Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B

Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B

Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B!
Autor: NASA/STEREO.

Americká agentura NASA 21. 8. 2016 znovu navázala kontakt se sluneční observatoří STEREO-B. Stalo se tak po téměř dvou letech. Sonda byla chybně orientována na Slunce a její panely slunečních baterií tak přijímaly nedostatečné množství energie. NASA přijímals signál ze sondy po dobu dvou hodin a poté byl vysílač vypnut, aby se ušetřila energie. Aktuálně se prošetřuje, co se vlastně se sondou stalo a v jakém stavu je její vědecké vybavení.

Dvojice kosmických sond STEREO A a B se po dobu 9 let zabývá výzkumem sluneční aktivity. Cílem mise je zmapovat a popsat jednotlivé procesy odehrávající se na Slunci a uvnitř něj (v jádru). Zabývají se takoé výrony koronální hmoty, které se mohou projevovat poruchou umělých pozemských satelitů nebo taky jako úchvatné polární záře. Při protuberanci Slunce uvolní elektrony a protony do meziplanetárního prostoru a pokud energetické částice zasáhnou magnetosféru Země, jsou siločárami navedeny směrem k magnetickým pólům Země, kde se střetávají s atmosférou za doprovodného jevu polárních září.

Obě sondy nesou čtyři přístroje pro výzkum meziplanetárního plazmatu (PLASTIC), měřič magnetického pole (IMPACT) (ty jsou na palubě každé sondy hned čtyři), detektor rádiových záblesků z vesmíru (S/WAVES) a nakonec přístroj pro studium vlivu Slunce se Zemí (SECCHI). Energii dodávají dvoudílné solární panely, jejichž rozpětí dosahuje 6,5 metru. Veškeré přístroje na palubě sond ovládá počítač. Obě STEREA byla umístěna na oběžné dráze kolem Slunce, na oběžné dráze podobné zemské s tím rozdílem, že jedna sonda, označena jako STEREO-A (“ahead”), obíhá 45° před Zemí, duhá, STEREO-B (“behind”), 45° za Zemí. V důsledku výhodného postavení sond mají vědci možnost pozorovat Slunce z několika stran současně (stereoskopicky).

Bohužel, z doposud ještě neznámých důvodů, byla sonda STEREO-B špatně nastavena vůči Slunci a teprve nedávno se po dvou letech podařilo zázračně problém vyřešit. Můžeme se tedy těšit na slibované stereoskopické snímání Slunce v plné kvalitě? Doufejme, držíme palce k úspěšnému chodu jedinečné kosmické mise.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com

Převzato: ExoSpace.cz



O autorovi

Štítky: NASA, Stereo b


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »