Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Snímek ze soboty 14. července 2018.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Od 10. května letošního roku probíhá na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích monitoring sluneční chromosféry. Primárním cílem je rozlišit protuberance a další jevy pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, vodíkový filtr teleskopu, který hvězdárna využívá, umožňuje rozlišit některé dynamické procesy, například výron horkého výronu plazmatu (CME). Taková sluneční aktivita není běžným slunečním filtrem pozorovatelná. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla pouze tmavé skvrny).

Některé záznamy slouží spíše pro kochání oka, tedy hlavně ty barevné, jiné pro ukázku vývoje již zmiňovaných oblastí s neobvyklou aktivitou vzhledem k pozorovatelnému okolí (například oblast s označením NOAA 2710 21. května, nebo NOAA 2713 17. června).

Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený. Autor: Hvězdárna Pardubice
Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter. Autor: Hvězdárna Pardubice
Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Fotografie vpravo zachycuje experimentování s daty. V podstatě se jedná o část slunečního disku a přiřazení barvy podle jasu. Pozorný čtenář si jistě všimnul souřadnic, které jsou pouze pro určení pozice na snímku, nikoli běžně používané - heliografické. Stejně tak orientační je i barevná či jasová škála pod každým z jednotlivých "mini-snímků".

Zrychlené video rozpadající se protuberance můžete vidět níže. Při detailnějším průzkumu vidíme rozpad struktury, kdy se nabité částice tendenčně vracejí v důsledku směru siločar magnetického pole.

Aktivita na Slunci v posledním období je velmi nízká (příčinou je dostatečně neobjasněný sluneční cyklus). To ostatně jasně dokazuje náhled na "vymetenou" fotosféru. Taková aktivita má zároveň dopad na výskyt populárně fotogenického úkazu polární záře v obalu zemské magnetosféry.


Pokud byste měli zájem nahlédnout k víc podobným záznamům, přejděte na web solar.astropardubice.cz (v aj.).
Rád bych tímto příspěvkem upozornil také na celkem nové stránky Sluneční patroly 
fungující pod hlavičkou AsÚ AV ČR. Na úvodní stránce jsou dostupné nejaktuálnější pohledy na naši mateřskou hvězdu nejen prostřednictvím hvězdárny Pardubice, ale i Úpice, nebo Valašské Meziříčí, která kromě úchvatné chromosféry také snímá dost nezvykle v spektrální čáře vápníku. K fotografickým příspěvkům přispívá samotná observatoř v Ondřejově, a to dokonce fotosférou a zákresy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sun Observatory Pardubice
[2] Sluneční patrola AsÚ AV ČR

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Aktivita Slunce


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Průchod měsíčních paprsků inverzní vrstvou atmosféry a její vliv na deformaci okraje kotouče. Lom světla v atmosféře zase odděluje zelenou složku pozorovatelnou v horní části kotouče a červenou složku viditelnou ve spodní části při přechodu do rudého záblesku.

Další informace »