Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci
V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?
V březnu/dubnu 2015 jsme byli svědky toho, že dva týdny po sobě, tedy během jedné lunace, došlo k úplnému zatmění Slunce (20. 3.) a Měsíce (4. 4.). Na první pohled se zdá, že to byl poměrně vzácný jev. Podívejme se ale blíže, do jaké míry to je či není pravda. Abychom měli dostatečně spolehlivou statistiku, spočítal jsem všechna zatmění v intervalu dvě stě let dlouhém, v rozmezí let 1900 – 2100. Pro Slunce uvádím všechna centrální zatmění (tj. ta, při kterých osa stínu vrženého Měsícem protíná zemský povrch), tedy prakticky všechna úplná, ale i prstencová. Zahrnuty nejsou pouze velice řídké případy, kdy stín Měsíce zasáhne Zemi jen částečně a zatmění je pak viditelné na velice omezené části Země a po velice krátkou dobu.
Celkem tedy jde o dostatečně reprezentativní vzorek 291 středových slunečních zatmění a 166 úplných měsíčních zatmění. Pro zatmění Slunce jsou spočítány okamžiky a zeměpisné souřadnice jejich středů, pro zatmění Měsíce pak okamžiky maxima a odpovídající fáze. Graficky jsou tato zatmění ukázána na obrázku níže. V horní části jsou vyneseny okamžiky středu zatmění Slunce a jejich zeměpisné šířky, v dolní části pak okamžiky maxima zatmění Měsíce a jejich maximální fáze. V této souvislosti poznamenejme, že maximální fáze úplného měsíčního zatmění je rovna jedné v případě, když se stín Země tečně dotýká povrchu Měsíce, a největší hodnoty nabývá, když se Měsíc nachází uprostřed zemského stínu. Ta zatmění, která nastávají pro Slunce i Měsíc během jedné lunace, jsou pak označena červenými šipkami. Je zřejmé, že nejde o nikterak neobvyklé úkazy – během dvou staletí jich napočítáme 35, v průměru tedy nastávají každých 5 až 6 let, občas se vyskytnou během jednoho roku dokonce dvakrát.
Z obrázku můžeme přímo vyčíst jednu zajímavost – k těmto úkazům dochází pouze tehdy, když je zatmění Slunce pozorovatelné z extrémně vysokých zeměpisných šířek (ať již severních nebo jižních), a když maximální fáze měsíčního zatmění je blízká jedničce. Vysvětlení je nasnadě: pokud je sluneční zatmění viditelné poblíž rovníku (nebo měsíční zatmění v maximální možné fázi), nachází se Měsíc téměř přesně v rovině ekliptiky. Dva týdny před nebo po tomto okamžiku je již Měsíc natolik od ekliptiky vzdálen, že ke druhému zatmění nemůže dojít.
Poznámka redakce: Pokud vás zatmění zajímají a chtěli byste o nich vědět více, nenechte si ujít knihu "Tajemná zatmění" od Petra Horálka, která je nyní k dostání v českých a slovenských knihkupectvích. Dozvíte se v ní mimo jiné i to, kdy tyto krásné úkazy můžeme čekat na české a slovenské obloze...
Tabulka: Úplná zatmění Slunce a Měsíce, která nastávají s odstupem dvou týdnů
Seznam všech slunečních a měsíčních úplných zatmění, která nastávají dva týdny po sobě, je uveden v tabulce níže; u těch slunečních je též uveden typ zatmění (Prstencové/Úplné) a zeměpisná poloha středu zatmění (v případě délky jde o tzv. efemeridovou délku), u měsíčních pak maximální fáze.
sluneční zatmění |
měsíční zatmění |
||||
typ |
datum |
šířka |
ef. délka |
datum |
max. fáze |
P |
1909 6 17.97 |
82.85 |
123.56 |
1909 6 4.06 |
1.16 |
Ú |
1910 5 9.24 |
-48.13 |
125.32 |
1910 5 24.23 |
1.10 |
P |
1917 12 14.39 |
-88.04 |
125.14 |
1917 12 28.41 |
1.01 |
P |
1921 4 8.39 |
64.43 |
5.37 |
1921 4 22.32 |
1.07 |
Ú |
1927 6 29.27 |
78.10 |
73.65 |
1927 6 15.35 |
1.01 |
P |
1935 12 25.75 |
-83.47 |
9.18 |
1936 1 8.76 |
1.02 |
Ú |
1938 5 29.58 |
-52.73 |
-22.09 |
1938 5 14.36 |
1.10 |
P |
1939 4 19.70 |
73.06 |
-129.31 |
1939 5 3.63 |
1.18 |
Ú |
1950 9 12.15 |
54.69 |
172.20 |
1950 9 26.18 |
1.08 |
P |
1954 1 5.11 |
-79.01 |
-120.99 |
1954 1 19.11 |
1.03 |
Ú |
1968 9 22.47 |
56.04 |
63.91 |
1968 10 6.49 |
1.17 |
P |
1972 1 16.46 |
-74.81 |
107.37 |
1972 1 30.45 |
1.05 |
P |
1979 8 22.72 |
-59.52 |
-108.82 |
1979 9 6.45 |
1.09 |
Ú |
1985 11 12.59 |
-68.43 |
-142.79 |
1985 10 28.74 |
1.07 |
P |
1986 10 3.80 |
59.79 |
-37.37 |
1986 10 17.80 |
1.25 |
P |
1990 1 26.81 |
-70.91 |
-22.59 |
1990 2 9.80 |
1.08 |
P |
2003 5 31.17 |
66.39 |
-24.78 |
2003 5 16.15 |
1.13 |
Ú |
2003 11 23.95 |
-72.58 |
88.23 |
2003 11 9.06 |
1.02 |
P |
2008 2 7.16 |
-67.45 |
-150.95 |
2008 2 21.14 |
1.11 |
Ú |
2015 3 20.41 |
64.35 |
-7.03 |
2015 4 4.50 |
1.00 |
P |
2021 6 10.45 |
80.76 |
-67.22 |
2021 5 26.47 |
1.01 |
P |
2026 2 17.51 |
-64.58 |
86.31 |
2026 3 3.48 |
1.15 |
P |
2032 5 9.56 |
-51.28 |
-7.32 |
2032 4 25.64 |
1.19 |
Ú |
2033 3 30.75 |
71.20 |
-156.12 |
2033 4 14.80 |
1.09 |
P |
2044 2 28.85 |
-62.05 |
-26.35 |
2044 3 13.82 |
1.20 |
Ú |
2044 8 23.05 |
64.19 |
-120.91 |
2044 9 7.47 |
1.04 |
P |
2050 5 20.86 |
-40.10 |
-124.08 |
2050 5 6.94 |
1.08 |
Ú |
2061 4 20.12 |
64.40 |
58.65 |
2061 4 4.91 |
1.03 |
P |
2061 10 13.44 |
-62.00 |
-55.01 |
2061 9 29.40 |
1.16 |
Ú |
2072 9 12.37 |
69.70 |
101.61 |
2072 8 28.67 |
1.17 |
Ú |
2073 8 3.72 |
-43.21 |
-90.03 |
2073 8 17.74 |
1.10 |
P |
2079 10 24.76 |
-63.29 |
-161.28 |
2079 10 10.73 |
1.08 |
Ú |
2090 9 23.71 |
60.65 |
-41.07 |
2090 9 8.95 |
1.04 |
Ú |
2091 8 15.02 |
-55.52 |
149.66 |
2091 8 29.03 |
1.24 |
P |
2097 11 4.08 |
-65.68 |
85.83 |
2097 10 21.06 |
1.01 |
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Online přenos úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015
[2] Fotogalerie: Velkolepé zatmění Slunce 20. března 2015
[3] Kniha Tajemná zatmění - co od ní čekat?
[4] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz - až do roku 2060