Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Výprava za zatměním Slunce přinesla obraz koróny i spoustu adrenalinu

Výprava za zatměním Slunce přinesla obraz koróny i spoustu adrenalinu

Koróna při zatmění Slunce 9. března 2016 v Indonésii z úspěšného pozorování na ostrově Sulawesi.
Autor: Mirek Dočekal, Miloslav Druckmüller.

Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin – právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.

Tisková zpráva Vysokého učení technického v Brně.

Úvodní snímek: Koróna při zatmění Slunce 9. března 2016 úspěšně nafotografovaná z Ampany na ostrově Sulawesi Mirkem Dočekalem z Hvězdárny a planetária Brno. Díky přízni počasí v tamních lokacích mohl ze získaných dat prof. Miloslav Druckmüller vytvořit první vizualizaci koróny tohoto zatmění svými matematickými metodami.

Když porovnáme okolí Slunce, které svítí velmi výrazně, s okrajem obrázku, kde jsou vidět další hvězdy, tak je kontrast vyšší než 1 : 1 000 000. Klasická digitální fotografická technika nemá šanci si s takovým kontrastem poradit. Proto je nutné pořídit mnoho expozic s různými časy. Tyto snímky se pak musí s obrovskou přesností sesadit dohromady. Poté matematicky vytvoříme jeden obraz s lineární závislostí hodnot pixelů na jasu,“ popisuje výsledný obraz sluneční koróny vedoucí výpravy Miloslav Druckmüller, který letos poprvé koordinoval jednotlivá stanoviště přímo z Brna.

Zástupci české výpravy obsadili hned čtyři pozorovací lokality, aby zvýšili šanci na pořízení co nejkvalitnějších dat. Atmosféra na místě byla ale velmi hektická. „Těsně před zatměním přijelo asi dvě stě lidí: děti s učiteli ze škol, lidé v krojích s bubny a chtěli nás zapojit do svého ceremoniálu. Motali se strašně blízko. Bála jsem se, aby třeba nekopli do montáže, která stála mimo stan. Byl to strašný pocit,“ vzpomíná Jana Hoderová, která se za zatměním vydala už podruhé. Právě turisté představují pro vědecký výzkum výraznou komplikaci. „Během zatmění se třeba snaží fotit s bleskem, nebo otvírají šampaňské,“ popisuje chování amatérských „eclipse chaserů“ Druckmüller.

Účastníci indonéské výpravy, která je celkově 9. v pořadí, ale tušili, že letošní rok může být krizový. „Indonésie je téměř na rovníku, což je oblast velké oblačnosti a vysoké vlhkosti, takže jsme si byli vědomi toho, že to bude asi náročné. Do posledního okamžiku jsme netušili, jak to všechno dopadne. Letošní výprava tak rozhodně přinesla nejvíc adrenalinu,“ hodnotí náročnou expedici Druckmüller.

Počasí bylo velmi špatné, déšť a hustý mrak přes celou oblohu. Kolega Petr Horálek z České astronomické společnosti provedl těsně před zatměním ďábelský přesun pozorovacího zařízení na pláž a následně ještě rychlejší přesun zpět. Díky zkušenostem vše v rychlosti ustavil a zaostřil a přes lehké mraky se mu podařilo zachytit celou tzv. totalitu Slunce,“ komentuje úspěch dalšího českého člena expedice Hoderová.

Video: Oblačné zatmění z ostrova Plun u Halmahery
(autor: Pavel Štarha)

Důležitým členem výpravy byl také Pavel Štarha, který připravuje software pro řízení kamer či termostatů. „Ústav astronomie na Havajské univerzitě dodává většinu hardwaru, ale řídí ho český software. My pak také zpracováváme data,“ upřesňuje úlohu jednotlivých aktérů Druckmüller. Jeho speciální software pro tyto účely vznikal osm let.

Členové expedice si sami nejprve nebyli jisti, zda mají dostatek informací pro všechny potřebné výpočty. „Po počátečním katastrofickém scénáři, že se letos nepodaří získat potřebná data, nakonec máme snímek tzv. bílé koróny, která ukazuje rozložení volných elektronů. Snad se podařilo získat dostatek podkladů i pro čáry ionizovaného železa,“ doplňuje Druckmüller, který stále pracuje na vyhodnocení všech získaných informací. Z každého pozorovacího místa mohou výzkumníci získat až 60 GB dat. Zatímco zástupci Fakulty strojního inženýrství pomáhají vytvářet algoritmy pro jejich zpracování (matematická část), Američané se více orientují v oblasti fyziky plazmatu. Kromě Havajské univerzity výpravu podporuje i Peter Aniol, německý nadšenec a uznávaný odborník v oblasti optiky.

Ten výsledný obrázek má, laicky řečeno, dvě vrstvy: jedna vrstva je dokonalým obrazem pro fyzikální měření, nad ním je pak druhá vrstva, kde jsou vidět všechny ty koronární struktury. V potaz se berou i vlastnosti lidského oka. Je to vizualizace obrazu s vysokým dynamickým rozsahem,“ popisuje výsledek expedice Druckmüller. Série výprav za zatměním Slunce ale míří k pomyslnému milníku: „Slunce se neuvěřitelně rychle mění, každá koróna při zatmění vypadá úplně jinak. Cyklus sluneční činnosti má periodicitu přibližně 11 let, takže nyní máme už téměř pokrytý a zmapovaný jeden sluneční cyklus,“ upozornil brněnský matematik Druckmüller, jehož snímky sluneční koróny se dostaly na titulní stranu časopisu Nature nebo do Editors´s Choice časopisu Science.

V ideálním případě by vědci samozřejmě potřebovali mnohem více dat, aby mohli zachytit dynamický proces změn na Slunci. Zatmění jim ale dává maximálně jednou ročně jen velmi krátkou šanci na pozorování. Už nyní se zástupci tzv. Shadow-tracking Expedition připravují na jubilejní desátý ročník. „Příští rok prochází pás zatmění napříč Spojenými státy. Na jednotlivých stanovištích sice bude trvat v řádu jednotek minut, ale stín bude přecházet nad územím USA celkem devadesát minut. Havajská univerzita tedy plánuje rekordních deset pozorovacích míst, což je velmi ambiciózní projekt. Protože bude potřeba mnohem více pracovníků, je pravděpodobné, že příští rok bude výprava ještě rozsáhlejší než letos,“ naznačil plány do budoucna Druckmüller.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Snímky koróny zpracované prof. Miloslavem Druckmüllerem
[2] Vysoké učení technické v Brně
[3] Jak dopadlo úplné zatmění Slunce v Indonésii? (Martin Gembec)
[4] Fantastické Molucké zatmění (Petr Horálek)
[5] Astronomický snímek dne: Od Velkého vozu k Jižnímu kříži

Převzato: Vysoké učení technické v Brně - tiskové zprávy



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Zatmění Slunce 2016, Indonésie, Vysoké učení technické v Brně, Koróna, Expedice, Miloslav Druckmüller, Tisková zpráva


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »