Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Čemu vděčí Měsíc za svůj tvar?

Čemu vděčí Měsíc za svůj tvar?

Superúplněk na chřibskými lesy v roce 2012.
Autor: Pavel Řehák

Již před více než dvěma staletími se Laplace pozastavil nad tím, že tvar našeho Měsíce, konkrétně jeho rotační i slapové vzedmutí (díky kterým má Měsíc tvar zhruba trojosého elipsoidu, zploštělého na pólech a na rovníku protaženého směrem k Zemi), neodpovídá jeho současné rotaci a orbitálnímu pohybu. Pozorovaná deformace tělesa oproti kulovému tvaru je totiž výrazně větší, nežli by odpovídalo tvaru v hydrostatické rovnováze. Donedávna se tento rozdíl přičítal tzv. fosilnímu stavu, tj. „zamrzlému“ v době před miliardami let, kdy byl Měsíc mnohem blíže k Zemi nežli nyní a kdy tedy byl rotační i slapový potenciál mnohem větší. Nyní se ukazuje, že tomu tak není.

Fosilním stavem nebylo schopné vysvětlit pozorovaný tvar beze zbytku; před zhruba deseti lety bylo prokázáno, že k úplnému vysvětlení tohoto rozdílu by byla nutná též výrazně větší výstřednost dráhy Měsíce (dosahující hodnot v rozmezí 0,16 – 0.60, podle různých modelů) nedlouho po jeho formování. To však je velice nepravděpodobné - většina vědců se domnívá, že tak velké hodnoty jsou neslučitelné s nyní běžně přijímaným modelem vzniku Měsíce (srážkou Země s velkou protoplanetou).

Lunární pánev South Pole-Aitken na topografické mapě Měsíce. Autor: Wikipedie
Lunární pánev South Pole-Aitken na topografické mapě Měsíce.
Autor: Wikipedie
Zdá se, že řešení tohoto problému nedávno našli autoři J.T. Keane a I. Matsuyama z University of Arizona v Tucsonu (blíže viz Keane a Matsuyama: Evidence for lunar true polar wander and a past low-excentricity, synchronous lunar orbit, Geophysical Reserch Letters 41, 2014, 6610-6619). Zabývali se otázkou, do jaké míry mohou impaktní pánve, vulkanické planiny a ostatní gravitační anomálie přispívat ke globálnímu tvaru Měsíce. Výsledkem jejich bádání je, že jediná impaktní pánev, South Pole-Aitken o průměru 2500 km (na obrázku) na odvrácené straně Měsíce, mimochodem největší impaktní pánev ve vnitřní Sluneční soustavě, může vysvětlit většinu anomálního tvaru Měsíce.

Po odečtení vlivu této pánve (plus 30 dalších gravitačních anomálií, tzv. masconů) ze současného gravitačního pole Měsíce určili jeho skutečný „fosilní“ tvar. Odtud pak došli k závěru, že Měsíc byl formován a ztuhl na synchronní dráze s nízkou výstředností, tedy v naprostém souladu se současnými teoriemi vzniku Měsíce. Teprve později, během impaktu a vzniku největší pánve, byl tvar Měsíce přetvořen do současné podoby a „pootočen“ o zhruba 15°, takže Aitkenova pánev se posunula blíže k jižnímu pólu. A tak impakt Aitkenovy pánve nejenom že způsobil změnu tvaru Měsíce, ale též poněkud změnil náš pohled na tu tvář Měsíce, kterou vidíme ze Země.




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.

Štítky: South Pole-Aitken, Měsíc


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »