Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Úplné zatmění Slunce 9. 3. 2016, Ampana, Sulawesi, Indonésie
Autor: Radim Strycharski

Původním záměrem redakce nebylo přinést nějaký speciální článek s fotogalerií, ale vaše ohlasy a také výběr fotografií z internetu nás přesvědčil, že by byla velká škoda se za právě uplynulým zatměním neohlédnout. Tento krátký článek je poděkováním těm z vás, kdo neváhali, do daleké Indonésie se vydali a poslali svůj obrázek. Stejně tak je poděkováním těm, kdo nám posílali tipy na zajímavé obrázky a konečně je také pozdravem našemu šéfredaktorovi. Tajně totiž doufáme, že mu to také vyšlo a že se nám brzy ozve. Jistě uznáte, že by byla škoda si neukázat to nejlepší, co se podařilo našim a světovým fotografům zachytit.  

Úvodní obrázek jsme obdrželi už po ránu a protože se jej nedařilo vložit do fotogalerie, upozorňujeme tímto, že jestliže jste také měli případně problémy s formulářem, neváhejte se podělit o snímky a nebo o zkušenosti na náš redakční mail info(zavináč)astro.cz. Obrázek, který pořídil Radim Strycharski z Karlových Varů zachycuje fascinujícím způsobem jeden z nejhezčích okamžiků, které můžeme při úplném zatmění Slunce zažít. Slunce definitivně mizí a mezi horami na okraji Měsíce probleskují poslední jeho paprsky v podobě tzv. Bailyho perel.

Úplné zatmění v Indonésii 9. 3. 2016 – střed a konec Autor: Radim Strycharski
Úplné zatmění v Indonésii 9. 3. 2016 – střed a konec
Autor: Radim Strycharski
Již několik sekund před tím, ačkoli obecně takové pozorování v žádném případě nedoporučujeme, bychom mohli triedrem vidět nádhernou protuberanci a na opačné straně již zakrytého kotouče Slunce, bychom registrovali vnitřní korónu. Jinak je na tom skleněné oko fotoaparátu a jeho na světlo citlivý čip. Jak je uvedeno, byl by extrémní nesmysl kdy vůbec namířit na Slunce jakýkoli dalekohled a to i ve chvíli, kdy do úplné fáze zatmění chybí i třeba méně, než půl minuty. I velice tenoučký zbytek slunečního kotouče je nejen oslňující, ale přímo nebezpečný pro náš zrak. Jiná situace nastává na konci zatmění, kdy lze přesněji odhadnout okamžik, když už musíme dalekohled bez filtru odložit. Tehdy registrujeme korónu a stále více vylézající růžovou linku chromosféry s protuberancemi. A jakmile se rozsvítí první Bailyho perly a diamantový prsten, musíme triedr okamžitě odložit. Ještě předtím si však stihne mozek vtisknout do paměti ten neskutečný obraz, ne nepodobný této fotografii. Na jedné straně nás už pomalu oslňuje maličký kousek Slunce,  ale zároveň ještě vidíme protuberance a na straně druhé ještě vnitřní korónu. Škoda že je tento okamžik jen zlomkem sekundy, ale přesto zážitkem na celý život.

Ale ještě větším zážitkem je samotný příchod úplné fáze zatmění. Možná řada z vás zažila výrazné částečné zatmění, které například loni v březnu proběhlo za dobrého počasí také u nás. Ovšem emoce, které vám přináší zatmění úplné, nelze ničím nahradit a zatmění částečné, třeba i 99% už vám přijde jako docela velká nuda. Krajina se totiž v posledních desítkách sekund začne zhasínat, často se vám i zdá, že to není zhasnutí plynulé, ale jakoby v jednotlivých zhoupnutích jasu. A náhle Slunce mizí, na obloze je černý kruh obklopený světlou korónou a hlavně lidé jsou přepadeni emocemi, kterým dávají průchod nejrůznějšími, často zcela iracionálními způsoby. Tato atmosféra vás potom zcela pohltí. Na obloze je vidět několik jasných hvězd, nebo planety Venuše a Merkur. Koróna má při pohledu dalekohledem nepopsatelně nádhernou podobu. Nejvíce se těmto pocitům blíží snímky zpracované světově uznávaným odborníkem na tyto záběry Miroslavem Druckmüllerem.

Koróna při úplném zatmění 9. 3. 2016 Autor: Radim Strycharski
Koróna při úplném zatmění 9. 3. 2016
Autor: Radim Strycharski

A než se pan profesor vrátí a oznámí nám, jak dopadl a než si budeme moci prohlížet jeho geniálně zpracované snímky tohoto zatmění, pokochejme se v článku několika fotografiemi od zmíněného čtenáře Radima, který se neváhal pochlubit a my mu za to mockrát děkujeme. Pokud jde o jiné záběry, určitě stojí za návštěvu galerie Spaceweather.com. Rádi bychom vybrali ještě dva záběry a sice jeden, který pořídil Babak Tafreshi, který je zpracován tak geniálně, že se vizuální vjem ze snímku velmi blíží i reálnému vjemu během zatmění. Druhý snímek potom zachycuje naši Zemi, jak vypadala z družice. Na jejím povrchu je tmavá skvrna, přdstavující měsíční stín a polostín.

Krajina při zatmění 9. 3. 2016 Autor: TWAN/Babak Tafreshi
Krajina při zatmění 9. 3. 2016
Autor: TWAN/Babak Tafreshi

Stín (a polostín) Měsíce na povrchu Země východně od Indonésie (ostrovy jsou patrné vlevo dolů od stínu). Snímala družice Autor: Japonská meteorologická organizace
Stín (a polostín) Měsíce na povrchu Země východně od Indonésie (ostrovy jsou patrné vlevo dolů od stínu). Snímala družice
Autor: Japonská meteorologická organizace

Související články

Petr Horálek: Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce

Zatmění Slunce na našem webu

Nejbližší zatmění v ČR




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce 2016


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »