Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Praha hostila nositele Nobelovy ceny

Praha hostila nositele Nobelovy ceny

Kip Thorne
Autor: Jan Dvořák

Ve středu 28. května 2025 pronesl před zcela zaplněnou Modrou posluchárnou Karolina svoji přednášku profesor Kip S. Thorne, nositel Nobelovy ceny za rok 2017 za detekci gravitačních vln. Přednáška byla součástí třídenní Pamětní konference Jiřího Bičáka, kterou organizoval Ústav teoretické fyziky MFF UK Praha. Quantum Fluctuations in our Universe´s Warped Side: Big Bang, Black Holes, Wormholes, Time Travel and Gravitational Waves bylo téma, které si nenechalo ujít několik set vědychtivých posluchačů.

Kdo nedorazil se značným časovým předstihem, neměl šanci se do posluchárny probojovat. Zájem byl tak velký, že obsazeny byly nejen všechny lavice, ale doslova každé místečko, takže celkový počet posluchačů dvojnásobně převýšil uváděnou kapacitu sálu.

Modrá posluchárna Autor: Jan Dvořák
Modrá posluchárna
Autor: Jan Dvořák

Kip Thorne v Praze Autor: Jan Dvořák
Kip Thorne v Praze
Autor: Jan Dvořák

Úvod přednášky podrobně mapoval autorova studia. Hovořil o svých studijních začátcích, prvních kontaktech s fyzikou, neopomněl zmínit ani osudové setkání se svojí první ženou a samozřejmě se věnoval i Johnu Archibaldu Wheelerovi, svému učiteli a příteli, který nemalou měrou přispěl k jeho směřování v oboru. Uchu českého posluchače nemohly uniknout zmínky o Karlu Kuchařovi a Jiřím Bičákovi. S oběma jej pojilo dlouholeté přátelství a z vyprávění byl patrný respekt, kterému se u Thorna těšili. Citoval z dopisu, který mu Kuchař adresoval v srpnu roku 1968, a ve kterém popisuje svoji cestu do Tbilisy, let do Rakouska a dále do Princetonu i úděsné zážitky ze sovětské okupace. Velmi obšírně rovněž zmínil rok 1967, kdy poprvé zavítal do Prahy na zasedání Mezinárodní astronomické unie a kdy se poprvé setkal s Jiřím Bičákem. Ten po několika letech odcestoval studovat do Caltechu, právě do skupiny Kipa Thorna.

Ve druhé části své přednášky už hovořil o historii objevu gravitačních vln jako nového okna do vesmíru. Od téměř povinné zmínky o dvojici Wilson a Penzias, přes objev pulsarů v roce 1967, sondu UHURU a Riccarda Giaccomiho, práce akademika Zeldoviče a na něj navazující studie Starobinkého. Zajímavá byla zmínka o americké malířce Lii Halloranové, jejíž dílo by se mohlo nazvat jako dialog mezi vědou a uměním. Zkoumá, jak fyzikální síly interagují s lidským tělem, jak ho protínají a fragmentují. Celou přednášku potom zakončil rozborem Casimirova jevu a nefunkčností červích děr pro přenos větších částic hmoty, než jsou ty úplně elementární.

A protože následná neformální diskuse byla skoro stejně dlouhá jako přednáška sama, požádali jsme slavného nobelistu o krátký pozdrav pro naše čtenáře. Pro nás přítomné byl Kip Thorne velkou inspirací a příkladem neutuchajícího entuziasmu. Věříme proto, že alespoň část této energie se nám podařilo předat i Vám!

Pozdrav členům ČAS a čtenářům astro.cz Autor: Jan Dvořák
Pozdrav členům ČAS a čtenářům astro.cz
Autor: Jan Dvořák




O autorovi

Jan Dvořák

Jan Dvořák

Jan Dvořák pochází ze Znojma. Jeho prvním pozorováním byla kometa West, první
přečtenou populárně-naučnou knihou Vesmír Jiřího Grygara a prvním publikovaným
článkem Rudá záře nad Znojmem ze 17. listopadu 1989. Do České astronomické
společnosti jej přivedl Zdeněk Mikulášek společně s Jindřichem Šilhánem. Profesně
obdivoval, jako mnozí jiní, Jiřího Grygara, takže se rozhodl studovat fyziku, později i
matematiku a od té doby obojí učí.

Štítky: Černé díry , Jiří Bičák, Nobelova cena, Kip Thorne


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »