Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie dalekohledy ESO oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2020
Jiří Srba Vytisknout článek

Výzkum superhmotné černé díry v centru Galaxie dalekohledy ESO oceněn Nobelovou cenou za fyziku 2020

Centrální části naší Galaxie - ESO/VLT/NACO
Autor: ESO/S. Gillessen et al.

Reinhard Genzel a Andrea Ghez společně obdrželi Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2020 za práci na výzkumu superhmotné černé díry Sagittarius A* v srdci naší Galaxie, Mléčné dráhy. Reinhard Genzel, ředitel německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics, a jeho tým prováděli pozorování zdroje Sagittarius A* po téměř 30 let s použitím flotily přístrojů a dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO).

Reinhard Genzel a Andrea Ghez (profesorka na University of California, Los Angeles USA) si rozdělili polovinu Nobelovy ceny, a to „za objev superhmotného kompaktního objektu v centru naší Galaxie“. Druhou polovinu letošní ceny za fyziku získal Roger Penrose (profesor na University of Oxford, UK) „za objev, že vznik černé díry je robustní předpovědí obecné teorie relativity“.   

Gratuluji všem laureátům Nobelovy ceny! Velmi nás těší, že výzkum superhmotné černé díry v centru naší Galaxie byl oceněn Nobelovou cenou za fyziku roku 2020. Jsme hrdí, že teleskopy ESO, které stavíme a provozujeme v Chile, sehrály klíčovou roli při tomto objevu,“ říká Xavier Barcons, generální ředitel ESO. „Práce, kterou vykonali Reinhard Genzel s dalekohledy ESO a Andrea Ghez s americkými dalekohledy Keck na Havaji, přinesla bezprecedentní pohled na objekt Sagittarius A*, který potvrdil předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity.“    

ESO velmi blízce spolupracovala se skupinou kolem Reinharda Genzela po 30 let. Od počátku 90. let 20. století R. Genzel a jeho tým společně s ESO vyvinuli přístroje navržené ke sledování drah hvězd pohybujících se v oblasti kolem Sagittarius A* v samotném středu Galaxie.     

А я знаю как найти правильную ссылку на гидру по этому поделюсь с вами и зеркалом и официальной ссылок на hydraruzxpnew4af гидра сайт официальный настоящий

А я знаю как найти правильную ссылку на гидру по этому поделюсь с вами и зеркалом и официальной ссылок на hydraruzxpnew4af сайт гидра отзывы

Pozorovací kampaň zahájili v roce 1992. Tehdy využívali přístroj SHARP pracující na dalekohledu ESO/NTT (New Technology Telescope) na Observatoři La Silla v Chile. Později tým v rámci pokračujícího studia objektu Sagittarius A* začal využívat také extrémně citlivé přístroje pro dalekohled ESO/VLT (Very Large Telescope) a interferometr VLTI na Observatoři Paranal, konkrétně NACO, SINFONI a nakonec GRAVITY.

V roce 2008, po 16 letech sledování pohybu hvězd obíhajících kolem Sagittarius A*, získal tým nejlepší empirický důkaz, že v centru naší Galaxie se skutečně nachází superhmotná černá díra. Obě skupiny, ta pod vedením Reinharda Genzela i Andrey Ghez, pečlivě sledovaly pohyb jedné konkrétní hvězdy, označené S2, která prošla nejbližším bodem své dráhy kolem Sagittarius A* v květnu 2018. ESO provedla na observatoři Paranal řadu vylepšení, aby přesná měření polohy a rychlosti hvězdy S2 umožnila. Tým R. Genzela zjistil, že vlnová délka světla vyslaného hvězdou v blízkosti superhmotné černé díry se prodloužila, došlo zde k efektu označovanému jako gravitační rudý posuv. Poprvé tak byla potvrzena předpověď Einsteinovy obecné teorie relativity v blízkosti superhmotné černé díry. Ve stejném roce o něco dříve stejný tým také oznámil, že pohyb hvězdy S2 se odehrává po dráze ve tvaru růžice, což je důsledek takzvané Schwarzschildovy precese, efektu opět předpovězeného Einsteinem.           

R. Genzel a jeho tým se zapojili také do vývoje přístrojů, které budou instalovány na budovaném dalekohledu ESO/ELT (Extremely Large Telescope). Ten jim umožní superhmotné černé díry zkoumat ještě detailněji.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnější pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 16 členských států – Belgie, Česko, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie – a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal pracují dalekohledy systému VLT (Velmi velký dalekohled) schopné fungovat společně jako interferometr VLTI a dva přehlídkové teleskopy – VISTA pro infračervenou a VST pro viditelnou oblast spektra. Na Observatoři Paranal bude umístěn a provozován také největší a nejcitlivější teleskop pro sledování záření gama – Cherenkov Telescope Array South. ESO je také významným partnerem zařízení umístěných na planině Chajnantor – APEX a ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extrémně velký dalekohled) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: eson-czech@eso.org

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Bárbara Ferreira; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (ESO2017, 6. října 2020)



O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Superhmotná černá díra, Nobelova cena, Tisková zpráva ESO


32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »