Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Tajemství dvou úplných zatmění v jedné lunaci

Diamantový prstenec a stínové pásy.
Autor: Stephen Mudge

V březnu/dubnu tohoto roku se odehrála poměrně nezvyklá situace - 20. března jsme byli svědky zatmění Slunce viditelného jako úplné v Severním moři a o dva týdny později jste mohli prostřednitvím online přenosu na Astro.cz sledovat "tichomořské" úplné zatmění Měsíce. Není obvyklé, že by se na světě v průběhu jedné lunace (jednoho oběhu Měsíce kolem Slunce) odehrála hned dvě úplná zatmění. Zpravidla je jedno ze zatmění nevýrazné (měsíční polostínové či částečné, sluneční částečné) a druhé naopak opravdu výrazné. Čím to je? Jak často vlastně takovouto situaci můžeme zažít? A kdy se jí dočkáme znovu?

V březnu/dubnu 2015 jsme byli svědky toho, že dva týdny po sobě, tedy během jedné lunace, došlo k úplnému zatmění Slunce (20. 3.) a Měsíce (4. 4.). Na první pohled se zdá, že to byl poměrně vzácný jev. Podívejme se ale blíže, do jaké míry to je či není pravda. Abychom měli dostatečně spolehlivou statistiku, spočítal jsem všechna zatmění v intervalu dvě stě let dlouhém, v rozmezí let 1900 – 2100. Pro Slunce uvádím všechna centrální zatmění (tj. ta, při kterých osa stínu vrženého Měsícem protíná zemský povrch), tedy prakticky všechna úplná, ale i prstencová. Zahrnuty nejsou pouze velice řídké případy, kdy stín Měsíce zasáhne Zemi jen částečně a zatmění je pak viditelné na velice omezené části Země a po velice krátkou dobu.

Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století! Autor: Griffithova observatoř.
Střed úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015 - nejkratšího v tomto století!
Autor: Griffithova observatoř.
Celkem tedy jde o dostatečně reprezentativní vzorek 291 středových slunečních zatmění a 166 úplných měsíčních zatmění. Pro zatmění Slunce jsou spočítány okamžiky a zeměpisné souřadnice jejich středů, pro zatmění Měsíce pak okamžiky maxima a odpovídající fáze. Graficky jsou tato zatmění ukázána na obrázku níže. V horní části jsou vyneseny okamžiky středu zatmění Slunce a jejich zeměpisné šířky, v dolní části pak okamžiky maxima zatmění Měsíce a jejich maximální fáze. V této souvislosti poznamenejme, že maximální fáze úplného měsíčního zatmění je rovna jedné v případě, když se stín Země tečně dotýká povrchu Měsíce, a největší hodnoty nabývá, když se Měsíc nachází uprostřed zemského stínu. Ta zatmění, která nastávají pro Slunce i Měsíc během jedné lunace, jsou pak označena červenými šipkami. Je zřejmé, že nejde o nikterak neobvyklé úkazy – během dvou staletí jich napočítáme 35, v průměru tedy nastávají každých 5 až 6 let, občas se vyskytnou během jednoho roku dokonce dvakrát.

Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100. Autor: Jan Vondrák
Středová zatmění Slunce a úplná zatmění Měsíce mezi lety 1900 - 2100.
Autor: Jan Vondrák

Z obrázku můžeme přímo vyčíst jednu zajímavost – k těmto úkazům dochází pouze tehdy, když je zatmění Slunce pozorovatelné z extrémně vysokých zeměpisných šířek (ať již severních nebo jižních), a když maximální fáze měsíčního zatmění je blízká jedničce. Vysvětlení je nasnadě: pokud je sluneční zatmění viditelné poblíž rovníku (nebo měsíční zatmění v maximální možné fázi), nachází se Měsíc téměř přesně v rovině ekliptiky. Dva týdny před nebo po tomto okamžiku je již Měsíc natolik od ekliptiky vzdálen, že ke druhému zatmění nemůže dojít.

Poznámka redakce: Pokud vás zatmění zajímají a chtěli byste o nich vědět více, nenechte si ujít knihu "Tajemná zatmění" od Petra Horálka, která je nyní k dostání v českých a slovenských knihkupectvích. Dozvíte se v ní mimo jiné i to, kdy tyto krásné úkazy můžeme čekat na české a slovenské obloze...

Tabulka: Úplná zatmění Slunce a Měsíce, která nastávají s odstupem dvou týdnů

Seznam všech slunečních a měsíčních úplných zatmění, která nastávají dva týdny po sobě, je uveden v tabulce níže; u těch slunečních je též uveden typ zatmění (Prstencové/Úplné) a zeměpisná poloha středu zatmění (v případě délky jde o tzv. efemeridovou délku), u měsíčních pak maximální fáze.

sluneční zatmění

měsíční zatmění

typ

datum

šířka

ef. délka

datum

max. fáze

P

1909  6 17.97

82.85

123.56

1909  6  4.06

1.16

Ú

1910  5  9.24

-48.13

125.32

1910  5 24.23

1.10

P

1917 12 14.39

-88.04

125.14

1917 12 28.41

1.01

P

1921  4  8.39

64.43

5.37

1921  4 22.32

1.07

Ú

1927  6 29.27

78.10

73.65

1927  6 15.35

1.01

P

1935 12 25.75

-83.47

9.18

1936  1  8.76

1.02

Ú

1938  5 29.58

-52.73

-22.09

1938  5 14.36

1.10

P

1939  4 19.70

73.06

-129.31

1939  5  3.63

1.18

Ú

1950  9 12.15

54.69

172.20

1950  9 26.18

1.08

P

1954  1  5.11

-79.01

-120.99

1954  1 19.11

1.03

Ú

1968  9 22.47

56.04

63.91

1968 10  6.49

1.17

P

1972  1 16.46

-74.81

107.37

1972  1 30.45

1.05

P

1979  8 22.72

-59.52

-108.82

1979  9  6.45

1.09

Ú

1985 11 12.59

-68.43

-142.79

1985 10 28.74

1.07

P

1986 10  3.80

59.79

-37.37

1986 10 17.80

1.25

P

1990  1 26.81

-70.91

-22.59

1990  2  9.80

1.08

P

2003  5 31.17

66.39

-24.78

2003  5 16.15

1.13

Ú

2003 11 23.95

-72.58

88.23

2003 11  9.06

1.02

P

2008  2  7.16

-67.45

-150.95

2008  2 21.14

1.11

Ú

2015  3 20.41

64.35

-7.03

2015  4  4.50

1.00

P

2021  6 10.45

80.76

-67.22

2021  5 26.47

1.01

P

2026  2 17.51

-64.58

86.31

2026  3  3.48

1.15

P

2032  5  9.56

-51.28

-7.32

2032  4 25.64

1.19

Ú

2033  3 30.75

71.20

-156.12

2033  4 14.80

1.09

P

2044  2 28.85

-62.05

-26.35

2044  3 13.82

1.20

Ú

2044  8 23.05

64.19

-120.91

2044  9  7.47

1.04

P

2050  5 20.86

-40.10

-124.08

2050  5  6.94

1.08

Ú

2061  4 20.12

64.40

58.65

2061  4  4.91

1.03

P

2061 10 13.44

-62.00

-55.01

2061  9 29.40

1.16

Ú

2072  9 12.37

69.70

101.61

2072  8 28.67

1.17

Ú

2073  8  3.72

-43.21

-90.03

2073  8 17.74

1.10

P

2079 10 24.76

-63.29

-161.28

2079 10 10.73

1.08

Ú

2090  9 23.71

60.65

-41.07

2090  9  8.95

1.04

Ú

2091  8 15.02

-55.52

149.66

2091  8 29.03

1.24

P

2097 11  4.08

-65.68

85.83

2097 10 21.06

1.01

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Online přenos úplného zatmění Měsíce 4. dubna 2015
[2] Fotogalerie: Velkolepé zatmění Slunce 20. března 2015
[3] Kniha Tajemná zatmění - co od ní čekat?
[4] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz - až do roku 2060



O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Zatmění , Zatmění měsíce, Zatmění Slunce, Úplné zatmění


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »