Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Chytíme lovce křižičů?

Chytíme lovce křižičů?

Souhvězdí Lva
Autor: Hvězdárna Rokycany

V pátek ráno 11. února 2022 přibližně v půl čtvrté ráno by měla zakrýt planetka Bambery hvězdu s vizuální jasností 7,6 magnitudy v souhvězdí Lva. Protože jde o jasnou hvězdu, stačí ke sledování úkazu malý dalekohled. Hvězda pohasne na velmi krátkou dobu, proto je lepší se pokusit o zachycení úkazu například pomocí videa.

Planetka číslo 4490 byla objevena 14. července 1988 na Palomarské observatoři Eleanor Francis Helinovou a Brianem Romanem. Pojmenovali ji na počest Raymonda J. Bamberyho – chemika a vědce zabývajícího se zpracováním obrazu v JPL, který strávil na Palomaru několik let a aktivně se zapojil do hledání a pozorování blízkozemních planetek (potenciálních křižičů dráhy naší planety) a značně přispěl k modernizaci technik měření a redukce dat.

Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022 Autor: Hvězdárna Rokycany
Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022
Autor: Hvězdárna Rokycany
Z pohledu dráhy ve Sluneční soustavě je to typický „maďar“ – přesněji těleso, které patří do skupiny, jejímž představitelem je planetka 434 Hungaria. Jedná se o asteroidy obíhající těsně za Marsem na drahách s velkou poloosou 1,78 – 2,00 au, excentricitou menší než 0,18 a sklonem dráhy mezi 16 – 34 stupni. Pro přímé pozorování planetky byste potřebovali velký, skutečně velký dalekohled. Jasnost se totiž pohybuje pouze kolem 15. magnitudy. Ale jedna šance tu je – pojďme ji probrat podrobněji.

V pátek ráno 11. února 2022 v čase kolem 02:26:40 UT (počítáno pro hvězdárnu Rokycany) by planetka Bambery měla zakrýt hvězdu s vizuální jasností 7,6 magnitudy v souhvězdí Lva. A tady už by pro krátké zahlédnutí planetky (maximálně 0,61 sekundy) měla stačit i ona pověstná „roura od kamen“, tedy i malý dalekohled. Bliknutí hvězdy bude opravdu krátké, a proto je lepší se pokusit o jeho zachycení například pomocí videa.

Veškeré důležité parametry týkající se úkazu jsou k dispozici v hlavičce oficiální předpovědi zpracované prostřednictvím programu Occult.

Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022 z ČR Autor: Hvězdárna Rokycany
Viditelnost zákrytu hvězdy planetkou Bambery 11. 2. 2022 z ČR
Autor: Hvězdárna Rokycany
Pás stínu široký asi 12 kilometrů (modré linie v připojeném obrázku) by měl protnout naše území od jihu k severu přibližně po trase Sušice – Rokycany – Jesenice – Most. Na této centrální linii je pravděpodobnost spatření úkazu kolem 16 %. Určitě má ale smysl pozorovat i z oblasti do 1-sigma (silné červené čáry), kde je stále ještě slušná šance kolem 8 %. Ideální by samozřejmě bylo rozestavit linii pozorovatelů po cca 7 - 10 km od Chebu po Tábor. V takto hustých „hrabičkách“ by Bambery téměř jistě uvízla, ale to není reálné. Proto touto informací vyzýváme každého potencionálního zájemce ke spolupráci. Je zcela evidentní že má smysl každé jednotlivé pozorování v podstatě z celých Čech. Pokud chcete poradit s výběrem místa (abyste nebyli na stejné linii s dalším pozorovatelem), napište
na halir(at)hvr.cz.

Neváhejte, zapojte se a staňte se alespoň na chvíli (nebo lépe navždy) pozorovatelem zákrytů hvězd planetkami. Na rozdíl od současného běžného života, mezi zákrytáři je lepší být pozitivní, ale i negativita se počítá! Řeč je pochopitelně o výsledku měření časů planetkového zákrytu, a ne soustavně omílaných kovidových testů. O výsledku vašeho snažení dejte určitě vědět na výše uvedený mail.

 



Převzato: Hvězdárna v Rokycanech



O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.

Štítky: Zákryt


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »