Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr

V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr

Černé díry M87* a Sgr*
Autor: HST/NASA/ESA&ESO/EHT

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a Sgr A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1.

O přednášce: Černé díry zůstávají jedním z nejvíce fascinujících objektů předpovězených Einsteinovou teorií gravitace. Jednou z jejich charakteristických vlastností je, že mají horizont událostí – povrch, za nímž je polapeno světlo. Jak je tedy možné je vyfotit? Prof. Rezzolla vám vysvětlí, co jsou černé díry a jaké teoretické a praktické úsilí bylo třeba k vytvoření jejich první fotografie. Obraz černé díry bude výchozím bodem cesty za odhalením neodolatelné přitažlivosti teorie gravitace.

Profesor Zdeněk Stuchlík z Fyzikálního ústavu v Opavě k mimořádné přednášce dodává: „Dostává se nám velké cti, že přijíždí jeden z nejvýznamnějších současných fyziků a astrofyziků, který je jedním z klíčových autorů projektu EHT na zobrazování černých děr, přesněji řečeno na záznam chování hmoty v okolí snímaných černých děr. Dnešní technologie umožnily záznam stínu už dvou černých děr, které se na obloze jeví zhruba stejně velké: Jedna leží v centru naší Galaxie s hmotností 4 milionů Sluncí, druhá v galaxii M87 a ta má hmotnost dokonce 7 miliard sluncí. Profesor Rezzolla, který spolupracuje s Fyzikálním ústavem v Opavě a zúčastnil se i letošní konference RAGtime, na přednášce představí celou historii projektu Event Horizon Telescope, všechny záludnosti pozorování, způsob vyhodnocení a zpracování dat. Je to jeden z největších zázraků současné technologie, rozlišovací schopnost celého systému je tak velká, že bychom s ní na povrchu Měsíce rozlišili korunovou minci.

Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1. Vstupné je zdarma a překlad do českého jazyka bude zajištěn.

Přednáška M87* a Sgr* Autor: Slezská univerzita v Opavě
Přednáška M87* a Sgr*
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Kontakty a další informace:

Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Slezská Univerzita v Opavě



Seriál

  1. Úřad NASA publikoval snímek opavské univerzity
  2. Poselství civilizacím z centra Galaxie
  3. Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách
  4. Již druhý snímek opavské univerzity uspěl v NASA
  5. Zapojte se s opavskými fyziky do hledání tajemné látky ve vesmíru. Postačí chytrý telefon!
  6. Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA
  7. Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“
  8. Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr
  9. Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch
  10. Záhadné záření přivádí opavské fyziky k úvahám o paralelních vesmírech
  11. Dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“
  12. Jak poznat červí díru? Fyzikové z Opavy navrhují, po čem mají pátrat pozemské observatoře i Vesmírný dalekohled Jamese Webba
  13. V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr
  14. Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě
  15. Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi, tvrdí opavský vědec
  16. Doktorandka z Fyzikálního ústavu v Opavě spolupracuje s vědci ve slavné laboratoři Los Alamos
  17. Kolize černých děr pomáhají studentce Fyzikálního ústavu v Opavě ověřit nové teorie gravitace
  18. Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“, zjistili opavští fyzikové
  19. Na neutronových hvězdách mohou vznikat polární záře, zjistili opavští fyzikové


O autorovi

Štítky: Černé díry 


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »