Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Jakou barvu má růžový úplněk?

Jakou barvu má růžový úplněk?

Růžový Měsíc
Autor: Radim Kuchař

Podlehli jste novinovým titulkům, vyšli v noci do přírody, hledali Měsíc   a ... odcházeli zklamaní, že místo růžové měl svoji klasickou bělavou barvu? Nic si z toho nedělejte. Růžový Měsíc, stejně jako modrý Měsíc, krvavý Měsíc, nebo třeba jahodový Měsíc nemá nic společného s aktuální barvou Měsíce na obloze. Ta je vždy závislá na momentálním stavu atmosféry, výšce Měsíce nad obzorem a též na případné fázi zatmění Měsíce. 

Odnepaměti sledují lidé hvězdnou oblohu. A mezi nejnápadnější objekty vždy dozajista patřil náš jediný přírodní satelit. Nebyl jen jasným orientačním bodem. Staré civilizace podle něj řídily zemědělství, lov i medicínu. Středověká astrologie zase připisovala Měsíci výjimečné postavení a projekcí vnitřního světa člověka pro ni zůstává dodnes.

Dnes již tak těsné svázání s přírodou a jejími cykly moderní člověk nepociťuje. Přesto pojmenování úplňků v jednotlivých měsících roku přetrvalo a můžeme se s ním tu a tam potkat i v novinových článcích. Málokdo ovšem tuší, odkud se jednotlivé názvy vzaly. Když projdete několik internetových stránek věnovaných esoterice či podobným aktivitám, najdete na padesát různých pojmenování pro dvanáct možných úplňků v roce. A tak vedle různých barev najdeme třeba i názvy zvířat či zemědělských aktivit.

Za jediné astronomicky relevantní pojmy snad můžeme uznat superúplněk, mikroúplněk a modrý úplněk. Ten první, při jistém snad tolerovatelném zjednodušení, popisuje Měsíc pozorovaný v blízkosti perigea (přízemí, bod na oběžné dráze nejbližší Zemi), druhý popisuje Měsíc v apogeu (odzemí, bod Zemi na oběžné dráze nejvzdálenější). Třetí potom pojednává o situaci, kdy v průběhu jediného kalendářního měsíce nastane druhý úplněk.

Maximální možný rozdíl velikosti Měsíce na obloze (zvětšeno) Autor: Martin Gembec
Maximální možný rozdíl velikosti Měsíce na obloze (zvětšeno)
Autor: Martin Gembec

Nic z výše uvedeného by Vám ovšem nemělo zabránit v pohledu na hvězdnou oblohu.      A až zase někdy budete pozorovat stříbřitý svit Měsíce, zkuste se zamyslet, čím je to které období důležité právě pro Vás. Třeba objevíte další pojmenování měsíčního úplňku. Můžete se o ně podělit na sociálních sítích, nebo je jen pošeptat někomu blízkému do ouška. Vždyť není nic romantičtějšího, než procházka vlahou nocí pod jasnou hvězdnou oblohou. A květinový úplněk je už na dohled.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Moon
[2] Názvy úplňků v roce
[3] Měsíční fáze



O autorovi

Jan Dvořák

Jan Dvořák

Jan Dvořák pochází ze Znojma. Jeho prvním pozorováním byla kometa West, první
přečtenou populárně-naučnou knihou Vesmír Jiřího Grygara a prvním publikovaným
článkem Rudá záře nad Znojmem ze 17. listopadu 1989. Do České astronomické
společnosti jej přivedl Zdeněk Mikulášek společně s Jindřichem Šilhánem. Profesně
obdivoval, jako mnozí jiní, Jiřího Grygara, takže se rozhodl studovat fyziku, později i
matematiku a od té doby obojí učí.

Štítky: Mikroúplněk, Superúplněk, Modrý Měsíc, Měsíc


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 Lemmon

Kométa C/2025 A6 (Lemmon) Zachytená 20. októbra 2025 z Belej nad Cirochou (Bortle 4). Kométa C/2025 A6 (Lemmon) je nová dlhoperiodická kométa objavená začiatkom roka na observatóriu Mount Lemmon v Arizone. Momentálne sa pozvoľna zjasňuje a smeruje k Slnku, pričom už vykazuje prvé známky aktivity – jemné rozptýlené jadro a slabý chvost. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20×30 s, RGB 20×60 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300.

Další informace »