Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii?

Úplné zatmění Slunce 9. 3. 2016, Ampana, Sulawesi, Indonésie
Autor: Radim Strycharski

Původním záměrem redakce nebylo přinést nějaký speciální článek s fotogalerií, ale vaše ohlasy a také výběr fotografií z internetu nás přesvědčil, že by byla velká škoda se za právě uplynulým zatměním neohlédnout. Tento krátký článek je poděkováním těm z vás, kdo neváhali, do daleké Indonésie se vydali a poslali svůj obrázek. Stejně tak je poděkováním těm, kdo nám posílali tipy na zajímavé obrázky a konečně je také pozdravem našemu šéfredaktorovi. Tajně totiž doufáme, že mu to také vyšlo a že se nám brzy ozve. Jistě uznáte, že by byla škoda si neukázat to nejlepší, co se podařilo našim a světovým fotografům zachytit.  

Úvodní obrázek jsme obdrželi už po ránu a protože se jej nedařilo vložit do fotogalerie, upozorňujeme tímto, že jestliže jste také měli případně problémy s formulářem, neváhejte se podělit o snímky a nebo o zkušenosti na náš redakční mail info(zavináč)astro.cz. Obrázek, který pořídil Radim Strycharski z Karlových Varů zachycuje fascinujícím způsobem jeden z nejhezčích okamžiků, které můžeme při úplném zatmění Slunce zažít. Slunce definitivně mizí a mezi horami na okraji Měsíce probleskují poslední jeho paprsky v podobě tzv. Bailyho perel.

Úplné zatmění v Indonésii 9. 3. 2016 – střed a konec Autor: Radim Strycharski
Úplné zatmění v Indonésii 9. 3. 2016 – střed a konec
Autor: Radim Strycharski
Již několik sekund před tím, ačkoli obecně takové pozorování v žádném případě nedoporučujeme, bychom mohli triedrem vidět nádhernou protuberanci a na opačné straně již zakrytého kotouče Slunce, bychom registrovali vnitřní korónu. Jinak je na tom skleněné oko fotoaparátu a jeho na světlo citlivý čip. Jak je uvedeno, byl by extrémní nesmysl kdy vůbec namířit na Slunce jakýkoli dalekohled a to i ve chvíli, kdy do úplné fáze zatmění chybí i třeba méně, než půl minuty. I velice tenoučký zbytek slunečního kotouče je nejen oslňující, ale přímo nebezpečný pro náš zrak. Jiná situace nastává na konci zatmění, kdy lze přesněji odhadnout okamžik, když už musíme dalekohled bez filtru odložit. Tehdy registrujeme korónu a stále více vylézající růžovou linku chromosféry s protuberancemi. A jakmile se rozsvítí první Bailyho perly a diamantový prsten, musíme triedr okamžitě odložit. Ještě předtím si však stihne mozek vtisknout do paměti ten neskutečný obraz, ne nepodobný této fotografii. Na jedné straně nás už pomalu oslňuje maličký kousek Slunce,  ale zároveň ještě vidíme protuberance a na straně druhé ještě vnitřní korónu. Škoda že je tento okamžik jen zlomkem sekundy, ale přesto zážitkem na celý život.

Ale ještě větším zážitkem je samotný příchod úplné fáze zatmění. Možná řada z vás zažila výrazné částečné zatmění, které například loni v březnu proběhlo za dobrého počasí také u nás. Ovšem emoce, které vám přináší zatmění úplné, nelze ničím nahradit a zatmění částečné, třeba i 99% už vám přijde jako docela velká nuda. Krajina se totiž v posledních desítkách sekund začne zhasínat, často se vám i zdá, že to není zhasnutí plynulé, ale jakoby v jednotlivých zhoupnutích jasu. A náhle Slunce mizí, na obloze je černý kruh obklopený světlou korónou a hlavně lidé jsou přepadeni emocemi, kterým dávají průchod nejrůznějšími, často zcela iracionálními způsoby. Tato atmosféra vás potom zcela pohltí. Na obloze je vidět několik jasných hvězd, nebo planety Venuše a Merkur. Koróna má při pohledu dalekohledem nepopsatelně nádhernou podobu. Nejvíce se těmto pocitům blíží snímky zpracované světově uznávaným odborníkem na tyto záběry Miroslavem Druckmüllerem.

Koróna při úplném zatmění 9. 3. 2016 Autor: Radim Strycharski
Koróna při úplném zatmění 9. 3. 2016
Autor: Radim Strycharski

A než se pan profesor vrátí a oznámí nám, jak dopadl a než si budeme moci prohlížet jeho geniálně zpracované snímky tohoto zatmění, pokochejme se v článku několika fotografiemi od zmíněného čtenáře Radima, který se neváhal pochlubit a my mu za to mockrát děkujeme. Pokud jde o jiné záběry, určitě stojí za návštěvu galerie Spaceweather.com. Rádi bychom vybrali ještě dva záběry a sice jeden, který pořídil Babak Tafreshi, který je zpracován tak geniálně, že se vizuální vjem ze snímku velmi blíží i reálnému vjemu během zatmění. Druhý snímek potom zachycuje naši Zemi, jak vypadala z družice. Na jejím povrchu je tmavá skvrna, přdstavující měsíční stín a polostín.

Krajina při zatmění 9. 3. 2016 Autor: TWAN/Babak Tafreshi
Krajina při zatmění 9. 3. 2016
Autor: TWAN/Babak Tafreshi

Stín (a polostín) Měsíce na povrchu Země východně od Indonésie (ostrovy jsou patrné vlevo dolů od stínu). Snímala družice Autor: Japonská meteorologická organizace
Stín (a polostín) Měsíce na povrchu Země východně od Indonésie (ostrovy jsou patrné vlevo dolů od stínu). Snímala družice
Autor: Japonská meteorologická organizace

Související články

Petr Horálek: Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce

Zatmění Slunce na našem webu

Nejbližší zatmění v ČR




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce 2016


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »