Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2016

19. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 11. května 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 9. 5. do 15. 5. 2016. Merkur přejde v pondělí přes sluneční disk. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Jupiter. Téměř celou noc jsou vidět planety Saturn a Mars. Nejjasnější kometou na obloze zůstává 252P/LINEAR. Velká skvrna na Slunci z minulého měsíce se trochu rozpadla, ale Slunce alespoň není zcela beze skvrn. SpaceX vyslala družici JCSat-14 na dráhu přechodovou ke geostacionární a přes méně paliva pro přistání úspěšně dosedla s prvním stupněm rakety Falcon 9 na mořskou plošinu.

Obloha

Přechod Merkuru přes Slunce nastává v pondělí odpoledne. Bylo by nošením dříví do lesa tu psát více, věnujeme se mu podrobně na samostatné stránce. Zde je případně seznam akcí v ČR, kde se bude úkaz pozorovat. V pondělí vyjde článek se seznamem internetových přenosů.

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 13. května ve 19:02 SELČ. Večer bude postupně výše a budeme moci obdivovat hru světel a stínu na terminátoru. O víkendu pak bude Měsíc ve čtvrti na obloze poblíž Jupiteru.

Planety:
Jupiter (–2,2 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
Už kolem půlnoci nastávají ideální podmínky pro pozorování planety Mars (–1,7 mag) a Saturn (0,1 mag). Obě jsou v oblasti hlavy Štíra, kde tvoří trojúhelník s jasnou hvězdou Antares. Mars, ačkoli je už jen velmi nízko nad obzorem, nabízí za klidné atmosféry krásný pohled na albedové útvary, protože jeho úhlový průměr vzrostl na pěkných 17 úhlových vteřin. Je také znát, že je už poměrně blízko Zemi, jeho jasnost na obloze se už blíží jasu Jupiteru. Saturn zase nabízí krásně rozevřené prstence.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
8. 5. 21:40   9. 5. Io zákryt 21:15
Io zatmění konec (10. 5. 0:41)
10. 5. 23:15   10. 5. Io přechod měsíce 18:26 – 20:41
Io přechod stínu 19:36 – 21:50
Europa přechod měsíce 22:18 – (1:06)
Europa přechod stínu zač. (11. 5. 0:42)
13. 5. 0:55; 20:45   12. 5. Europa zatmění konec 21:44
15. 5. 2:35; 22:25   13. 5. Ganymed přechod měsíce zač. 0:49
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Mapka pro komety v květnu 2016. Data Guide 9
Stále můžeme doporučit dvě jasnější komety pro malé dalekohledy: C/2014 S2 (PanSTARRS)ve Velké medvědici a 252P/LINEAR, která je v Hadonoši. Orientační vyhledávací mapky jsou vlevo.

Aktivita Slunce je nízká, ale jak bylo zmíněno v úvodu, stará aktivní oblast AR 2529, nyní jako AR 2542, stle obsahuje větší skvrny, které hezky doprovodí pozorování pondělního přechodu Merkuru přes Slunce. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • SpaceX si připsala další zajímavý úspěch, když bezpečně dopravila na dráhu přechodovou ke geostacionární družici JCSat-14 a nad to první stupeň Falconu 9 úspěšně přistál na mořské plošině. Nebylo by to možná tak pozoruhodné, když jde už o třetí úspěch s přistáním rakety, ale jednak jde o druhé přistání na moři v řadě za sebou a hlavně v tomto případě nebylo tolik paliva na manévry a tak se padalo po balistické křivce a teprve na závěr byl pád bržděn neobvykle hned třemi motory, což vedlo k menší potřebě paliva a samotné dosednutí už bylo klasicky na jeden motor Merlin 1D, který v tu chvíli snížil tah až pod 50 % plného tahu.

Výročí

  • 9. května 1971 (45 let) startoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety však ani nedosáhl oběžné dráhy kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (35 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Norman Lockyer
  • Výročí: Veněra 1
  • Výročí: Mars 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Přechod Merkuru 2016, Sojuz 40, Mariner 8, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »