Přechod Merkuru 2016
Autor: Ronald F. Dantowitz (The Clay Center).
» Kde všude bude pozorování vzácného úkazu probíhat?
» Tiskové prohlášení pro média
» Fotogalerie úkazu z Česka
» Úkaz online z celého světa
» Stručně o úkazu samotném
» Bezpečné pozorování
» Průběh v ČR
» Odkazy
O úkazu
Malý Merkur s úhlovým průměrem pouhých 12" bude prostřednictvím dalekohledů se speciálním filtrem či projekcí pozorovatelný před Sluncem přes 7 hodin. Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut SELČ. Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Zbytek raritní podívané proběhne v odpoledních a večerních hodinách a planeta v podobě černého puntíku se bude sunout před spodní polovinou kotouče naší mateřské hvězdy směrem dolů. Slunce s Merkurem zapadá na našem území jen krátce před závěrem úkazu – kdo se za ním vydá za severozápadní hranice České republiky, například do Německa, uvidí jej v celém průběhu.
Při úkazu bude zároveň na východ od Slunce k nalezení Měsíc ve fázi úzkého srpku necelé tři dny po novu. Na opravdu čisté obloze jej bude snadné pozorovat za bílého dne. Po západu Slunce půjde o pěkné završení pozorování - měsíční srpek za soumraku doplní i zbytek tváře Měsíce „zářícího“ popelavým svitem. Další přechod Merkuru viditelný z našeho území nastane až 11. listopadu 2019 a spatříme z něj jen první polovinu. V celém průběhu nad českým obzorem proběhne až úkaz 13. listopadu 2032. (Zdroj: EAI)
Video: Simulace přechodu Merkuru 2016
(Zdroj: NASA, časy jsou v EDST; v Česku bude
úkaz probíhat od 13:12 do 20:42 SELČ)
Bezpečné pozorování úkazu
K pozorování přechodu Merkuru přes Slunce se přistupuje s naprosto stejnou obezřetností i metodami jako při sledování částečného zatmění Slunce nebo slunečních skvrn. Můžeme si Slunce buďto promítnout pomocí čočkového přístroje na bílou plochu a sledovat, jak se pomalu pohybující planeta postupně v průběhu několika hodin posouvá od jednoho okraje slunečního kotouče k druhému. Nebo lze na Slunce namířit dalekohled vybavený bezpečným filtrem a sledovat úkaz přímo. Na přímé pozorování dalekohledem (i bez něj) je nutné vždy použít bezpečný filtr. Bez jeho použití i přes větší procento oblačnosti stále hrozí poškození zraku. Více informací ZDE.
Průběh úkazu nad Českou republikou
Autor: Expresní astronomické informace.
Následující tabulka níže informuje o viditelnosti úkazu nad územím České republiky pro vybraná města (řazeno podle času západu Slunce). První a druhý kontakt udávají okamžiky začátku úkazu (první kontakt - vnejší dotyk kotoučku Merkuru s diskem Slunce; druhý kontakt – vstup celého kotoučku Merkuru před Slunce; střed úkazu – největší přiblížení kotoučku Merkuru ke středu slunečního disku). Tabulka byla vytvořena pomocí kalkulátoru uvedeného na webu Xaviera Jubiera. Na těchto stránkách stačí zadat souřadnice místa, z něhož úkaz budete pozorovat a skript automaticky vygeneruje podobné informace o průběhu úkazu na zvolené lokalitě. Časy v následující tabulce jsou uvedeny v SELČ, tedy platné v době úkazu.
| Město | První kontakt [hh:mm:ss] / Výška nad obzorem |
Druhý kontakt [hh:mm:ss] / Výška nad obzorem |
Střed úkazu [hh:mm:ss] / Výška nad obzorem |
Západ Slunce [hh:mm] |
| Havířov | 13:12:00 / 57,2° | 13:15:10 / 57,1° | 16:55:57 / 30,5° | 20:17 |
| Ostrava | 13:12:00 / 57,2° | 13:15:11 / 57,1° | 16:55:57 / 30,6° | 20:17 |
| Frýdek-Místek | 13:12:00 / 57,3° | 13:15:10 / 57,2° | 16:55:57 / 30,5° | 20:17 |
| Valašské Meziříčí | 13:12:00 / 57.6° | 13:15:11 / 57.5° | 16:55:57 / 30.8° | 20:17 |
| Zlín | 13:12:01 / 57,9° | 13:15:11 / 57,8° | 16:55:57 / 31,0° | 20:18 |
| Opava | 13:12:00 / 57,1° | 13:15:11 / 57,0° | 16:55:57 / 30,8° | 20:19 |
| Olomouc | 13:12:01 / 57,6° | 13:15:12 / 57,5° | 16:55:58 / 31,2° | 20:21 |
| Brno | 13:12:02 / 58,1° | 13:15:13 / 58,0° | 16:55:58 / 32,0° | 20:24 |
| Pardubice | 13:12:03 / 57,3° | 13:15:14 / 57,2° | 16:55:59 / 32,1° | 20:28 |
| Hradec Králové | 13:12:03 / 57,1° | 13:15:14 / 57,0° | 16:55:59 / 32,0° | 20:28 |
| Tábor | 13:12:04 / 58,0° | 13:15:15 / 57,9° | 16:56:00 / 32,9° | 20:30 |
| České Budějovice | 13:12:05 / 58,4° | 13:15:15 / 58,4° | 16:56:00 / 33,1° | 20:30 |
| Liberec | 13:12:04 / 56,6° | 13:15:15 / 56,6° | 16:56:00 / 32,4° | 20:34 |
| Praha | 13:12:05 / 57,3° | 13:15:15 / 57,3° | 16:56:00 / 32,9° | 20:34 |
| Ústí nad Labem | 13:12:05 / 56,8° | 13:15:16 / 56,7° | 16:56:01 / 33,0° | 20:37 |
| Plzeň | 13:12:06 / 57,7° | 13:15:17 / 57,7° | 16:56:01 / 33,7° | 20:37 |
| Most | 13:12:06 / 57,0° | 13:15:16 / 56,9° | 16:56:01 / 33,3° | 20:38 |
| Karlovy Vary | 13:12:07 / 57,3° | 13:15:17 / 57,3° | 16:56:02 / 33,9° | 20:40 |
Doporučené odkazy:
- Nejbližší zatmění nad územím České republiky (CZ, Expresní astronomické informace)
- Kalkulátor průběhu přechodu Merkuru 9. května 2016 (EN, Xavier Jubier)
- Interaktivní Google mapa viditelnosti úkazu ve světě (EN, Xavier Jubier)
- Tabulka tranzitů Merkuru mezi lety 1601 a 2300 (EN, NASA, Fred Espenak)
ZPĚT na rozcestník
Přejít na tranzity planet
Zpět na předchozí stránku
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
