Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka na Ing. Rostislava Webra

Vzpomínka na Ing. Rostislava Webra

Rostislav Weber v roce 1972
Autor: Archiv autora.

Dne 29. května 2018 v Praze tiše zesnul v požehnaném věku 94 let dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR a člen České astronomické společnosti Ing. Rostislav Weber. Narodil se 2. ledna 1924 v Přerově a patřil tedy k té generaci, kterou těžce postihla válečná léta.

Jeho studium na přerovském gymnáziu přerušilo v septimě v roce 1942 totální nasazení, pracoval nejprve na domácí půdě a pak v Berlíně. Uzavření českých vysokých škol mu znemožnilo dále studovat, a tak se k vysokoškolskému studiu dostal až po válce – vystudoval zeměměřické inženýrství na VUT v Brně, které dokončil ve zkráceném termínu v roce 1948. Po vykonání základní vojenské služby ve Vojenském zeměpisném ústavu nastoupil do Státního zeměměřického a kartografického ústavu. Zde vykonával různé geodetické práce, hlavně se zúčastnil měření po celé republice na tzv. Laplaceových bodech (na těch se měřily astronomickými metodami přesné zeměpisné souřadnice a azimuty směrů na sousední body triangulační sítě).

Při těchto pracích se seznámil se svou budoucí manželkou, Ing. Ludmilou Webrovou, CSc., a tu také následoval v roce 1957 do Časového oddělení Astronomického ústavu ČSAV. Tam se věnoval astronomickému měření světového času na pasážníku Askania, a také měření času a změn zeměpisné šířky na Nušl-Fričově cirkumzenitálu. Oba přístroje byly umístěny na observatoři MFF UK ve Švédské ulici na pražském Smíchově.

Stavba kopule 2m dalekohledu v Ondřejově Autor: Astronomický ústav AV ČR
Stavba kopule 2m dalekohledu v Ondřejově
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Když se stavěla v Ondřejově kopule pro nový dvoumetrový dalekohled Zeiss (nyní Perkův), podílel se významně na geodetickém vytýčení stavby. Později, v roce 1972, se pak v Ondřejově zasloužil o zprovoznění nové fotografické zenitové tuby (PZT), kterou ústav zakoupil od firmy Zeiss. Veškeré tyto práce i následné vyhodnocení pozorování vykonával vždy velice pečlivě a odpovědně. Díky němu se výsledky ústavu, zasílané do mezinárodních center, svou přesností zařazovaly v mezinárodním srovnání k těm nejlepším. V roce 1989 odešel do důchodu, ale jako důchodce ještě pracoval v roce následujícím.

Byl aktivní i v České astronomické společnosti, do které vstoupil v r. 1971. Tam působil v Časové a zákrytové (nyní Zákrytové a astrometrické) sekci, po několik funkčních obdobích jako člen jejího výboru. Již jako důchodce, v roce 1994, převzal v době kritické situace vedení sekretariátu ČAS a přispěl k vyřešení řady vzniklých problémů. Tuto funkci vykonával do roku 1998. S oborem i kolegy zůstával i pak v neustálém kontaktu, vždy se živě zajímal o dění v ústavu i v astronomické společnosti.

Bez zajímavosti není ani jeho celoživotní koníček. Již od studentských let hrál velice úspěšně závodně šachy, dokonce vzpomínal, jak se coby student v Přerově utkal se samotným Aljechinem.

My, kteří jsme ho znali delší dobu zblízka, jsme vždy velice oceňovali jeho vlídnou, družnou a veselou povahu; byl vždy ochotný pomoci přátelům, sousedům i známým. Jednou na to dokonce málem doplatil ztrátou života, když nezištně pomáhal sousedovi v parném létě za pravého poledne stěhovat včely. Ty se na něj ve velkém počtu vrhly a poštípaly tak, že ho musela odvézt záchranka. V nemocnici pak lékaři konstatovali „tep nehmatný, tlak neměřitelný“, jak nám později se svým pověstným humorem vyprávěl. Díky své kamarádské povaze nalezl i mnoho přátel z oboru v zahraničí, kteří jej a jeho manželku během návštěv v ústavu nikdy neopomněli navštívit doma i v době, kdy již byl v důchodu.

Rostíčku, měli jsme Tě moc rádi a budeš nám chybět. Čest Tvojí památce!




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Weber


47. vesmírný týden 2019

47. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 18. 11. do 24. 11. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer za soumraku je vidět Venuše a Jupiter, blížící se do konjunkce, a Saturn. Ráno je vidět Mars a vyhoupne se i Merkur. Ultima Thule, kterou navštívila sonda New Horizons, se nyní oficiálně nazývá Arrkoth. Série zajímavých výstupů z ISS, která právě začala, má za úkol opravit astrofyzikální přístroj AMS-02. Sonda Hayabusa 2 se vrací k Zemi. Historicky už počtvrté letěl a přistál první stupeň rakety Falcon 9. Proběhly dva čínské starty v jednom dni. Před 130 lety se narodil Edwin Hubble. Mise Apollo 12 probíhala před padesáti roky. Před 25 lety startovala sonda COBE zkoumající reliktní záření.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6888 a PN G75.5+1.7

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2019 obdržel snímek „NGC6888 a PN G75.5+1.7“, jehož autorem je Vladimír Nádvorník   Hvězdné objekty mívají často poněkud tajemná označení, která i mnoha astronomům dokonce ani nenaznačí … Tak třeba „NGC6888 a PN G75.5+1.7“ z titulku tohoto

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše a Jupiter se blíží do konjunkce

Další informace »