Přechod Merkuru 2019
Autor: Martin Gembec.
» Stručně o úkazu samotném
» Akce v České republice
» Bezpečné pozorování
» Odkazy
O úkazu
Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem celosvětově přes 5 a půl hodiny. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 35 minut SEČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi minutu a 40 sekund a odehraje se nevysoko nad obzorem hodinu a půl po poledni. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před levou polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem mírně dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území právě okolo maxima úkazu – kdo se za ním vydá za Atlantský oceán, zejména do států Jižní Ameriky, uvidí jej v celém průběhu. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 13. listopadu 2032 a ten už se nad Českem odehraje v celém průběhu. (Zdroj: EAI)
Autor: Xavier Jubier.
Bezpečné pozorování úkazu
K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.
Průběh úkazu nad Českou republikou
Kliknutím na níže uvedenou mapu viditelnosti úkazu se vám otevře nové okno. V něm bude tatáž mapa interaktivně. Kliknutím na libovolné místo (nebo vepsáním názvu města do vyhledávací lišty v horní části okna) si můžete vyobrazit přesné informace o průběhu úkazu (jednotlivé fáze, výška Slunce nad obzorem, západ Slunce...). Časy jsou v UT, je třeba přepočítat na časové pásmo zvoleného místa (pro Česko +1 hodina). Autor: Xavier Jubier.
Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SEČ, tedy platné v době úkazu.
|
Město |
První kontakt [hh:mm:ss] |
Druhý kontakt [hh:mm:ss] |
Střed úkazu [hh:mm:ss] |
Západ Slunce |
|
Havířov |
13:35:27 / 17,3° |
13:37:08 / 17,2° |
16:19:37 / -02,3° |
16:06 |
|
Ostrava |
13:35:27 / 17,4° |
13:37:08 / 17,2° |
16:19:38 / -02,2° |
16:06 |
|
Frýdek-Místek |
13:35:27 / 17,4° |
13:37:08 / 17,3° |
16:19:37 / -02,2° |
16:06 |
|
Opava |
13:35:27 / 17,4° |
13:37:08 / 17,2° |
16:19:38 / -02,1° |
16:07 |
|
Valašské Meziříčí |
13:35:27 / 17,7° |
13:37:08 / 17,6° |
16:19:37 / -01,9° |
16:08 |
|
Zlín |
13:35:27 / 18,1° |
13:37:08 / 17,9° |
16:19:37 / -01,6° |
16:10 |
|
Olomouc |
13:35:27 / 17,9° |
13:37:08 / 17,7° |
16:19:37 / -01,5° |
16:11 |
|
Brno |
13:35:27 / 18,4° |
13:37:08 / 18,3° |
16:19:37 / -01,0° |
16:15 |
|
Hradec Králové |
13:35:28 / 17,8° |
13:37:09 / 17,7° |
16:19:38 / -01,0° |
16:15 |
|
Pardubice |
13:35:28 / 18,0° |
13:37:09 / 17,8° |
16:19:38 / -00,9° |
16:15 |
|
Liberec |
13:35:28 / 17,5° |
13:37:09 / 17,4° |
16:19:39 / -00,2° |
16:16 |
|
Ústí nad Labem |
13:35:29 / 17,9° |
13:37:10 / 17,8° |
16:19:39 / -00,2° |
16:20 |
|
Praha |
13:35:28 / 18,3° |
13:37:09 / 18,2° |
16:19:38 / -00,1° |
16:21 |
|
Tábor |
13:35:28 / 18,8° |
13:37:09 / 18,7° |
16:19:38 / -00,0° |
16:22 |
|
Most |
13:35:29 / 18,2° |
13:37:10 / 18,1° |
16:19:37 / +00,0° |
16:22 |
|
České Budějovice |
13:35:28 / 19,3° |
13:37:09 / 19,2° |
16:19:38 / +00,2° |
16:24 |
|
Plzeň |
13:35:29 / 18,9° |
13:37:10 / 18,8° |
16:19:39 / +00,5° |
16:26 |
|
Karlovy Vary |
13:35:29 / 18,6° |
13:37:10 / 18,5° |
16:19:39 / +00,6° |
16:26 |
Doporučené odkazy:
- Nejbližší zatmění nad územím České republiky (CZ, Expresní astronomické informace)
- Kalkulátor průběhu přechodu Merkuru 11. listopadu 2019 (EN, Xavier Jubier)
- Interaktivní Google mapa viditelnosti úkazu ve světě (EN, Xavier Jubier)
- Tabulka tranzitů Merkuru mezi lety 1601 a 2300 (EN, NASA, Fred Espenak)
ZPĚT na rozcestník
Přejít na tranzity planet
Zpět na předchozí stránku
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
