Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Vychází kniha Tajemná zatmění. Co od ní čekat?

Vychází kniha Tajemná zatmění. Co od ní čekat?

Vyšla kniha Tajemná zatmění.
Autor: Nakladatelství Albatros.

Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle, rok 2012 skončil a najednou nic – bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde najít, dokonce i v českém prostředí. Právě tady, na Astro.cz. Postupně se zde rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je. Ale to není všechno. Nyní vychází kniha Tajemná zatmění, kterou napsal právě vedoucí redaktor Astro.cz, Petr Horálek.

Částečné zatmění Slunce 20. března 2015 v Česku. Autor: Marián Runkas
Částečné zatmění Slunce 20. března 2015 v Česku.
Autor: Marián Runkas
Sveze se tahle knížka na zvýšeném zájmu o zatmění díky nedávnému dobře pozorovatelnému částečnému zatmění Slunce 20. března? Především by se ale měla svézt na vlně zájmu těch, kteří hledají všechny údaje pěkně pohromadě a to v papírové podobě třeba na té poličce. Kniha je základní učebnicí všeho, co je se zatměními spojeno. Napříč knihou se dozvídáme, že se zatměními bylo spjato lidstvo už od nepaměti a pro jejich nepřehlédnutelnost jsou o nich záznamy ve starých kronikách. Najdeme tu vysvětlení zákonů, podle kterých se zatmění Slunce a Měsíce řídí a co z nich vlastně činí nezapomenutelné zážitky. V druhé polovině knihy se poté dostaneme k vědeckému významu a přínosu zejména úplných zatmění Slunce a v této souvislosti je zde připomínka toho, že právě čeští matematici jsou v tomto ohledu v současnosti světovou špičkou. A především – v knize najdeme přehled všech zatmění viditelných z České republiky až do roku 2060, a to s bohatým obrazovým materiálem, a nechybí ani přehled nejvýznamnějších úkazů ve zbytku světa.

Zatmění Měsíce 8. října 2014 na Novém Zélandu. Autor: Petr Horálek
Zatmění Měsíce 8. října 2014 na Novém Zélandu.
Autor: Petr Horálek
Radost z knihy Tajemná zatmění najdou i ti, kteří mají rádi především pěkné fotografie a příběhy. Petr Horálek je také vášnivým a vynikajícím astrofotografem a cestovatelem. Autor zde čtenářům sdílí informace o budoucích zatměních Slunce a Měsíce spolu se svými zážitky ze zatmění minulých. Vše v souvislostech, jaké byste ani nečekali. Po přečtení tedy budete velmi dobře vědět, co čekat a na co se připravit při sledování těchto úchvatných nebeských představeních.

K dobru autora i nakladatelství Albatros, které knížku vydává, je třeba přičíst fakt, že části této knihy, především ty informační s přehledy zatmění, najdete i elektronicky na Astro.cz. To ale asi nebude důvodem si knížku nekoupit. Kniha není určena odborníkům, ale laikům. Všem zájemcům o vesmír a o zatmění Slunce a Měsíce. Je více obrazovou publikací a zároveň přehledným itinerářem, kam se vydat za příštími zatměními Slunce. Za tím nejúchvatnějším nebeským úkazem, při kterém krajina ocelově zešedne a při kterém se člověku rozrušením mění hlas. Nebo kdy nastane zatmění Měsíce – to nejbližší nás čeká 28. září a bude ... no to už se dočtete v knížce Tajemná zatmění.

Přehledník na astro.cz aneb dlouhá cesta

Pozorování zatmění Slunce v Ugandě. Autor: Petr Horálek.
Pozorování zatmění Slunce v Ugandě.
Autor: Petr Horálek.
Zevrubný přehled slunečních a měsíčních zatmění, jaký mimo jiné kniha nabízí, najdete v jeho základní elektronické podobě právě na našem serveru Astro.cz (www.astro.cz/na-obloze/zatmeni.html). Petr Horálek s tvorbou rozsáhlého a detailního přehledu těchto krásných úkazů nad územím České republiky (a Slovenska) začal v roce 2007, kdy ve spolupráci s šéfredaktorem EAI – Expresních astronomických informací, Daliborem Hanžlem, založil stránky astro.sci.muni.cz/zatmeni. Tento server je dodneška aktualizován a přináší informace o nejbližších zatměních a příbuzných úkazech nad našimi hlavami.

V roce 2010 se ovšem Petr Horálek jako vedoucí redaktor serveru Astro.cz rozhodl svůj přehled s návazností na svou předchozí činnost rozšířit o opravdu detailní informace, které by navíc byly dostupné přímo na serveru Astro.cz. Započala tak několikaroční práce, jejímž výsledkem je patrně nejpodrobnější přehled úkazů svého druhu na českém internetu vůbec. Knižní podoba byla prakticky dalším logickým krokem a nenechala na sebe dlouho čekat. Na ní začal autor pracovat v roce 2013 a k jejímu uskutečnění využil nejen přehledů vytvořených pro EAI a Astro.cz, ale rovněž scénáře jeho stejnojmenného dokumentárního filmu „Tajemná zatmění“, natočeného v roce 2009 k Mezinárodnímu roku Astronomie pro pardubickou hvězdárnu, a také všech svých sepsaných cestovatelských zážitků při (někdy až strastiplných) expedicích za těmito překrásnými úkazy.

O knize Tajemná zatmění

Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky. Autor: Miloslav Druckmüller
Zatmění Slunce 20. března 2015 nad Špicberky.
Autor: Miloslav Druckmüller
Knihu Tajemná zatmění můžete zakoupit od 20. dubna 2015 v mnoha českých a několika slovenských knihkupectvích, nebo rovněž prostřednictvím internetového obchodu nakladatelství Albatros či dalších internetových knihkupectví. Kniha s pevnou vazbou má 248 stran plných unikátních barevných fotografií. Na obrazovém materiálu knihy se podíleli především Miloslav a Hana Druckmüllerovi, Dalibor Hanžl, turecký astrofotograf Tunç Tezel nebo sám autor knihy. Ke korekturám pak významnou měrou přispěli některé osobnosti České astronomické společnosti – například Jan Vondrák (současný předseda ČAS), Eva Marková (předsedkyně Sluneční sekce ČAS), nebo sluneční fyzik AsÚ AV ČR, Michal Švanda.




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Zatmění Slunce, Zatmění měsíce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »