Když zákryt není zatmění

Protože jsme byli v říjnu požádáni o podání vysvětlení rozdílu mezi zákrytem a zatměním a shodou okolností se v lednovém Zákrytovém zpravodaji Hvězdárny v Rokycanech toto téma znovu objevilo, dovolíme si citovat Karla Halíře:

Pojďme si osvěžit rozdíl mezi zákrytem a zatměním. Zákryt nastává v okamžiku, kdy se pro pozorovatele dvě nebeská tělesa dostanou natolik blízko k sobě, že bližší z nich částečně nebo plně zakryje to vzdálenější. Platí, že okamžiky průběhu zákrytu se při sledování z různých míst zemského povrchu liší. Zatmění naopak vidí pozorovatelé z jakéhokoliv místa ve stejný okamžik. To je dáno tím, že se jedná o úkaz, při němž se těleso dostává do stínu vrženého jiným objektem.

Jako názorný příklad zákrytu nám může posloužit zákryt hvězdy Měsícem. Před hvězdu se nasune Měsíc a na nějaký čas ji zakryje. Naopak vzorovou ukázkou zatmění je zatmění Měsíce. V tomto případě se Měsíc ponoří do stínu vrženého naší planetou do prostoru směrem od Slunce. Pozorovat ale můžeme také například zatmění měsíců planet jejich mateřskými planetami, známá jsou například zatmění Galileovských měsíců Jupiterem.

Tím, co nám do problematiky zákrytů a zatmění vnáší chaos, a nechci se mýlit, ale přičítal bych tomu i nepřesnost myšlenkových pochodů autorů článků v médiích, jsou zatmění Slunce. V tomto obecně užívaném označení konkrétního úkazu se skrývá omyl. Slunce totiž ve skutečnosti samozřejmě není zatmíváno, ale zakrýváno. Správně bychom tedy měli mluvit o zákrytu Slunce Měsícem. Obávám se však, že této nepřesnosti se nevyhneme. Těšit nás může, že v tom nejsme sami. V anglické astronomické literatuře se dozvíte o průběhu solar eclipse či eclipse of the Sun. V Rusku uslyšíte солнечное затмение, Němec vám řekne že rád jezdí na Sonnenfinsternis a Francouz se také rád zúčastní expedice za éclipse du Soleil.

Je nutno uznat, že astronomická terminologie je občas nevyzpytatelná. Takže žádná tragédie a můžeme být rádi, že jsme měli neuvěřitelné štěstí, když jsme v Rokycanech na prakticky zcela zatažené obloze, v malých dírkách mezi mraky, viděli vstup i výstup Marsu za Měsícem. Mohu vás ujistit, že když jsme se dívali na zatažené nebe, které se dvakrát, při vstupu i výstupu, jako zázrakem v ten pravý okamžik a na tom správném místě rozestoupilo, bylo nám zcela jedno, zda tomu, na co se díváme, budeme říkat zatmění či zákryt.

Jak bylo řečeno v úvodu, méně přesnému označení některých jevů jako zatmění se nevyhneme. Typicky v anglické podobě se s pojmem „eclipse“ setkáváme i u přechodů měsíčků Marsu přes Slunce pozorovaných z povrchu rudé planety rovery NASA. Poprvé jsme takový úkaz mohli pozorovat již na fotografiích Spirit a Opprotunity. Dnes tento úkaz může sledovat ještě Curiosity, která je stále funkčním, již více než 10 let jezdícím vozítkem na povrchu Marsu. Ale poprvé opravdu detailně a v podobě videa nám tento úkaz zprostředkoval až rover Perseverance. Jeho kamera Mastcam-Z má nejen možnost si jev pořádně přiblížit, ale pořizuje snímky s vysokou rychlostí, což umožňuje následně pustit si jev v reálné rychlosti, jak bychom jej pozorovali z Marsu my. Ať už si na uvedeném videu vychutnáte přechod, zákryt nebo zatmění, přejeme vám u podobných jevů krásný zážitek i v budoucnu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Zákrytový zpravodaj