Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce

Pozoruhodný úkaz spatří lidé v Indonésii – na několik minut „zmizí“ Slunce

Chromosféra při zatmění z roku 2005.
Autor: Miloslav Druckmüller

Ve středu 9. března se nad rozsáhlým územím Indonésie odehraje pozoruhodný úkaz – úplné zatmění Slunce. Zákryt naší hvězdy tmavým měsíčním kotoučem, doprovázený mnoha fantastickými úkazy v přírodě, uvidí lidé z úzkého pásu na ostrovech Sumatra, Borneo, Sulawesi, Ternate a Halmahera. Movití cestovatelé putují i na mikronéský atol Wolaei, který je zatím světu prakticky neznám a skrývá jen domorodé obyvatelstvo. Za úkazem rovněž vyrazila mezinárodní vědecká expedice s českými členy, kteří jsou vedeni českým prof. Miloslavem Druckmüllerem a americkou prof. Shaiou Habbalovou k pořízení dalších dat, které při každém takovém úkazu přináší nové střípky do mozaiky studia fyziky sluneční atmosféry. Pokud jste za úkazem nemohli vyrazit, máme pro vás tip – sledujte jej na internetu!

Sledujte úkaz online

Pokud máte možnost využít rychlejšího internetového přenosu a nebude se vám z úterý na středu chtít spát, rozhodně si nenechte jev ujít alespoň prostřednictvím živých videopřenosů. V následujících odkazech si budete moci úkaz vychutnat alespoň z pohodlí vašeho domova. V době krátce před úkazem doporučujeme internet ještě prohledat, neboť se zjista objeví ještě další webcasty. Úkaz v Indonésii proběhne ve středu 9. března, našeho času od 1. hodiny ranní SEČ (Sumatra) do 3. hodiny ranní SEČ (Woleai).

  • Exploratorium.edu – přímý přenos z atolu Woleai, kde bude nejdelší zatmění. Webcasty Exploratorium jsou pořádány pracovníky NASA a patří k nejkvalitnějším vůbec. Budete se tedy mít na co koukat a při dobré znalosti angličtiny se i moci dozvědět zajímavé věci.
  • BMKB – webcast indonéské Agentury pro meteorologii, klimatologii a geofyziku. Více také v článku (anglicky).
  • Slooh.com – částečně placený kanál, zatmění by mělo být přenášeno zdarma
  • Spaceweather.com – Stránky o pozoruhodných úkazech a kosmickém počasí, před zatměním by se zde mohly objevit odkazy na další webcasty

Pozoruhodný úkaz

Diamantový prsten na konci úplného zatmění. Autor: Fred Espenak
Diamantový prsten na konci úplného zatmění.
Autor: Fred Espenak
Úplné zatmění Slunce nastává v momentě, kdy náš Měsíc ve fázi novu na denní obloze zakryje sluneční kotouč. Díky tomu, že je Slunce asi 400krát větší než Měsíc, ale zároveň asi 400krát dál od Země, může Měsíc zakrýt celý viditelný sluneční disk (tzv. fotosféru) a na několik minut nám tak ukázat jinak očima neviditelnou, až mysticky vyhlížející vnější sluneční atmosféru – tzv. korónu. Ta vypadá jako zamrzlý obrazec četných zakřivených struktur, které jsou tvarovány silným magnetickým polem Slunce. Bělavý vzhled koróně dává rozptyl slunečního světla na volných elektronech nacházejících se právě v rozsáhlém prostoru nad viditelným slunečním povrchem. Samotná koróna je ovšem jen zlomek toho, co dělá úkaz pozoruhodným. Lidé mohou sledovat dynamické změny barev oblohy, nejjasnější hvězdy a planety, nezvyklé chování šokované zvěře a na pár desítek sekund jeden z nejkrásnějších momentů samotného zatmění – tzv. diamantový prsten.

Ačkoliv je úkaz poměrně běžný, nastává průměrně jednou za 1,5 roku, mnozí jej neuvidí za celý život. Je totiž viditelný jen z úzkého pásu na Zemi – pásu totality, ve stopě stínu Měsíce. Pás je dlouhý většinou okolo 15 tisíc kilometrů, ale široký jen desítky či maximálně stovky kilometrů. Člověk tedy musí za úkazem do tohoto pásu vycestovat. Naštěstí tyto oblasti jsou dnes již velmi dobře spočítatelné, takže vědci i nadšenci už dopředu vědí nejen to, kam se vydat, ale i kdy a jak dlouhé zatmění z vybraného místa nastane. V případě tohoto zatmění jde o rozsáhlou oblast rovníkové Indonésie a severní Pacifik. Více rovněž zjistíte z interaktivní mapy Xaviera Jubiera.

Středně dlouhé zatmění v tropickém počasí

Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku na pobřeží v městečku Side. Autor: Glynn Bennallick
Zatmění Slunce 29. března 2006 v Turecku na pobřeží v městečku Side.
Autor: Glynn Bennallick
Úkaz nastane v Indonésii v tamních ranních a dopoledních hodinách. Velká část úkazu je přitom vidět na ostrovech ležících velmi blízko rovníku. V období, kdy k zatmění dojde, se blíží jarní rovnodennost a na těchto místech se tedy očekává vysoká vlhkost, se kterou jsou pochopitelně spojené valné srážky. I přes tuto hrozbu – která může totálně zhatit výhledy k nebeskému představení – se do pásu totality vydávají statisíce nadšenců i vědců z celého světa. Důkazem obřího zájmu o „lístky v první řadě“ je i fakt, že jeden z nejpozoruhodnějších ale i nejnebezpečnějších ostrovů s výhledem na zatmění – sopečný ostrov Ternate – byl již dva roky před úkazem naprosto beznadějně zarezervovaný cestovateli i cestovními kancelářemi. Úkaz z tohoto ostrova potrvá téměř 3 minuty, což je z hlediska možné délky zatmění již střední délka (fyzicky nemůže žádné zatmění trvat déle jak 7,5 minuty). Lidé tedy převážně volí kombinaci cestování za exotikou a pozoruhodným úkazem.

Vědecké expedice z Česka

Koróna při úplném zatmění Slunce 20. března 2015 ze Špicberk. Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal, Peter Aniol a Pavel Štarha.
Koróna při úplném zatmění Slunce 20. března 2015 ze Špicberk.
Autor: Miloslav Druckmüller, Shadia Habbal, Peter Aniol a Pavel Štarha.
Úplné zatmění Slunce 9. března 2016 je již druhé svého druhu, které nastává při pozvolném sestupu 24. cyklu sluneční aktivity (první bylo vloni v březnu). Letošní zatmění je proto opět velmi významné, neboť může poprvé v historii přinést velmi podrobná pozemská data o chování Slunce v této fázi slunečního cyklu. Za tímto účelem se do Indonésie vydává mezinárodní expedice vedená prof. Miloslavem Druckmüllerem z VUT v Brně a astrofyzičkou z havajské univerzity, prof. Shadiou Habbalovou. Tým vědců se rozmístí po několika skupinkách na ostrovech Halmahera a Ternate. Různá pozorovací stanoviště jsou vybrána záměrně pro eliminaci případného neúspěchu při nepřízni počasí u některé ze skupin. Vědci se s velmi složitou aparaturou hodlají věnovat výzkumu ionizovaných těžkých prvků v bezprostředním okolí Slunce. Samozřejmě – jako při každém úplném zatmění – na to mají jen omezený čas. V tomto případě zhruba 3 minuty.

Oproti loňskému zatmění, které se odehrálo na Faerských ostrovech a Špicberkách, nebude velkou překážkou „jen“ nejisté počasí, ale právě zmíněná vlhkost, která v kombinaci s velmi vysokými teplotami může vážně ohrozit funkčnost technických aparatur. Jako řešení budou na každém stanovišti instalovány stany s vnitřní klimatizací, které budou nejdůležitější součásti složitých aparatur – počítače, baterie, ovládací zařízení – ukrývat uvnitř. Zbytek jako fotoaparáty s objektivy pak bude venku před stany opatřen patřičnou teplotní izolací.

Další zatmění ve světě? A co v Česku?

Vyšla kniha Tajemná zatmění. Autor: Nakladatelství Albatros.
Vyšla kniha Tajemná zatmění.
Autor: Nakladatelství Albatros.
Další úplné zatmění Slunce se odehraje 21. srpna 2017 a pás jeho viditelnosti se potáhne přes celou šíři Spojených států Amerických. Mnozí právě toto zatmění považují za největší událost desetiletí – úkaz bude za velmi dobrých klimatických podmínek pozorovatelný z mimořádně dobře dostupných oblastí. Navíc samotní Američané se na tento úkaz chystají už od roku 1991, kdy si Kaliforňané mohli vychutnat jedno z vůbec nejdelších zatmění Slunce v minulém tisíciletí, které bylo zároveň na dlouhou dobu poslední viditelné z nějaké části jejich území. V případě srpnového zatmění v příštím roce jde navíc pás přímo přes střed USA. Proto už nyní můžete na internetu najít nepřeberné množství informací k tomuto úkazu.

V Česku se bohužel naše generace úplného zatmění Slunce nedočká – nastane až v pátek 7. října 2135. Za tímto pozoruhodným úkazem tedy nezbývá než vycestovat. V rámci Evropy to ale už není tak zlé. Nejbližší takové zatmění v Evropě lze očekávat již za 10 let; večer 12. srpna 2026 si za ním budeme moci vyjet do exotického Španělska. O rok později, 1. srpna 2027, nastane ještě pozoruhodnější úkaz: druhé nejdelší zatmění Slunce v tomto století. Jako úplné bude opět vidět ze Španělska, ovšem dále poputuje stín Měsíce do všech turistických destinací severní Afriky a jako nejdelší (s trváním 6 minut a 23 sekund) se odehraje v Egyptě.

Vyjma úplných slunečních zatmění se krásných „zatměňových“ úkazů můžeme v Česku nabažit již v následujících měsících a letech. Hned o dva měsíce později – v pondělí 9. května – se v odpoledních hodinách budeme moci na většině českých hvězdáren kochat vzácným přechodem Merkuru přes Slunce, což je vlastně úkaz příbuzný zatmění (před Sluncem se promítá jiné těleso Sluneční soustavy). V pátek 16. září uvidíme velmi výrazné polostínové zatmění Měsíce a ještě výraznější pak ode dneška za necelý rok 11. února 2017. V srpnu 2017 pak spatříme krásné částečné měsíční zatmění při východu Měsíce a v červenci 2018 se dočkáme nejdelšího měsíčního zatmění ve společnosti s mimořádně jasným Marsem. Na první sluneční zatmění v Česku si počkáme až za 5 let, do června 2021. To ovšem započne velmi bohatou dekádu na sluneční zatmění viditelná i z Česka. Více se dozvíte na stránce Expresních astronomických informací nebo též v knížce Tajemná zatmění z roku 2015.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nejbližší zatmění v Česku (EAI)
[2] Zatmění Slunce a Měsíce na Astro.cz
[3] Stránka o zatměních NASA (Fred Espenak)
[4] Kniha Tajemná zatmění (Petr Horálek)
[5] Sluneční zatmění na stránkách Miloslava Druckmüllera



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Úplné zatmění, Zatmění Slunce 2016, Aktivita Slunce, Miloslav Druckmüller, Koróna, Online přenosy, Zatmění Slunce


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »