Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Snímek ze soboty 14. července 2018.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Od 10. května letošního roku probíhá na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích monitoring sluneční chromosféry. Primárním cílem je rozlišit protuberance a další jevy pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, vodíkový filtr teleskopu, který hvězdárna využívá, umožňuje rozlišit některé dynamické procesy, například výron horkého výronu plazmatu (CME). Taková sluneční aktivita není běžným slunečním filtrem pozorovatelná. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla pouze tmavé skvrny).

Některé záznamy slouží spíše pro kochání oka, tedy hlavně ty barevné, jiné pro ukázku vývoje již zmiňovaných oblastí s neobvyklou aktivitou vzhledem k pozorovatelnému okolí (například oblast s označením NOAA 2710 21. května, nebo NOAA 2713 17. června).

Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený. Autor: Hvězdárna Pardubice
Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter. Autor: Hvězdárna Pardubice
Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Fotografie vpravo zachycuje experimentování s daty. V podstatě se jedná o část slunečního disku a přiřazení barvy podle jasu. Pozorný čtenář si jistě všimnul souřadnic, které jsou pouze pro určení pozice na snímku, nikoli běžně používané - heliografické. Stejně tak orientační je i barevná či jasová škála pod každým z jednotlivých "mini-snímků".

Zrychlené video rozpadající se protuberance můžete vidět níže. Při detailnějším průzkumu vidíme rozpad struktury, kdy se nabité částice tendenčně vracejí v důsledku směru siločar magnetického pole.

Aktivita na Slunci v posledním období je velmi nízká (příčinou je dostatečně neobjasněný sluneční cyklus). To ostatně jasně dokazuje náhled na "vymetenou" fotosféru. Taková aktivita má zároveň dopad na výskyt populárně fotogenického úkazu polární záře v obalu zemské magnetosféry.


Pokud byste měli zájem nahlédnout k víc podobným záznamům, přejděte na web solar.astropardubice.cz (v aj.).
Rád bych tímto příspěvkem upozornil také na celkem nové stránky Sluneční patroly 
fungující pod hlavičkou AsÚ AV ČR. Na úvodní stránce jsou dostupné nejaktuálnější pohledy na naši mateřskou hvězdu nejen prostřednictvím hvězdárny Pardubice, ale i Úpice, nebo Valašské Meziříčí, která kromě úchvatné chromosféry také snímá dost nezvykle v spektrální čáře vápníku. K fotografickým příspěvkům přispívá samotná observatoř v Ondřejově, a to dokonce fotosférou a zákresy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sun Observatory Pardubice
[2] Sluneční patrola AsÚ AV ČR

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Aktivita Slunce


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »