Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2016

19. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 11. května 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.

Obloha

Přechod Merkuru přes Slunce nastává v pondělí odpoledne. Bylo by nošením dříví do lesa tu psát více, věnujeme se mu podrobně na samostatné stránce. Zde je případně seznam akcí v ČR, kde se bude úkaz pozorovat. V pondělí vyjde článek se seznamem internetových přenosů.

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 13. května ve 19:02 SELČ. Večer bude postupně výše a budeme moci obdivovat hru světel a stínu na terminátoru. O víkendu pak bude Měsíc ve čtvrti na obloze poblíž Jupiteru.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Už kolem půlnoci nastávají ideální podmínky pro pozorování planety Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag). Obě jsou v oblasti hlavy Štíra, kde tvoří trojúhelník s jasnou hvězdou Antares. Mars, ačkoli je už jen velmi nízko nad obzorem, nabízí za klidné atmosféry krásný pohled na albedové útvary, protože jeho úhlový průměr vzrostl na pěkných 17 úhlových vteřin. Je také znát, že je už poměrně blízko Zemi, jeho jasnost na obloze se už blíží jasu Jupiteru. Saturn zase nabízí krásně rozevřené prstence.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 5. 21:40   9. 5. Io zákryt 21:15
Io zatmění konec (10. 5. 0:41)
10. 5. 23:15   10. 5. Io přechod měsíce 18:26 – 20:41
Io přechod stínu 19:36 – 21:50
Europa přechod měsíce 22:18 – (1:06)
Europa přechod stínu zač. (11. 5. 0:42)
13. 5. 0:55; 20:45   12. 5. Europa zatmění konec 21:44
15. 5. 2:35; 22:25   13. 5. Ganymed přechod měsíce zač. 0:49
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Stále můžeme doporučit dvě jasnější komety pro malé dalekohledy: C/2014 S2 (PanSTARRS)ve Velké medvědici a 252P/LINEAR, která je v Hadonoši. Orientační vyhledávací mapky jsou vlevo.

Aktivita Slunce je nízká, ale jak bylo zmíněno v úvodu, stará aktivní oblast AR 2529, nyní jako AR 2542, stle obsahuje větší skvrny, které hezky doprovodí pozorování pondělního přechodu Merkuru přes Slunce. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • SpaceX si připsala další zajímavý úspěch, když bezpečně dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární družici JCSat-14 a nad to první stupeň Falconu 9 úspěšně přistál na mořské plošině. Nebylo by to možná tak pozoruhodné, když jde už o třetí úspěch s přistáním rakety, ale jednak jde o druhé přistání na moři v řadě za sebou a hlavně v tomto případě nebylo tolik paliva na manévry a tak se padalo po balistické křivce a teprve na závěr byl pád bržděn neobvykle hned třemi motory, což vedlo k menší potřebě paliva a samotné dosednutí už bylo klasicky na jeden motor Merlin 1D, který v tu chvíli snížil tah až pod 50 % plného tahu.

Výročí

  • 9. května 1971 (45 let) startoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety však ani nedosáhl oběžné dráhy kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (35 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Norman Lockyer
  • Výročí: Veněra 1
  • Výročí: Mars 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přechod Merkuru 2016, Sojuz 40, Mariner 8, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »