Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Odhalte snímky Slunce pardubické hvězdárny

Snímek ze soboty 14. července 2018.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Od 10. května letošního roku probíhá na Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích monitoring sluneční chromosféry. Primárním cílem je rozlišit protuberance a další jevy pozorovatelné v této sféře. Na rozdíl od fotosféry, vodíkový filtr teleskopu, který hvězdárna využívá, umožňuje rozlišit některé dynamické procesy, například výron horkého výronu plazmatu (CME). Taková sluneční aktivita není běžným slunečním filtrem pozorovatelná. I přes poměrně malé rozlišení fotografií jsou evidentní vlivy silného magnetického pole v aktivních oblastech (kde jsou pro změnu ve fotosféře viditelné zpravidla pouze tmavé skvrny).

Některé záznamy slouží spíše pro kochání oka, tedy hlavně ty barevné, jiné pro ukázku vývoje již zmiňovaných oblastí s neobvyklou aktivitou vzhledem k pozorovatelnému okolí (například oblast s označením NOAA 2710 21. května, nebo NOAA 2713 17. června).

Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený. Autor: Hvězdárna Pardubice
Vývoj aktivní oblasti NOAA AR2710 na Slunci. Obrázek je uměle obarvený.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter. Autor: Hvězdárna Pardubice
Aktivní oblast NOAA AR2710 (uměle obarvené) a ilustračně doplněné o velikostní srovnání s planetou Jupiter.
Autor: Hvězdárna Pardubice

Fotografie vpravo zachycuje experimentování s daty. V podstatě se jedná o část slunečního disku a přiřazení barvy podle jasu. Pozorný čtenář si jistě všimnul souřadnic, které jsou pouze pro určení pozice na snímku, nikoli běžně používané - heliografické. Stejně tak orientační je i barevná či jasová škála pod každým z jednotlivých "mini-snímků".

Zrychlené video rozpadající se protuberance můžete vidět níže. Při detailnějším průzkumu vidíme rozpad struktury, kdy se nabité částice tendenčně vracejí v důsledku směru siločar magnetického pole.

Aktivita na Slunci v posledním období je velmi nízká (příčinou je dostatečně neobjasněný sluneční cyklus). To ostatně jasně dokazuje náhled na "vymetenou" fotosféru. Taková aktivita má zároveň dopad na výskyt populárně fotogenického úkazu polární záře v obalu zemské magnetosféry.


Pokud byste měli zájem nahlédnout k víc podobným záznamům, přejděte na web solar.astropardubice.cz (v aj.).
Rád bych tímto příspěvkem upozornil také na celkem nové stránky Sluneční patroly 
fungující pod hlavičkou AsÚ AV ČR. Na úvodní stránce jsou dostupné nejaktuálnější pohledy na naši mateřskou hvězdu nejen prostřednictvím hvězdárny Pardubice, ale i Úpice, nebo Valašské Meziříčí, která kromě úchvatné chromosféry také snímá dost nezvykle v spektrální čáře vápníku. K fotografickým příspěvkům přispívá samotná observatoř v Ondřejově, a to dokonce fotosférou a zákresy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sun Observatory Pardubice
[2] Sluneční patrola AsÚ AV ČR

Převzato: Hvězdárna Pardubice



O autorovi

Štítky: Hvězdárna Pardubice, Aktivita Slunce


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »