Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Aktivní oblast opět viditelná a opět nás přivítala erupcemi

Aktivní oblast opět viditelná a opět nás přivítala erupcemi

Aktivní oblasti během erupce kategorie M1, jak je zachytil z Prahy 18. dubna po poledni náš přední astrofotograf Pavel Prokop

Koncem března jsme na povrchu Slunce sledovali hodně aktivní oblast s číslem 2975 s mnoha skvrnami. Ta se vlivem rotace hvězdy dostala na její odvrácenou polokouli, kde jsme mohli díky vyvrženým oblakům plazmatu sledovat důsledky její další aktivity. Když se o víkendu objevily velké skvrny u východního okraje slunečního disku, věděli jsme, že je zpátky v dobré formě. Přihlásila se o slovo sama další erupcí nejvyšší kategorie X a pokračovala během Velikonoc mnoha dalšími slabšími. Za okrajem Slunce se možná nachází ještě další skvrny a tak je pro nás tento týden zajímavý i z hlediska sluneční aktivity. Aktualizace 21. 4. v 18:15

Aktualizace 21. 4. v 18:15

Po silné erupci v již zapadlé aktivní oblasti 2992 jsme čekali, zda se konečně zase probudí i ty s největšími skvrnami. Ve čtvrtek jsme dostali odpověď, když došlo k silné erupci v komplexní oblasti 2993-94, téměř dosahující nejvyšší kategorie X (šlo o erupci M9,6), která vrcholila 21. 4. ve 4:00 SELČ. Šlo o krátkou intenzivní erupci, při které nebývá vyvržen velký oblak plazmatu a navíc se zdá, že většina hmoty by vyletěla spíše směrem k severu, tedy mimo směr k Zemi. Každopádně nic výrazného na snímcích koronografu SOHO-LASCO C3 vidět není.

Aktivita je zde nadále vysoká a silné erupce v příštích dnech jsou stále velmi pravděpodobné. Navíc každá může potenciálně způsobit výrazný výron hmoty, který když by doputoval k Zemi, mohl by způsobit silnou geomagnetickou bouři a pěkné polární záře.

Animace erupce kategorie M9,6 z 21. 4. 2022 Autor: NASA/SDO/AIA
Animace erupce kategorie M9,6 z 21. 4. 2022
Autor: NASA/SDO/AIA

Aktualizace 20. 4. v 9:00

Dnes ráno v 5:57 SELČ nastala na Slunci dosud nejsilnější erupce od začátku nového cyklu aktivity s číslem 25. Erupce kategorie X2,2 kupodivu nastala v zapadající aktivní oblasti 2992. Případná vyvržená oblaka plazmatu tedy budou mířit mimo Zemi. Přidají se i aktivní oblasti 2993 a 2994? Ty se nyní stávají nejzajímavějšími. Jakákoliv erupce třídy X by mohla být provázena účinky na zemskou magnetosféru a tedy i silnějšími polárními zářemi. Budeme situaci nadále monitorovat a přinášet aktualizace v tomto článku.

Nejsilnější erupce od nástupu nového cyklu aktivity s číslem 25. Nastala v zapadající aktivní oblasti AR 12992. V rentgenovém oboru měla hodnotu X2,2. Autor: NASA/SDO/AIA
Nejsilnější erupce od nástupu nového cyklu aktivity s číslem 25. Nastala v zapadající aktivní oblasti AR 12992. V rentgenovém oboru měla hodnotu X2,2.
Autor: NASA/SDO/AIA

Aktualizace 19. 4. ve 22:20

Na východním okraji slunečního kotouče se opravdu vynořila další velká skvrna. Ovšem to nejkrásnější nyní nabízí již v původním článku popisované skvrny v aktivních oblastech č. 2993 a 2994. Úroveň rentgenového toku měřená družicemi GOES je velmi vysoká a silné erupce mohou nastat kdykoliv.

Sluneční skvrny v detailu z 19. 4. 2022 ve 21:53 SELČ Autor: NASA/SDO/HMI
Sluneční skvrny v detailu z 19. 4. 2022 ve 21:53 SELČ
Autor: NASA/SDO/HMI

Záběr Slunce v ulrafialovém oboru z kamery na družici GOES 16 ukazuje krásný výron plazmatu z povrchu Slunce 19. 4. 2022 ve 22:20 SELČ Autor: NOAA/NASA
Záběr Slunce v ulrafialovém oboru z kamery na družici GOES 16 ukazuje krásný výron plazmatu z povrchu Slunce 19. 4. 2022 ve 22:20 SELČ
Autor: NOAA/NASA

Původní článek

Aktivní oblast dříve očíslovaná jako AR 2975 se tedy vynořila jako nově očíslovaná AR 2994 a rovnou se uvedla silnou erupcí X1,1 dne 17. dubna 2022. Souvidel s ní krásný výron plazmatu z koróny (CME), který ale nemíří k Zemi, protože byla ještě u východního okraje Slunce. Každá podobná erupce v následujících dnech už by ale měla vliv na zemskou magnetosféru nebo ionosféru a máme se tedy asi na co těšit.

Pohled na erupci M1 z 18. dubna ve 12:34 SELČ slunečním dalekohledem Lunt 60T s kamerkou QHY5III-224C přiložené za okulár dalekohledu. Kvalitu ovlivnilo snímání z bytu skrz otevřené okno, což je nejméně vhodná varianta, ale v tu chvíli nejlepší, když chcete trefit přesně maximum erupce. Autor: Martin Gembec
Pohled na erupci M1 z 18. dubna ve 12:34 SELČ slunečním dalekohledem Lunt 60T s kamerkou QHY5III-224C přiložené za okulár dalekohledu. Kvalitu ovlivnilo snímání z bytu skrz otevřené okno, což je nejméně vhodná varianta, ale v tu chvíli nejlepší, když chcete trefit přesně maximum erupce.
Autor: Martin Gembec
Zvýšená aktivita pokračovala sérií erupcí druhé nejvyšší kategorie. Například ještě v neděli 17. 4. to byla erupce M4,4 a  v pondělí dvě erupce M1 až M2. Jednu z těchto erupcí, která nastala po poledni našeho času, vidíte také v plné parádě na úvodní fotografii a také na méně detailním snímku vpravo. V podělí dopoledne našeho času se ozvala také aktivní oblast AR 2992, ale ta je na opačné straně slunečního disku a došlo zde také k erupci M1.

Díky záběrům, které poskytují kosmické sondy víme, jak to vypadá na přivrácené straně Slunce, ale částečně vidíme i za okraj. Konkrétně tento pohled nám poskytovaly sondy STEREO, které k tomu účelu byly vypuštěny a svého času, když ještě fungovaly obě, viděly na celou odvrácenou polokouli. Nyní s námi komunikuje už pouze STEREO-Ahead, která se ale již vrací k Zemi a tak vidí jen kousek za východní okraj. Snad nám v budoucnu pomohou nahlédnout další podobné sondy, nebo třeba Solar Orbiter Evropské vemírné agentury. STEREO-A ukazuje, že za okrajem Slunce je ještě jedna aktivní oblast, kde by se mohly vyskytovat další skvrny. Uvidíme v následujících dnech.

Pohled na část odvrácené polokoule Slunce nabízí ještě sonda STEREO-A, která je kousek za Zemí a vidí na něj o něco více zleva. Na snímku je aktivní oblast skrytá kousek za východním okrajem Slunce a také tam vidíme přivrácenou polokouli s aktivními oblastmi 2993-4 s výraznou aktivitou. Autor: NASA/SDO/STEREO-A
Pohled na část odvrácené polokoule Slunce nabízí ještě sonda STEREO-A, která je kousek za Zemí a vidí na něj o něco více zleva. Na snímku je aktivní oblast skrytá kousek za východním okrajem Slunce a také tam vidíme přivrácenou polokouli s aktivními oblastmi 2993-4 s výraznou aktivitou.
Autor: NASA/SDO/STEREO-A

Náš astronomický portál má pro vás k tématu Slunce několik zajímavých stránek, kde můžete sami sledovat aktuální informace. Jde o sekci Na obloze, viz odkaz v menu nahoře.

Stránka Slunce ukazuje aktuální výskyt skvrn i stupeń aktivity.

V případě, že by nastala velká erupce a byla naděje pozorovat polární záři i z ČR, sledovat můžete náš Monitor polárních září.

Nu a konečně zájemci o zatmění mohou studovat stránku zatmění. Letos nás například čeká částečné zatmění Měsice ráno 16. května zrovna ve chvíli, kdy bude Měsíc zapadat. A 25. října 2022 se pak můžeme těšit na poměrně pěkné částečné zatmění Slunce.

Aktuální erupční aktivitu můžete sledovat na záznamu v rentgenovém oboru, jak jej poskytují družice GOES (obrázek není aktuální, ukazuje jen přehled erupcí o Velikonocích 2022): https://www.swpc.noaa.gov/products/goes-x-ray-flux-dynamic-plot

Přehled erupční aktivity 17. a 18. dubna 2022 dle záznamu v rentgenovém oboru Autor: GOES/SWPC
Přehled erupční aktivity 17. a 18. dubna 2022 dle záznamu v rentgenovém oboru
Autor: GOES/SWPC

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Solarham.net
[2] Spaceweather.com



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění , Erupce, Sluneční aktivita


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »