Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Přechody planet před Sluncem  >  Přechod Merkuru 2016

Přechod Merkuru 2016

Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999. Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
Tečný přechod Merkuru přes Slunce v roce 1999.
Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
V pondělí 9. května 2016 se odehraje nad územím České republiky téměř v celém průběhu poměrně vzácný přechod Merkuru před Sluncem. Úkaz nastává přibližně 13× za století a v Česku byl naposledy pozorovatelný v květnu roku 2003. Jde tedy rozhodně o mimořádnou nebeskou událost, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít!

» Kde všude bude pozorování vzácného úkazu probíhat?
» Tiskové prohlášení pro média
» Fotogalerie úkazu z Česka
» Úkaz online z celého světa
» Stručně o úkazu samotném
» Bezpečné pozorování
» Průběh v ČR
» Odkazy

 

O úkazu

Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a večerních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před spodní polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území jen krátce před závěrem úkazu – kdo se za ním vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.

Při úkazu bude zároveň na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude snadné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování - měsíční srpek za soumraku doplní i zbytek tváře Měsíce „zářícího“ popelavým svitem. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až úkaz 13. listopadu 2032. (Zdroj: EAI)

Video: Simulace přechodu Merkuru 2016
(Zdroj: NASA, časy jsou v EDST; v Česku bude
úkaz probíhat od 13:12 do 20:42 SELČ
)

Bezpečné pozorování úkazu

K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.

Průběh úkazu nad Českou republikou

Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016. Autor: Expresní astronomické informace.
Přechod Merkuru přes Slunce v roce 2016.
Autor: Expresní astronomické informace.
Na celém území Česka proběhne mnoho akcí spojených s pozorováním úkazu. 

Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SELČ, tedy platné v době úkazu. 

Město První kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Druhý kontakt [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Střed úkazu [hh:mm:ss]
/ Výška nad obzorem
Západ Slunce
[hh:mm]
Havířov 13:12:00 / 57,2° 13:15:10 / 57,1° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Ostrava 13:12:00 / 57,2° 13:15:11 / 57,1° 16:55:57 / 30,6° 20:17
Frýdek-Místek 13:12:00 / 57,3° 13:15:10 / 57,2° 16:55:57 / 30,5° 20:17
Valašské Meziříčí 13:12:00 / 57.6° 13:15:11 / 57.5° 16:55:57 / 30.8° 20:17
Zlín 13:12:01 / 57,9° 13:15:11 / 57,8° 16:55:57 / 31,0° 20:18
Opava 13:12:00 / 57,1° 13:15:11 / 57,0° 16:55:57 / 30,8° 20:19
Olomouc 13:12:01 / 57,6° 13:15:12 / 57,5° 16:55:58 / 31,2° 20:21
Brno 13:12:02 / 58,1° 13:15:13 / 58,0° 16:55:58 / 32,0° 20:24
Pardubice 13:12:03 / 57,3° 13:15:14 / 57,2° 16:55:59 / 32,1° 20:28
Hradec Králové 13:12:03 / 57,1° 13:15:14 / 57,0° 16:55:59 / 32,0° 20:28
Tábor 13:12:04 / 58,0° 13:15:15 / 57,9° 16:56:00 / 32,9° 20:30
České Budějovice 13:12:05 / 58,4° 13:15:15 / 58,4° 16:56:00 / 33,1° 20:30
Liberec 13:12:04 / 56,6° 13:15:15 / 56,6° 16:56:00 / 32,4° 20:34
Praha 13:12:05 / 57,3° 13:15:15 / 57,3° 16:56:00 / 32,9° 20:34
Ústí nad Labem 13:12:05 / 56,8° 13:15:16 / 56,7° 16:56:01 / 33,0° 20:37
Plzeň 13:12:06 / 57,7° 13:15:17 / 57,7° 16:56:01 / 33,7° 20:37
Most 13:12:06 / 57,0° 13:15:16 / 56,9° 16:56:01 / 33,3° 20:38
Karlovy Vary 13:12:07 / 57,3° 13:15:17 / 57,3° 16:56:02 / 33,9° 20:40

Doporučené odkazy:

ZPĚT na rozcestník
Přejít na tranzity planet
Zpět na předchozí stránku



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Přechod Merkuru 2016


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »