Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Chytíme lovce křižičů?

Chytíme lovce křižičů?

Souhvězdí Lva
Autor: Hvězdárna Rokycany

V pátek ráno 11. února 2022 přibližně v půl čtvrté ráno by měla zakrýt planetka Bambery hvězdu s vizuální jasností 7,6 magnitudy v souhvězdí Lva. Protože jde o jasnou hvězdu, stačí ke sledování úkazu malý dalekohled. Hvězda pohasne na velmi krátkou dobu, proto je lepší se pokusit o zachycení úkazu například pomocí videa.

Planetka číslo 4490 byla objevena 14. července 1988 na Palomarské observatoři Eleanor Francis Helinovou a Brianem Romanem. Pojmenovali ji na počest Raymonda J. Bamberyho – chemika a vědce zabývajícího se zpracováním obrazu v JPL, který strávil na Palomaru několik let a aktivně se zapojil do hledání a pozorování blízkozemních planetek (potenciálních křižičů dráhy naší planety) a značně přispěl k modernizaci technik měření a redukce dat.

Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022 Autor: Hvězdárna Rokycany
Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022
Autor: Hvězdárna Rokycany
Z pohledu dráhy ve Sluneční soustavě je to typický „maďar“ – přesněji těleso, které patří do skupiny, jejímž představitelem je planetka 434 Hungaria. Jedná se o asteroidy obíhající těsně za Marsem na drahách s velkou poloosou 1,78 – 2,00 au, excentricitou menší než 0,18 a sklonem dráhy mezi 16 – 34 stupni. Pro přímé pozorování planetky byste potřebovali velký, skutečně velký dalekohled. Jasnost se totiž pohybuje pouze kolem 15. magnitudy. Ale jedna šance tu je – pojďme ji probrat podrobněji.

V pátek ráno 11. února 2022 v čase kolem 02:26:40 UT (počítáno pro hvězdárnu Rokycany) by planetka Bambery měla zakrýt hvězdu s vizuální jasností 7,6 magnitudy v souhvězdí Lva. A tady už by pro krátké zahlédnutí planetky (maximálně 0,61 sekundy) měla stačit i ona pověstná „roura od kamen“, tedy i malý dalekohled. Bliknutí hvězdy bude opravdu krátké, a proto je lepší se pokusit o jeho zachycení například pomocí videa.

Veškeré důležité parametry týkající se úkazu jsou k dispozici v hlavičce oficiální předpovědi zpracované prostřednictvím programu Occult.

Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022 z ČR Autor: Hvězdárna Rokycany
Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022 z ČR
Autor: Hvězdárna Rokycany
Pás stínu široký asi 12 kilometrů (modré linie v připojeném obrázku) by měl protnout naše území od jihu k severu přibližně po trase Sušice – Rokycany – Jesenice – Most. Na této centrální linii je pravděpodobnost spatření úkazu kolem 16 %. Určitě má ale smysl pozorovat i z oblasti do 1-sigma (silné červené čáry), kde je stále ještě slušná šance kolem 8 %. Ideální by samozřejmě bylo rozestavit linii pozorovatelů po cca 7 - 10 km od Chebu po Tábor. V takto hustých „hrabičkách“ by Bambery téměř jistě uvízla, ale to není reálné. Proto touto informací vyzýváme každého potencionálního zájemce ke spolupráci. Je zcela evidentní že má smysl každé jednotlivé pozorování v podstatě z celých Čech. Pokud chcete poradit s výběrem místa (abyste nebyli na stejné linii s dalším pozorovatelem), napište
na halir(at)hvr.cz.

Neváhejte, zapojte se a staňte se alespoň na chvíli (nebo lépe navždy) pozorovatelem zákrytů hvězd planetkami. Na rozdíl od současného běžného života, mezi zákrytáři je lepší být pozitivní, ale i negativita se počítá! Řeč je pochopitelně o výsledku měření časů planetkového zákrytu, a ne soustavně omílaných kovidových testů. O výsledku vašeho snažení dejte určitě vědět na výše uvedený mail.

 



Převzato: Hvězdárna v Rokycanech



O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryt


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »