Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Messierovský maratón na podzim?

Messierovský maratón na podzim?

Messierovský maratón
Messierovský maratón
Západočeská pobočka ČAS: Možná si řeknete, co je to za nesmysl? Jediný vhodný termín pro Messierovský maratón je přeci v březnu! Pokud budete číst dál, zjistíte, že to tak úplně není pravda.

Klasický maratón je opravdu možno absolvovat pouze ve druhé polovině března, případně začátkem dubna, kdy je Slunce v takovém postavení, že lze během jedné noci teoreticky spatřit všechny objekty slavného katalogu. To ale platí, pokud je vaše pozorovací stanoviště v zeměpisné šířce 20 - 40 stupňů severně. Z Česka ale už nelze v této době dalekohled namířit např. kulovou hvězdokupu M 30 v souhvězdí Kozoroha.

Pokud chcete spatřit všech 109 objektů, znamená to vyhledat maximálně každých 5 minut jeden z nich. To už je pěkná "honička" většinou za ne příliš teplé březnové noci, která vyžaduje solidní oblečení a pevnou vůli. Co když ale někdo nechce absolvovat výše popsanou štvanici, případně vlastní jen malý dalekohled, kterým nelze všechny objekty spatřit? Žádný problém. Má možnost absolvovat takzvaný minimaratón, který je zaměřen na 25 údajně nejkrásnějších objektů z Messierova katalogu. Znamená to sice také vydržet celou noc, protože je nutno vyčkat, až se obloha postupně otočí, ale vzhledem k menšímu počtu objektů je více času na každý z nich a navíc je možno častěji odpočívat či dokonce "dát si dvacet".

A které objekty že jsou ty "nejkrásnější". Dle několika vzácně se shodujících zdrojů se jedná o kulové hvězdokupy M4, M13, M22, M92, otevřené hvězdokupy M16, M34, M35, M36, M37, M38, M41, M44, M45, galaxie M31, M65, M66, M81, M82, M104, mlhoviny M8, M17, M27, M42, M57 a "nezařaditelný" objekt M24. Jsou to jasné objekty, které lze všechny spatřit i malým dalekohledem.

A jak to souvisí s aktuálním ročním obdobím? Je samozřejmé, že pokud lze v březnu vyhledat všechny Messierovy objekty, nemůže být problém s vybranými pětadvaceti. Jarní okno pro minimaratón je dokonce širší než pro ten klasický a trvá přibližně od 10. února do 15. dubna. Není to ale jediná možnost během roku. Druhé "minimaratónové okno" se nám nabízí zanedlouho, přibližně prvních čtrnáct dnů v listopadu. V této době lze teoreticky spatřit 24 objektů z výše uvedeného výběru.

A teď jedna hádanka pro vás. Na následující straně je složena náhodně řazená obrázková mozaika "minimaratónových" objektů. Protože zpravodaj má určený rozměr a víc se na jednu stránku nevejde, jeden objekt chybí. Který z nich to je?

Vzhledem k tomu, že se nepohybujeme v jedné nejmenované soutěži, nejsou k dispozici tři nápovědy, ale pouze jedna. Chybějící objekt není ten, který nelze vyhledat během podzimního okna pro mimimaratón, protože se v té době v jeho blízkosti pohybuje na své cestě po ekliptice Slunce.

Článek byl převzat ze Zpravodaje Západočeské pobočky ČAS 11/2008.





O autorovi

Michal Rottenborn

Původní profesí stavař (silničář). Dlouhá léta astronom amatér. Toho času ředitel Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a předseda Zákrytové a astrometrické sekce České astronomické společnosti.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »