Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr

V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr

Černé díry M87* a Sgr*
Autor: HST/NASA/ESA&ESO/EHT

Astrofyzikální proGResy z Opavy: Srdečně vás zveme na přednášku „M87* a Sgr A*: Jak vyfotit černou díru?“ Přednášející prof. Dr. Luciano Rezzolla je vedoucí oddělení teoretické (relativistické) astrofyziky na Ústavu teoretické fyziky Univerzity Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu a dle ředitele Fyzikálního ústavu v Opavě prof. Zděňka Stuchlíka také možný budoucí laureát Nobelovy ceny za fyziku. Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1.

O přednášce: Černé díry zůstávají jedním z nejvíce fascinujících objektů předpovězených Einsteinovou teorií gravitace. Jednou z jejich charakteristických vlastností je, že mají horizont událostí – povrch, za nímž je polapeno světlo. Jak je tedy možné je vyfotit? Prof. Rezzolla vám vysvětlí, co jsou černé díry a jaké teoretické a praktické úsilí bylo třeba k vytvoření jejich první fotografie. Obraz černé díry bude výchozím bodem cesty za odhalením neodolatelné přitažlivosti teorie gravitace.

Profesor Zdeněk Stuchlík z Fyzikálního ústavu v Opavě k mimořádné přednášce dodává: „Dostává se nám velké cti, že přijíždí jeden z nejvýznamnějších současných fyziků a astrofyziků, který je jedním z klíčových autorů projektu EHT na zobrazování černých děr, přesněji řečeno na záznam chování hmoty v okolí snímaných černých děr. Dnešní technologie umožnily záznam stínu už dvou černých děr, které se na obloze jeví zhruba stejně velké: Jedna leží v centru naší Galaxie s hmotností 4 milionů Sluncí, druhá v galaxii M87 a ta má hmotnost dokonce 7 miliard sluncí. Profesor Rezzolla, který spolupracuje s Fyzikálním ústavem v Opavě a zúčastnil se i letošní konference RAGtime, na přednášce představí celou historii projektu Event Horizon Telescope, všechny záludnosti pozorování, způsob vyhodnocení a zpracování dat. Je to jeden z největších zázraků současné technologie, rozlišovací schopnost celého systému je tak velká, že bychom s ní na povrchu Měsíce rozlišili korunovou minci.

Přednáška proběhne v pondělí 12. prosince 2022 od 17 hodin v UniSpace Hall (Aule) v budově Rektorátu Slezské Univerzity v Opavě, Na Rybníčku 626/1. Vstupné je zdarma a překlad do českého jazyka bude zajištěn.

Přednáška M87* a Sgr* Autor: Slezská univerzita v Opavě
Přednáška M87* a Sgr*
Autor: Slezská univerzita v Opavě

Kontakty a další informace:

Bc. Klára Jančíková
Sekretariát Fyzikálního ústavu v Opavě
Email: klara.jancikova@slu.cz
Telefon: +420 553 684 267

Mgr. Petr Horálek
PR výstupů evropských projektů FÚ SU v Opavě
Email: petr.horalek@slu.cz
Telefon: +420 732 826 853

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Slezská Univerzita v Opavě



Seriál

  1. Úřad NASA publikoval snímek opavské univerzity
  2. Poselství civilizacím z centra Galaxie
  3. Astrofyzikové ze Slezské univerzity pátrají po červích dírách
  4. Již druhý snímek opavské univerzity uspěl v NASA
  5. Zapojte se s opavskými fyziky do hledání tajemné látky ve vesmíru. Postačí chytrý telefon!
  6. Češi zrekonstruovali slavný záběr „Einsteinova“ zatmění Slunce. Snímek byl oceněn i v NASA
  7. Záhady fyziky hvězd pomáhá v Opavě řešit dalekohled „WHOO!“
  8. Opavští fyzikové patří mezi světovou špičku ve výzkumu černých děr
  9. Opavští fyzikové studují, jak ochránit lidstvo před nebezpečným zářením černých děr a využít jej v jeho prospěch
  10. Záhadné záření přivádí opavské fyziky k úvahám o paralelních vesmírech
  11. Dokumentární film „Do Chile za zatměním Slunce“
  12. Jak poznat červí díru? Fyzikové z Opavy navrhují, po čem mají pátrat pozemské observatoře i Vesmírný dalekohled Jamese Webba
  13. V Opavě vystoupí možný laureát Nobelovy ceny. Přednášet bude o vzniku snímků černých děr
  14. Kosmický teleskop ATHENA prověří jevy v okolí černých děr předpovězené fyziky v Opavě
  15. Pozorování kosmického záření pomůže předpovídat zemětřesení na Zemi, tvrdí opavský vědec
  16. Doktorandka z Fyzikálního ústavu v Opavě spolupracuje s vědci ve slavné laboratoři Los Alamos
  17. Kolize černých děr pomáhají studentce Fyzikálního ústavu v Opavě ověřit nové teorie gravitace
  18. Černé díry vyhrávají do vesmíru „kosmickými akordy“, zjistili opavští fyzikové
  19. Na neutronových hvězdách mohou vznikat polární záře, zjistili opavští fyzikové


O autorovi

Štítky: Černé díry 


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »