Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Nezmeškejte jedinečný zákryt Venuše Měsícem

Venuše před zkrytem Měsícem 6. 4. 2016
Autor: Stellarium

Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.

Jak bylo naznačeno v úvodu, pozorování nám bude kromě hrozby špatného počasí znesnadňovat také nedaleko ležící kotouč Slunce (elongace 16°). Výška nad obzorem, pouze 23° na počátku úkazu, nám také nehraje do karet. Přesto, pojďme se podívat podrobněji, co všechno tento úkaz obnáší.

Co je to zákryt?

Model zákrytu hvězdy planetkou Autor: Hvězdárna Rokycany
Model zákrytu hvězdy planetkou
Autor: Hvězdárna Rokycany
Zákryt je optický jev, kdy jedno těleso vstoupí před to druhé. Musí být ale splněna podmínka, kdy zakrývané těleso je úhlově menší. To běžně nastává u planet, nebo planetek, které zakrývají vzdálené hvězdy. Zakrývat se mohou rovněž měsíce planet, což krásně ukázaly Jupiterovy měsíce v letech 2014/2015. Naprostým extrémem jsou pak vzájemné zákryty těles ve Sluneční soustavě, například zákryty planet jinou planetou. Ty jsou velmi vzácné. Například v roce 1613 zakryl Jupiter Neptun a několik dnů předtím dokonce tehdy neznámý Neptun zakreslil Galileo do svého deníku. Velký význam pro výzkum planet měly zákryty hvězd. Takto byly například objeveny prstence Uranu a takto se běžně zkoumaly atmosféry planet. Z výše uvedeného je zřejmé, že zákryty jsou poměrně vzácný jev s výjimkou zákrytů hvězd planetkami a zákrytů planet nebo hvězd Měsícem. A právě to je i náš případ. Ano je tu vlastně ještě jeden příklad zákrytu z nedávné minulosti. Totiž zákryt Slunce Měsícem, ale tady historicky hovoříme o jeho zatmění.

Přechody

Saturn vstupuje za osvětlenou část Měsíce v roce 2001 Autor: Libor Šmíd
Saturn vstupuje za osvětlenou část Měsíce v roce 2001
Autor: Libor Šmíd
Pokud je úhlový rozměr zakrývajícího tělesa menší, než zakrývaného, lze hovořit o přechodu. Typicky pozorujeme přechody Jupiterových měsíčků před kotoučem planety. Vzácněji lze pozorovat přechody Merkuru nebo Venuše. Letos nás takový hodně vzácný přechod Merkuru čeká už 9. května. Přechod Venuše, který nastává ve dvojicích a potom je odstup prakticky jedno století, je už opravdu vzácný a měli jsme to štěstí, pokud jsme jej mohli pozorovat v letech 2004 a 2012. Specifickým případem jsou přechody exoplanet před jinými hvězdami, protože právě takto mohou být objevovány a dokonce studovány jejich vlastnosti.

Zákryty z poslední doby

Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007 Autor: Libor Šmíd
Venuše a Měsíc při zákrytu v roce 2007
Autor: Libor Šmíd
Pomineme-li zmiňované úplné zatmění Slunce, které nastalo v Indonésii 9. března, potom nejlepší podívanou nám přichystal Měsíc, když zakrýval jasné hvězdy Hyád a především vedle nich ležící jasný Aldebaran. Bylo zajímavé sledovat, jak Měsíc, vzdálený asi jednu světelnou sekundu, ve zlomku sekundy postupně zakryl Aldebaran, vzdálený 67 světelných roků. Poslední zákryt této hvězdy nastal 23. prosince 2015 a i když bude rok 2016 na tyto zákryty skoupý, ještě si jich budeme moci vychutnat několik v letech následujících. Pokud jde o zákryt Venuše, potom poslední jsme mohli pozorovat v červnu 2007 nebo prosinci 2008.

Jak pozorovat?

Bude stačit téměř jakýkoli dalekohled. Důležité bude zajistit, aby na objektiv zepředu nedopadaly sluneční paprsky. Dobrým řešením je nasadit na tubus dlouhou rosnici, nebo zleva dlouhý kus kartónu. Dočasně může pomoci si také Slunce schovat vlevo za nějakým okrajem budovy apod. V každém případě by potom mohl postačit i triedr, ale lepší zážitek poskytne až více zvětšující přístroj. Dobrou volbou může být blízká hvězdárna, ověřte si, zda bude otevřena, nebo zda někteří amatéři neplánují úkaz sledovat společně.

Dokumentace úkazu

Objektivně řečeno, k vyfotografování nebo natočení úkazu videokamerou, by nemusel být čistě teoreticky potřeba dalekohled. Nicméně musí být splněny výše uvedené podmínky odstínění svitu Slunce a jinak platí, že se vyplatí mít po ruce teleobjektiv nebo velký zoom. Nejlepší výsledky ale dosáhneme, pokud k záznamu použijeme dalekohled. Vyprávění, jak nastavit fotoaparát, by vydalo na samostatný článek a vždy závisí na konkrétním přístroji a podmínkách úkazu. Nevhodné nastavení může vést k problémům na snímcích: šumu, rozostření, špatné vyvážení barev… je dobré si toto vyzkoušet předem, třeba den předtím. Výhodu mají majitelé speciálních kamer pro astrofotografii a dále digitální zrcadlovky. Solidní výsledek může poskytnout i kompaktní fotoaparát a v nouzi i mobilní telefon, pokud si s ním náležitě vyhrajeme, zvláště při snímání za okulárem dalekohledu. Pokud se vám snímky vydaří, budeme rádi, když nám je pošlete do naší čtenářské fotogalerie.

Kdy pozorovat?

Úkaz nastává 6. dubna 2016. Přesný čas začátku úkazu je závislý na poloze pozorovatele. Pro informaci uveďme, že pro Prahu to vychází na 9:27 SELČ. Měsíc vyjde už těsně po páté hodině a Venuše bude ráno nedaleko vedle něj. To je jistě vhodný námět na pozorování, ovšem k naší smůle dvojice bude vycházet nedlouho před východem Slunce. Později se asi Měsíc zcela ztratí v záři Slunce a my budeme s napětím moci čekat, kdy se začne Venuše pomalu schovávat za jeho „neviditelný“ kotouč. Konec zákrytu potom pro Prahu připadá na 10:31. To znamená, že zákryt bude trvat asi hodinu. Pokud by vyšlo počasí, bude jistě kouzelné sledovat, jak se na modré obloze postupně rozsvítí malinkatý kotouček Venuše.

Venuše těsně před zákrytem 6. dubna podle Stellaria Autor: Adam Malíř
Venuše těsně před zákrytem 6. dubna podle Stellaria
Autor: Adam Malíř

Zdroje a doporučené odkazy:
[1]Hvězdářská ročenka 2016
[2] Stellarium
[3] Hvězdárna v Rokycanech
[4] Předpovědi zákrytů planet
[5] Video zákrytu Venuše Měsícem
[6] Zákryt Venuše Měsícem na videu z roku 2015



O autorovi

Štítky: Zákryt, Zákryt Venuše


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »