Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B

Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B

Po dvou letech navázán kontakt se sondou STEREO-B!
Autor: NASA/STEREO.

Americká agentura NASA 21. 8. 2016 znovu navázala kontakt se sluneční observatoří STEREO-B. Stalo se tak po téměř dvou letech. Sonda byla chybně orientována na Slunce a její panely slunečních baterií tak přijímaly nedostatečné množství energie. NASA přijímals signál ze sondy po dobu dvou hodin a poté byl vysílač vypnut, aby se ušetřila energie. Aktuálně se prošetřuje, co se vlastně se sondou stalo a v jakém stavu je její vědecké vybavení.

Dvojice kosmických sond STEREO A a B se po dobu 9 let zabývá výzkumem sluneční aktivity. Cílem mise je zmapovat a popsat jednotlivé procesy odehrávající se na Slunci a uvnitř něj (v jádru). Zabývají se takoé výrony koronální hmoty, které se mohou projevovat poruchou umělých pozemských satelitů nebo taky jako úchvatné polární záře. Při protuberanci Slunce uvolní elektrony a protony do meziplanetárního prostoru a pokud energetické částice zasáhnou magnetosféru Země, jsou siločárami navedeny směrem k magnetickým pólům Země, kde se střetávají s atmosférou za doprovodného jevu polárních září.

Obě sondy nesou čtyři přístroje pro výzkum meziplanetárního plazmatu (PLASTIC), měřič magnetického pole (IMPACT) (ty jsou na palubě každé sondy hned čtyři), detektor rádiových záblesků z vesmíru (S/WAVES) a nakonec přístroj pro studium vlivu Slunce se Zemí (SECCHI). Energii dodávají dvoudílné solární panely, jejichž rozpětí dosahuje 6,5 metru. Veškeré přístroje na palubě sond ovládá počítač. Obě STEREA byla umístěna na oběžné dráze kolem Slunce, na oběžné dráze podobné zemské s tím rozdílem, že jedna sonda, označena jako STEREO-A (“ahead”), obíhá 45° před Zemí, duhá, STEREO-B (“behind”), 45° za Zemí. V důsledku výhodného postavení sond mají vědci možnost pozorovat Slunce z několika stran současně (stereoskopicky).

Bohužel, z doposud ještě neznámých důvodů, byla sonda STEREO-B špatně nastavena vůči Slunci a teprve nedávno se po dvou letech podařilo zázračně problém vyřešit. Můžeme se tedy těšit na slibované stereoskopické snímání Slunce v plné kvalitě? Doufejme, držíme palce k úspěšnému chodu jedinečné kosmické mise.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com

Převzato: ExoSpace.cz



O autorovi

Štítky: NASA, Stereo b


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »