< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Fyzikální ústav v Opavě zve veřejnost na internetový přenos vzácného úkazu dopoledne 9. listopadu 2023
Debora Lančová Vytisknout článek

Fyzikální ústav v Opavě zve veřejnost na internetový přenos vzácného úkazu dopoledne 9. listopadu 2023

Pozvánka k pozorování zákrytu Venuše Měsícem 9. 11. 2023
Autor: FÚ v Opavě

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Ve čtvrtek 9. listopadu v dopoledních a poledních hodinách dojde na obloze k vzácnému astronomickému úkazu: Měsíc zakryje na denní obloze jasnou planetu Venuši. Za příznivého počasí bude úkaz pozorovatelný i pouhýma očima, přímý videopřenos úkazu nabídnou veřejnosti i pracovníci Fyzikálního ústavu v Opavě.

Měsíc s Venuší už za rozbřesku

V časných ranních hodinách ve čtvrtek 9. listopadu uvidíme už za svítání Měsíc ve fázi úzkého srpku (4 dny po poslední čtvrti), jak jeho vyboulená osvětlená část směřuje k jasné planetě Venuši, která se na podzimní a zimní obloze ocitá na nebi jako jasná „Jitřenka“. Pokud počasí dovolí, tímto podívaná nekončí, a to zejména pro majitele dalekohledů. Měsíc se po východu Slunce k Venuše bude úhlově stále přibližovat a v dopoledních hodinách jasnou planetu zakryje. Ačkoliv jde o úkaz na denní obloze (v bezpečné vzdálenosti od Slunce), na čistém nebi by mohl být vidět i pouhýma očima, neboť Venuše se dá najít i na jasném nebi za denního světla bez dalekohledu. K jejímu nalezení pomůže právě jasnější a snáze viditelný Měsíc. Pochopitelně již použití malého dalekohledu podívanou znásobí.

Vzácný zákryt Venuše Měsícem

Proč vůbec nastává zákryt Venuše Měsícem? Náš kosmický souputník se pohybuje kolem Země na dráze mírně protažené, ale také mírně „sklopené“ k hlavní rovině Sluneční soustavy, a tak častěji pozorujeme jen tzv. konjunkce – úhlová přiblížení Měsíce k jasným planetám nebo hvězdám. Když se ale stane, že je Měsíc na své dráze právě poblíž roviny zemské dráhy (tzv. roviny ekliptiky), může před planetou přímo přejít. Nemusí se jednat nutně jen o Venuši, všechny planety obíhají Slunce poblíž roviny ekliptiky, a tak každá z nich je „kandidátem“ na zákryt Měsícem. Úkaz je to ale poměrně vzácný. Statisticky můžeme z jednoho místa na Zemi vidět během roku sotva jeden takový zákryt planety Měsícem.

Kdy a jak pozorovat?

Celý úkaz sice potrvá více jak hodinu, ale samotný vstup Venuše za osvětlený měsíční okraj (očima viditelný) a její výstup zpoza neosvětleného okraje bude trvat jen desítky sekund. Venuše bude mít také fázi – podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže v dalekohledu se bude jevit jako zářící oválek. V Opavě vstup nastane okolo 11:00 SEČ, výstup okolo 12:15 SEČ. Na jiných místech Česka a Slovenska se budou časy jevu lišit až v desítkách minut. Přesnou předpověď úkazu pro zvolené místo nabízí například stránka In-the-sky.org nebo si můžete úkaz pro vaši lokalitu nasimulovat pomocí volně stažitelného programu Stellarium (nebo přímo v jeho webové variantě).

Vstup a výstup Venuše během zákrytu Měsícem 9. 11. 2023 Autor: P. Horálek/Stellarium/FÚ v Opavě
Vstup a výstup Venuše během zákrytu Měsícem 9. 11. 2023
Autor: P. Horálek/Stellarium/FÚ v Opavě

Přímý videopřenos úkazu pro veřejnost

Přímý videopřenos úkazu nabídne Fyzikální ústav v Opavě prostřednictvím observatoře WHOO! „Úkaz bude snímán mezi 10:00 a 12:30 SEČ naším dalekohledem o průměru 45 cm, záznam bude ukládám v kvalitě videa 8k a zároveň proběhne přímý přenos v reálném čase na streamovacím kanálu observatoře WHOO! Fyzikálního ústavu v Opavě,“ dodává Daniel Beneš z Fyzikálního ústavu v Opavě, který bude přenos zajišťovat.

 

Odkazy a další informace

[1] https://www.youtube.com/@WHOO_slu – Kanál observatoře WHOO!
[2] Pozoruhodné i vzácné nebeské úkazy v roce 2023
[3] O pozorování pro veřejnost na observatoři WHOO!

 

Kontakty:

Bc. Daniel Beneš
Student Teoretické fyziky na FÚ SU v Opavě
Email: ben0114@slu.cz
Telefon: +420 724 336 644

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
FPF a Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: + 420 734 268 124

Bc. Lucie Dospivová
Sekretariát ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: lucie.dospivova@physics.slu.cz
Telefon: +420 553 684 267

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Tel.: + 420 732 826 853 




O autorovi

Debora Lančová

Debora Lančová

Absolvovala doktorské studium Teoretické fyziky a astrofyziky na Slezské univerzitě v Opavě. Věnuje se počítačovým simulacím akrečních disků v okolí kompaktních objektů. 
Profil na research gate.

Další články autora (25)

Štítky: Zákryt Venuše

36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »