Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínka na Ing. Rostislava Webra

Vzpomínka na Ing. Rostislava Webra

Rostislav Weber v roce 1972
Autor: Archiv autora.

Dne 29. května 2018 v Praze tiše zesnul v požehnaném věku 94 let dlouholetý pracovník Astronomického ústavu AV ČR a člen České astronomické společnosti Ing. Rostislav Weber. Narodil se 2. ledna 1924 v Přerově a patřil tedy k té generaci, kterou těžce postihla válečná léta.

Jeho studium na přerovském gymnáziu přerušilo v septimě v roce 1942 totální nasazení, pracoval nejprve na domácí půdě a pak v Berlíně. Uzavření českých vysokých škol mu znemožnilo dále studovat, a tak se k vysokoškolskému studiu dostal až po válce – vystudoval zeměměřické inženýrství na VUT v Brně, které dokončil ve zkráceném termínu v roce 1948. Po vykonání základní vojenské služby ve Vojenském zeměpisném ústavu nastoupil do Státního zeměměřického a kartografického ústavu. Zde vykonával různé geodetické práce, hlavně se zúčastnil měření po celé republice na tzv. Laplaceových bodech (na těch se měřily astronomickými metodami přesné zeměpisné souřadnice a azimuty směrů na sousední body triangulační sítě).

Při těchto pracích se seznámil se svou budoucí manželkou, Ing. Ludmilou Webrovou, CSc., a tu také následoval v roce 1957 do Časového oddělení Astronomického ústavu ČSAV. Tam se věnoval astronomickému měření světového času na pasážníku Askania, a také měření času a změn zeměpisné šířky na Nušl-Fričově cirkumzenitálu. Oba přístroje byly umístěny na observatoři MFF UK ve Švédské ulici na pražském Smíchově.

Stavba kopule 2m dalekohledu v Ondřejově Autor: Astronomický ústav AV ČR
Stavba kopule 2m dalekohledu v Ondřejově
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Když se stavěla v Ondřejově kopule pro nový dvoumetrový dalekohled Zeiss (nyní Perkův), podílel se významně na geodetickém vytýčení stavby. Později, v roce 1972, se pak v Ondřejově zasloužil o zprovoznění nové fotografické zenitové tuby (PZT), kterou ústav zakoupil od firmy Zeiss. Veškeré tyto práce i následné vyhodnocení pozorování vykonával vždy velice pečlivě a odpovědně. Díky němu se výsledky ústavu, zasílané do mezinárodních center, svou přesností zařazovaly v mezinárodním srovnání k těm nejlepším. V roce 1989 odešel do důchodu, ale jako důchodce ještě pracoval v roce následujícím.

Byl aktivní i v České astronomické společnosti, do které vstoupil v r. 1971. Tam působil v Časové a zákrytové (nyní Zákrytové a astrometrické) sekci, po několik funkčních obdobích jako člen jejího výboru. Již jako důchodce, v roce 1994, převzal v době kritické situace vedení sekretariátu ČAS a přispěl k vyřešení řady vzniklých problémů. Tuto funkci vykonával do roku 1998. S oborem i kolegy zůstával i pak v neustálém kontaktu, vždy se živě zajímal o dění v ústavu i v astronomické společnosti.

Bez zajímavosti není ani jeho celoživotní koníček. Již od studentských let hrál velice úspěšně závodně šachy, dokonce vzpomínal, jak se coby student v Přerově utkal se samotným Aljechinem.

My, kteří jsme ho znali delší dobu zblízka, jsme vždy velice oceňovali jeho vlídnou, družnou a veselou povahu; byl vždy ochotný pomoci přátelům, sousedům i známým. Jednou na to dokonce málem doplatil ztrátou života, když nezištně pomáhal sousedovi v parném létě za pravého poledne stěhovat včely. Ty se na něj ve velkém počtu vrhly a poštípaly tak, že ho musela odvézt záchranka. V nemocnici pak lékaři konstatovali „tep nehmatný, tlak neměřitelný“, jak nám později se svým pověstným humorem vyprávěl. Díky své kamarádské povaze nalezl i mnoho přátel z oboru v zahraničí, kteří jej a jeho manželku během návštěv v ústavu nikdy neopomněli navštívit doma i v době, kdy již byl v důchodu.

Rostíčku, měli jsme Tě moc rádi a budeš nám chybět. Čest Tvojí památce!




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Weber


9. vesmírný týden 2020

9. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 2. do 1. 3. 2020. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer máme na obloze velmi jasnou Venuši a také některé komety. Ráno je vidět nejlépe Mars, ale vylézá také Jupiter a Saturn. Česká firma S.A.B. Aerospace dokončila přípravy vypouštěcího zařízení – dispenzeru – družic, určeného pro raketu Vega. Před 200 lety se narodil americký astronom, objevitel komet, Lewis A. Swift.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

B150 - Mořský koník

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2020 obdržel snímek „Mořský koník“, jehož autorem je Evžen Brunner   „Mořský koník“…. kde bychom jej asi měli hledat? Samozřejmě náš první pohled nejspíš zamíří opravdu kamsi do mořských hlubin. A při troše štěstí jej tam uvidíme. Spatřit

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 42 - Orión

Asi najkrajší objekt na oblohe...

Další informace »