Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Venuše před zkrytem Měsícem 6. 4. 2016
Autor: Stellarium

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.

Jak bylo naznačeno v úvodu, pozorování nám bude kromě hrozby špatného počasí znesnadňovat také nedaleko ležící kotouč Slunce (elongace 16°). Výška nad obzorem, pouze 23° na počátku úkazu, nám také nehraje do karet. Přesto, pojďme se podívat podrobněji, co všechno tento úkaz obnáší.

Co je to zákryt?

Model zákrytu hvězdy planetkou Autor: Hvězdárna Rokycany
Model zákrytu hvězdy planetkou
Autor: Hvězdárna Rokycany
Zákryt je optický jev, kdy jedno těleso vstoupí před to druhé. Musí být ale splněna podmínka, kdy zakrývané těleso je úhlově menší. To běžně nastává u planet, nebo planetek, které zakrývají vzdálené hvězdy. Zakrývat se mohou rovněž měsíce planet, což krásně ukázaly Jupiterovy měsíce v letech 2014/2015. Naprostým extrémem jsou pak vzájemné zákryty těles ve Sluneční soustavě, například zákryty planet jinou planetou. Ty jsou velmi vzácné. Například v roce 1613 zakryl Jupiter Neptun a několik dnů předtím dokonce tehdy neznámý Neptun zakreslil Galileo do svého deníku. Velký význam pro výzkum planet měly zákryty hvězd. Takto byly například objeveny prstence Uranu a takto se běžně zkoumaly atmosféry planet. Z výše uvedeného je zřejmé, že zákryty jsou poměrně vzácný jev s výjimkou zákrytů hvězd planetkami a zákrytů planet nebo hvězd Měsícem. A právě to je i náš případ. Ano je tu vlastně ještě jeden příklad zákrytu z nedávné minulosti. Totiž zákryt Slunce Měsícem, ale tady historicky hovoříme o jeho zatmění.

Přechody

Saturn vstupuje za osvětlenou část Měsíce v roce 2001 Autor: Libor Šmíd
Saturn vstupuje za osvětlenou část Měsíce v roce 2001
Autor: Libor Šmíd
Pokud je úhlový rozměr zakrývajícího tělesa menší, než zakrývaného, lze hovořit o přechodu. Typicky pozorujeme přechody Jupiterových měsíčků před kotoučem planety. Vzácněji lze pozorovat přechody Merkuru nebo Venuše. Letos nás takový hodně vzácný přechod Merkuru čeká už 9. května. Přechod Venuše, který nastává ve dvojicích a potom je odstup prakticky jedno století, je už opravdu vzácný a měli jsme to štěstí, pokud jsme jej mohli pozorovat v letech 2004 a 2012. Specifickým případem jsou přechody exoplanet před jinými hvězdami, protože právě takto mohou být objevovány a dokonce studovány jejich vlastnosti.

Zákryty z poslední doby

Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007 Autor: Libor Šmíd
Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007
Autor: Libor Šmíd
Pomineme-li zmiňované úplné zatmění Slunce, které nastalo v Indonésii 9. března, potom nejlepší podívanou nám přichystal Měsíc, když zakrýval jasné hvězdy Hyád a především vedle nich ležící jasný Aldebaran. Bylo zajímavé sledovat, jak Měsíc, vzdálený asi jednu světelnou sekundu, ve zlomku sekundy postupně zakryl Aldebaran, vzdálený 67 světelných roků. Poslední zákryt této hvězdy nastal 23. prosince 2015 a i když bude rok 2016 na tyto zákryty skoupý, ještě si jich budeme moci vychutnat několik v letech následujících. Pokud jde o zákryt Venuše, potom poslední jsme mohli pozorovat v červnu 2007 nebo prosinci 2008.

Jak pozorovat?

Bude stačit téměř jakýkoli dalekohled. Důležité bude zajistit, aby na objektiv zepředu nedopadaly sluneční paprsky. Dobrým řešením je nasadit na tubus dlouhou rosnici, nebo zleva dlouhý kus kartónu. Dočasně může pomoci si také Slunce schovat vlevo za nějakým okrajem budovy apod. V každém případě by potom mohl postačit i triedr, ale lepší zážitek poskytne až více zvětšující přístroj. Dobrou volbou může být blízká hvězdárna, ověřte si, zda bude otevřena, nebo zda někteří amatéři neplánují úkaz sledovat společně.

Dokumentace úkazu

Objektivně řečeno, k vyfotografování nebo natočení úkazu videokamerou, by nemusel být čistě teoreticky potřeba dalekohled. Nicméně musí být splněny výše uvedené podmínky odstínění svitu Slunce a jinak platí, že se vyplatí mít po ruce teleobjektiv nebo velký zoom. Nejlepší výsledky ale dosáhneme, pokud k záznamu použijeme dalekohled. Vyprávění, jak nastavit fotoaparát, by vydalo na samostatný článek a vždy závisí na konkrétním přístroji a podmínkách úkazu. Nevhodné nastavení může vést k problémům na snímcích: šumu, rozostření, špatné vyvážení barev… je dobré si toto vyzkoušet předem, třeba den předtím. Výhodu mají majitelé speciálních kamer pro astrofotografii a dále digitální zrcadlovky. Solidní výsledek může poskytnout i kompaktní fotoaparát a v nouzi i mobilní telefon, pokud si s ním náležitě vyhrajeme, zvláště při snímání za okulárem dalekohledu. Pokud se vám snímky vydaří, budeme rádi, když nám je pošlete do naší čtenářské fotogalerie.

Kdy pozorovat?

Úkaz nastává 6. dubna 2016. Přesný čas začátku úkazu je závislý na poloze pozorovatele. Pro informaci uveďme, že pro Prahu to vychází na 9:27 SELČ. Měsíc vyjde už těsně po páté hodině a Venuše bude ráno nedaleko vedle něj. To je jistě vhodný námět na pozorování, ovšem k naší smůle dvojice bude vycházet nedlouho před východem Slunce. Později se asi Měsíc zcela ztratí v záři Slunce a my budeme s napětím moci čekat, kdy se začne Venuše pomalu schovávat za jeho „neviditelný“ kotouč. Konec zákrytu potom pro Prahu připadá na 10:31. To znamená, že zákryt bude trvat asi hodinu. Pokud by vyšlo počasí, bude jistě kouzelné sledovat, jak se na modré obloze postupně rozsvítí malinkatý kotouček Venuše.

Venuše těsně před zákrytem 6. dubna podle Stellaria Autor: Adam Malíř
Venuše těsně před zákrytem 6. dubna podle Stellaria
Autor: Adam Malíř

Zdroje a doporučené odkazy:
[1]Hvězdářská ročenka 2016
[2] Stellarium
[3] Hvězdárna v Rokycanech
[4] Předpovědi zákrytů planet
[5] Video zákrytu Venuše Měsícem
[6] Zákryt Venuše Měsícem na videu z roku 2015



O autorovi

Štítky: Zákryt, Zákryt Venuše


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »