Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Úplné zatmění Slunce 9. 3. 2016, Ampana, Sulawesi, Indonésie
Autor: Radim Strycharski

Původním záměrem redakce nebylo přinést nějaký speciální článek s fotogalerií, ale vaše ohlasy a také výběr fotografií z internetu nás přesvědčil, že by byla velká škoda se za právě uplynulým zatměním neohlédnout. Tento krátký článek je poděkováním těm z vás, kdo neváhali, do daleké Indonésie se vydali a poslali svůj obrázek. Stejně tak je poděkováním těm, kdo nám posílali tipy na zajímavé obrázky a konečně je také pozdravem našemu šéfredaktorovi. Tajně totiž doufáme, že mu to také vyšlo a že se nám brzy ozve. Jistě uznáte, že by byla škoda si neukázat to nejlepší, co se podařilo našim a světovým fotografům zachytit.  

Úvodní obrázek jsme obdrželi už po ránu a protože se jej nedařilo vložit do fotogalerie, upozorňujeme tímto, že jestliže jste také měli případně problémy s formulářem, neváhejte se podělit o snímky a nebo o zkušenosti na náš redakční mail info(zavináč)astro.cz. Obrázek, který pořídil Radim Strycharski z Karlových Varů zachycuje fascinujícím způsobem jeden z nejhezčích okamžiků, které můžeme při úplném zatmění Slunce zažít. Slunce definitivně mizí a mezi horami na okraji Měsíce probleskují poslední jeho paprsky v podobě tzv. Bailyho perel.

Úplné zatmění v Indonésii 9. 3. 2016 – střed a konec Autor: Radim Strycharski
Úplné zatmění v Indonésii 9. 3. 2016 – střed a konec
Autor: Radim Strycharski
Již několik sekund před tím, ačkoli obecně takové pozorování v žádném případě nedoporučujeme, bychom mohli triedrem vidět nádhernou protuberanci a na opačné straně již zakrytého kotouče Slunce, bychom registrovali vnitřní korónu. Jinak je na tom skleněné oko fotoaparátu a jeho na světlo citlivý čip. Jak je uvedeno, byl by extrémní nesmysl kdy vůbec namířit na Slunce jakýkoli dalekohled a to i ve chvíli, kdy do úplné fáze zatmění chybí i třeba méně, než půl minuty. I velice tenoučký zbytek slunečního kotouče je nejen oslňující, ale přímo nebezpečný pro náš zrak. Jiná situace nastává na konci zatmění, kdy lze přesněji odhadnout okamžik, když už musíme dalekohled bez filtru odložit. Tehdy registrujeme korónu a stále více vylézající růžovou linku chromosféry s protuberancemi. A jakmile se rozsvítí první Bailyho perly a diamantový prsten, musíme triedr okamžitě odložit. Ještě předtím si však stihne mozek vtisknout do paměti ten neskutečný obraz, ne nepodobný této fotografii. Na jedné straně nás už pomalu oslňuje maličký kousek Slunce,  ale zároveň ještě vidíme protuberance a na straně druhé ještě vnitřní korónu. Škoda že je tento okamžik jen zlomkem sekundy, ale přesto zážitkem na celý život.

Ale ještě větším zážitkem je samotný příchod úplné fáze zatmění. Možná řada z vás zažila výrazné částečné zatmění, které například loni v březnu proběhlo za dobrého počasí také u nás. Ovšem emoce, které vám přináší zatmění úplné, nelze ničím nahradit a zatmění částečné, třeba i 99% už vám přijde jako docela velká nuda. Krajina se totiž v posledních desítkách sekund začne zhasínat, často se vám i zdá, že to není zhasnutí plynulé, ale jakoby v jednotlivých zhoupnutích jasu. A náhle Slunce mizí, na obloze je černý kruh obklopený světlou korónou a hlavně lidé jsou přepadeni emocemi, kterým dávají průchod nejrůznějšími, často zcela iracionálními způsoby. Tato atmosféra vás potom zcela pohltí. Na obloze je vidět několik jasných hvězd, nebo planety Venuše a Merkur. Koróna má při pohledu dalekohledem nepopsatelně nádhernou podobu. Nejvíce se těmto pocitům blíží snímky zpracované světově uznávaným odborníkem na tyto záběry Miroslavem Druckmüllerem.

Koróna při úplném zatmění 9. 3. 2016 Autor: Radim Strycharski
Koróna při úplném zatmění 9. 3. 2016
Autor: Radim Strycharski

A než se pan profesor vrátí a oznámí nám, jak dopadl a než si budeme moci prohlížet jeho geniálně zpracované snímky tohoto zatmění, pokochejme se v článku několika fotografiemi od zmíněného čtenáře Radima, který se neváhal pochlubit a my mu za to mockrát děkujeme. Pokud jde o jiné záběry, určitě stojí za návštěvu galerie Spaceweather.com. Rádi bychom vybrali ještě dva záběry a sice jeden, který pořídil Babak Tafreshi, který je zpracován tak geniálně, že se vizuální vjem ze snímku velmi blíží i reálnému vjemu během zatmění. Druhý snímek potom zachycuje naši Zemi, jak vypadala z družice. Na jejím povrchu je tmavá skvrna, přdstavující měsíční stín a polostín.

Krajina při zatmění 9. 3. 2016 Autor: TWAN/Babak Tafreshi
Krajina při zatmění 9. 3. 2016
Autor: TWAN/Babak Tafreshi

Stín (a polostín) Měsíce na povrchu Země východně od Indonésie (ostrovy jsou patrné vlevo dolů od stínu). Snímala družice Autor: Japonská meteorologická organizace
Stín (a polostín) Měsíce na povrchu Země východně od Indonésie (ostrovy jsou patrné vlevo dolů od stínu). Snímala družice
Autor: Japonská meteorologická organizace

Související články

Petr Horálek: Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce

Zatmění Slunce na našem webu

Nejbližší zatmění v ČR




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce 2016


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »