou obec a uchvátily veřejnost. Detailní fotografie ukázaly struktury a jevy v koróně, o jejichž existenci neměli vědci ani tušení. Objevily se na stránkách prestižních vědeckých časopisů Nature a Astronomical Journal.

Nic z toho by se ale pravděpodobně nestalo, nebýt mezinárodní krádeže jedné z jeho fotografií. Následná takřka detektivní zápletka, během níž musel prokázat své autorství, svedla profesora Druckmüllera dohromady s významnou sluneční fyzičkou, profesorkou Shadií Habbal z Havajské univerzity. Další úsměvná historka ho dovedla ke spolupráci s americkou NASA, která ho nejprve považovala za hackera.

Jako jediní jsme získali exkluzivní svolení natáčet během vědecké expedice za zatměním Slunce (Oregon, USA) v roce 2017. Kromě vědců jsme tak mohli zachytit atmosféru miliónů návštěvníků, kteří se za touto strhující přírodní podívanou vydali z celého světa.

Proč je výzkum Slunce důležitý?

Slunce je fenomén, který fascinuje a provokuje lidskou mysl od nepaměti. Jeho moc se promítá jak do legend a umění, tak do tisíců příběhů lidí, které inspiruje v touze poznávat svět. Většina využívaných druhů energie (elektřina, pohonné hmoty, potraviny) reprezentuje transformovanou energii Slunce. Jevy odehrávající se ve sluneční koróně zásadním způsobem ovlivňují každodenní život na Zemi. Slunce je nejen dárce života, ale představuje i potenciální hrozbu pro moderní společnost závislou na technologiích. Proto se dnes výzkumu Slunce věnuje velká pozornost.

... a ještě něco navíc

V dokumentu se také objeví veřejně nedostupné unikátní materiály z archivu pana profesora Druckmüllera. Zodpovíme základní otázky, například co je to sluneční koróna a co na fotografiích vlastně můžeme spatřit. Poodhalíme některé z nejpalčivějších otázek spojených s korónou a nahlédneme současný stav vědeckého poznání Slunce.

Kdo jsme?

Jsme skupina filmařů, která se pod hlavičkou produkční společnosti cine4net, s.r.o. věnuje realizaci dokumentárních filmů (krátké i celovečerní) se zaměřením na popularizaci a vzdělávání. Na všech projektech úzce spolupracujeme s odborníky na danou oblast, abychom zajistili jejich obsahovou kvalitu. Baví nás hledat atraktivní cesty, jak témata zprostředkovat. Realizovali jsme například internetovou sérii PamátkyDnes, celovečerní dokumentární film Jano Koehler nebo videa pro expozice Národního Muzea. Za naše projekty jsme třikrát získali cenu Olomouckého kraje za přínos v oblasti filmu, televize a divadla a také hlavní cenu na mezinárodním festivalu muzejních filmů MusaionFilm.

Proč to děláme?

Věříme, že popularizace vědy, techniky a historie je něco, co má hluboký smysl. Realizace našeho dokumentárního filmu je vzhledem ke své podstatě finančně náročná. První část natáčení v USA jsme mohli realizovat díky laskavé finanční podpoře od pana Karla Janečka. Zbytek jsme financovali jak se říká „z vlastních kapes“ prostě proto, že projektu věříme. Dále nás finančně podpořilo VUT v Brně a získali jsme záštitu pana děkana.

V současné době pracujeme na koprodukci, která by měla přinést dokument k co největšímu množství diváků u nás v České republice. Projekt jsme prezentovali na camp4science v rámci festivalu AFO. O dokument projevil zájem mezinárodní distributor. Přesto všechno nám část financí chybí a rozhodli jsme se pokusit je získat prostřednictví HitHitu.

Peníze použijeme na dokončení natáčení na Slovensku, v Německu, Francii a následnou obrazovou a zvukovou postprodukci.

1. milník – 380 000 Kč

Za tuto částku dokončíme natáčení v České republice (ilustrační záběry) a na Slovensku (observatoř na Lomnickém štítu a její koronograf).

2. milník – 600 000 Kč

Natáčení ve Francii a Německu – vypravíme se spolu s profesorem Druckmüllerem na soukromou observatoř Petera Aniola, jednoho z hlavních aktérů filmu. Navštívíme ho i v jeho firmě, která se zabývá výrobou špičkových teleskopů pro místa, jako jsou observatoře na Paranalu v Chile. A budeme mít originální soundtrack!

3. milník – 800 000 Kč

Teď můžeme dokončit zvukovou a obrazovou postprodukci včetně animací. Jdeme do finále!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] HitHit



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »