Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astrofotografie měsíce patnáctiletá

Česká astrofotografie měsíce patnáctiletá

ČAM 15 let
Autor: Zdenek Bardon, ČAM

Česká astrofotografie měsíce (ČAM) už není slečnou na prahu rozkvětu krásy, ale obzvláště pro fotografy zachycující nebeské úkazy přitažlivou a respektovanou dámou. Ano, v prosinci 2020 oslavila patnácté narozeniny a stabilně září na českém a slovenském astronomickém nebi. Určitě stojí za to si tak významný počin krátce připomenout.

Nic na světě se nerodí samo od sebe. To platí i o této soutěži, která vznikla z pouhého nadšení a jejím hlavním cílem byla a stále je inspirace. Není to jen slovo nebo fráze, ale především vzor pro mládež. Je přece mnohem lepší, když mladí lidé budou fotografovat hvězdy, než se poflakovat po hospodách, případně „něco lovit” v mobilních telefonech.

Logo ČAM Autor: Zdenek Bardon, ČAM
Logo ČAM
Autor: Zdenek Bardon, ČAM
Americká NASA a také i nejprestižnější astronomická instituce na světe – Evropská jižní observatoř (ESO) astrofotografii silně využívají jako svoji výkladní skříň určenou veřejnosti. Naproti tomu Česká astrofotografie měsíce je dílem nadšenců a současně také výkladní skříní České astronomické společnosti (ČAS). Přidanou hodnotou je popularizace české a slovenské fotografické tvorby doma i ve světě.

Co to vlastně ta Česká astrofotografie měsíce je? Tak nejprve pojmenování česká znamená pouze označením místa vzniku. Tato fotografická soutěž je opravdu československá a demokraticky otevřená všem fotografům, ať to jsou profesionálové či amatéři. To dokazuje stále vzrůstající zájem. Vítězné snímky jednotlivých kalendářních měsíců přebírají významná média. Do výčtu partnerů se řadí skutečné legendy, jako například ČTK, tiskový odbor Akademie věd ČR nebo populární časopisy Astropis, FotoVideo, Vesmír, Československý časopis pro fyziku či slovenský Kozmos. Od začátku roku 2020 soutěž podporují společnosti FotoŠkoda a německý optický gigant ZEISS. Je tak trochu příznačné, že slavná firma, která postavila největší český Perkův 2-metrový dalekohled, spolupracuje s ČAM.

Tím vším se o značný kus rozšiřuje popularita astrofotografie. A co na to profesionálové? Osobně si cením a vážím jakékoliv podpory, ale není možné se nezmínit o uznávaném matematikovi a fotografovi, který je bezesporu respektovanou celosvětovou jedničkou v oboru. Je to samozřejmě prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Jeho unikátní fotografie zatmění Slunce jsou bez debaty dechberoucí.

TSE 2017 Autor: Druckmüller, Bělík, Mrllák, Habbal
TSE 2017
Autor: Druckmüller, Bělík, Mrllák, Habbal

Patnáct let je významný kus života a určitě stojí za to, si krátce připomenout historii a vznik soutěže. Česká astrofotografie měsíce sice spatřila světlo světa na podzim roku 2005, ale tomu předcházelo několik pokusů a samozřejmě i omylů. Ještě teď si pamatuji, jak jsem jako zakladatel a „buldozer” zároveň tlačil myšlenku až k její realizaci. Nebylo to vůbec snadné, ale nebyl jsem na to sám. Marcel Bělík, Pavel Suchan, Martin Myslivec, Karel Mokrý a Pavel Ambrož byli nejen spolutvůrci počátků, ale hlavně vydrželi pracovat až do dnešních dnů. Obzvláště Marcel Bělík neúnavně sepisuje poutavé články měsíc co měsíc. Kdyby se vydaly knižně, tak dílo bude obsahovat více než 300 stran.

Jen o něco málo později se do poroty ČAM připojili další srdcaři. Pavol Rapavý, Jan Hovad, Viktor Votruba, Daniela Korčáková, Richard Kotrba, Martin Cholasta a na krátký čas Tomáš Hynek a Petr Horálek. Jednoduše řečeno je skladba porotců úmyslně pestrá. Od významných profesionálních astronomů až po astrofotografy amatéry.

Někteří záhy odešli, ale hlavní tahouni zůstali. Přestože osoby a obsazení poroty se v průběhu let měnily, tak v každém případě úplně všem patří velké díky za obětavou práci.

Kniha Nebeské perly Autor: Zdenek Bardon, ČAM
Kniha Nebeské perly
Autor: Zdenek Bardon, ČAM
ČAM u příležitosti desátého výročí vydala knihu Nebeské perly české a slovenské astrofotografie. Nebyl to komerční projekt, ale dárek fanouškům astronomie a oslavou bohatých astrofotografických tradic Česka a Slovenska. Kniha znamenala ještě jeden lidský rozměr. Jelikož vydavatelem byla Slovenská ústřední hvězdárna v Hurbanově a rozhodující část nákladu financovala Česká astronomická společnost, dokázali jsme, že hranice států nás sice „rozdělují”, ale naopak astronomie sbližuje.

Ve více než stoleté historii České astronomické společnosti se ČAM stala jejím druhým nejúspěšnějším projektem, hned v závěsu za Astronomickou olympiádou. Za to je nutné vyjádřit slova uznání a úcty těm, kteří se o projekt ČAM skutečně starají. Je spravedlivé vyjádřit slova poděkování především České astronomické společnosti (ČAS) a také dalším podporujícím organizacím, jako Slovenskému zväzu astronómov (SZA) a Amatérské prohlídce oblohy (APO).

Plaketa Cena Jindřicha Zemana Autor: Zdenek Bardon, ČAM
Plaketa Cena Jindřicha Zemana
Autor: Zdenek Bardon, ČAM
Každoroční vrcholnou událostí soutěže je udílení Ceny Jindřicha Zemana, ne náhodou pojmenovanou po prvorepublikové astrofotografické legendě. Cenu získá jen ten nejlepší astrofotograf daného roku a laureáty je velmi ceněná. Samozřejmě nezapomínáme ani na mládež. Pro astrofotografa do osmnácti let věku máme stejnou cenu, jen s přívlastkem Junior.

Porotci a zároveň i organizátoři museli zdolat velké množství překážek a navíc zcela zdarma obětovat svůj soukromý čas, aby soutěž byla tam, kde je dnes. Co z toho mají? Vůbec nic. Vlastně ano, mají. Skvělý pocit z dobře odvedené práce pro druhé. To nelze zaplatit penězi, natož koupit. Jsem přesvědčen, že pokud na nás z vesmírných dálek pohlíží Jindřich Zeman, Josef Klepešta, Antonín Bečvář či Vladimír Mlejnek, jsou zcela jistě hrdí na naše počínání v pokračování jejich odkazu.

Závěrem bych České astrofotografii měsíce rád popřál minimálně dalších patnáct let, jejím obětavým organizátorům pevné zdraví a všem astrofotografům jasné nebe.

 

Názory osobností

 

O názor na fungování soutěže ČAM jsem si dovolil požádat prof. RNDr. Miloslava Druckmüllera, CSc, čestného předsedu ČAS RNDr. Jiřího Grygara, CSc a současně všechny předsedy ČAS za dobu fungování soutěže. Za Slovensko jsem oslovil generálního ředitele Slovenské ústřední hvězdárny v Hurbanově Mgr. Mariána Vidovence. Zde jsou jejich krátké komentáře:

Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc (Astrofotograf roku 2006 a nositel Ceny Jindřicha Zemana 2018)
Soutěž ČAM považuji za skvělou a myslím, že můžeme být právem hrdi na to, že u nás taková soutěž existuje. Přímo se nabízí srovnání s APOD od NASA. APOD je takový astronomický bulvár, kde se fantastické obrazy např. z HST míchají s obrazy, které by řada lidí vymazala již na kartě ve fotoaparátu. Navíc texty k APOD jsou velmi povrchní, obsahují často odborné chyby a zcela opomíjejí technické informace k obrazu. Naopak výběr obrazů ČAM je velmi pečlivý zajišťující dlouhodobě vysokou úroveň a doprovodné texty jsou výborné. Všichni, kdo se na ČAM podílí, zaslouží velké uznání.

RNDr. Jiří Grygar, CSc (předseda ČAS v letech 1992 – 1998, nyní čestný předseda)
Zatímco Česká astronomická společnost vznikla 8. prosince před 102 lety, takže už jde o úctyhodnou matronu, je Česká astrofotografie měsíce pouhá dorostenka, která 1. prosince letošního roku dosáhne věku, kdy se dorostenkám vydávají občanské průkazy. V době, kdy jsem se před více než 70 lety začal zajímat o astronomii, nebyly astronomické snímky příliš rozšířeny. Fotilo se na málo citlivé černobílé emulse a technika zacházení se snímky byla komplikovaná vinou malé kvantové účinnosti fotografických emulsí a zdlouhavé práce v temné komoře, kde se snímky vyvolávaly, ustalovaly a sušily. Přesto i tehdejší černobílé snímky zejména hvězdné oblohy a mlhovin mne fascinovaly.

Ještě v době, kdy mi končil mandát předsedy České astronomické společnosti, byla podstatně komplexnější barevná astrofotografie záležitostí pro bohaté hvězdárny a soukromníky, ale rychlý pokrok zobrazování oblohy vyvolaný kombinací detektorů CCD a inteligentního softwaru pro zpracování digitálních snímků se projevil tím, že někdejší heslo České astronomické společnosti: „Do každého města lidovou hvězdárnu; do každé domácnosti dalekohled“ lze dnes zaměnit za jednodušší: „Každému fanouškovi astronomie digitální kameru a hin sa ukáže!“

Domnívám se, že otcové zakladatelé ČAM přesně vystihli ten okamžik, kdy se stalo pořizování astrofotografií přístupné nejširší veřejnosti a kdy se meze fantazie astrofotografů dotýkají hvězd i na zem spadlých z nebe. Díky soutěži ČAM se řada českých i slovenských astrofotografů doslova zrodila, jak je patrné z patnáctileté přehlídky snímků měsíce. Už vícekrát jsem se přistihl, že se mi příslušná ČAM líbila víc než záplava unikátních snímků z velkých pozemních i kosmických observatoří. Jsou to zejména širokoúhlé barevné snímky oblohy, které prozrazují, že zdánlivě temný prostor pozadí svítí pastelovými barvami svědčícími o rozsvícení atomů a molekul různých prvků do velké vzdálenosti od ionizujících zdrojů.

Nepochybuji o tom, že ČAM bude dlouhodobě prosperovat, protože hlubiny vesmíru zaručeně skrývají tolik dalších unikátních objektů a konfigurací, že astrofotografové celého světa budou mít stále nespočet příležitostí něco nového vyfotit, neboť vesmír hned tak neskoná.

RNDr. Eva Marková, CSc (předseda ČAS v letech 2004 – 2010)
Jako předsedkyně ČAS jsem v r. 2006 byla u zrodu České astrofotografie měsíce. Když Zdeněk Bardon předložil v r. 2005 Výkonnému Výboru ČAS návrh na zřízení této soutěže, VV ani chvíli nepochyboval. Již před tím u nás probíhaly soutěže astronomické fotografie režírované Zdeňkem Bardonem, které byly vždy perfektně zorganizovány a hlavně ukazovaly na to, že naši astrofotografové se mají čím chlubit. Z České astrofotografie měsíce se v krátké době stala prestižní soutěž, která propagovala astronomii mimořádnými snímky často přebíranými i zahraničními médii. Je potěšitelné, že jména těch nejlepších nezapadnou, ale jsou umístěna na desce na Hvězdárně v Úpici a později byla pro ně zavedena Cena Jindřicha Zemana. To je ale již jiná kapitola historie této soutěže mimo mé předsednictví ČAS. Přesto ale bych ještě ráda poděkovala všem, kteří se po celou dobu v čele se Zdeňkem Bardonem o tuto soutěž starají a zasloužili se o to, že soutěž nejen pokračuje, ale získává stále větší věhlas.

Ing. Jan Vondrák, DrSc (předseda ČAS v letech 2010 – 2017):
V roce 2010, kdy jsem se ujímal předsednictví ČAS, byla už soutěž Česká astrofotografie měsíce vyrostlá z dětských botiček; měla za sebou úspěšných pět let trvání. Během těch dalších sedmi let, kdy jsem měl tu čest být předsedou ČAS, dorostla ČAM do dospělosti. Počínaje rokem 2012 je každoročně udělována Cena Jindřicha Zemana za astrofotografii roku. Díky aktivitám našich a slovenských astrofotografů i obětavé práci týmu porotců pod vedením Zdeňka Bardona se podařilo ČAM vypracovat na světovou úroveň. Svědčí o tom řada ocenění našich autorů na mezinárodním poli i nádherná kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie, vydaná v roce 2016 k 10. výročí ČAM, kterou dostali jako dárek všichni členové ČAS.

Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc (předseda ČAS v letech 2017 – současnost):
Během mého zatím relativně krátkého působení ve funkci předsedy ČAS jsem vždy se zájmem sledoval aktivity kolem ČAM. Fascinuje mě jaké úžasné snímky jsou schopni pořídit astronomové-amatéři svými často nevelkým přístroji. Je to pro mě úplně jiný pohled na vesmír než ten můj čistě profesní, kdy jako sluneční astrofyzik sleduji procesy a jevy na Slunci, a to většinou jen na počítači v teple své kanceláře. Nicméně i v našem oddělení v Ondřejově máme několik nadšenců pro astrofotografii, nedávno jeden mladý kolega donesl svůj první snímek mlhoviny v Orionu pořízený jeho novým, celkem malým, refraktorem. Krásné detaily mě opravdu uchvátily. Zároveň jsem si uvědomil, jaký má o tuto aktivitu zájem mladá generace, dokonce i z řad profesionálů. Je to dobrá předzvěst do budoucna a já osobně přeji ČAM dalších mnoho let stejně úspěšné činnosti jako doposud. A nakonec poděkování všem, kteří se tomu věnují, v čele s kolegou Bardonem.

Mgr. Marián Vidovenec (generální ředitel SÚH v Hurbanově)
Súťaž ČAM som sledoval od jej začiatkov hlavne z pohľadu organizátora fotografickej súťaže Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove – Astrofoto. Úzke prepojenie týchto súťaží bolo evidentné z hľadiska úspešných autorov, ktorí sa vyskytujú v oboch súťažiach. Prvý priamy kontakt so súťažou ČAM sa mi naskytol koncom roka 2015, kedy som bol oslovený predstaviteľmi ČAS-u vo veci spolupráce pri vydaní knihy k desiatemu výročiu ČAM-u. Mojím súhlasom nastal stav, že v ďalšom období som sa stal jej priamou súčasťou. Cesta knihy s pracovným názvom Kniha ČAM od jej príprav až do finálneho stavu, kedy sme ju mali fyzicky v rukách nebola jednoduchá, od spochybňovania zmysluplnosti takéhoto počinu až po ťažkosti s neštandardným formátom. O to viac tešil vydarený výsledok v podobe knihy Nebeské perly české a slovenské astrofotografie, ktorý sa dostavil vďaka zanietenosti autorov a nezištnej pomoci množstva spolupracovníkov pri jej príprave. Priniesla čitateľom množstvo krásnych fotografií s ich zaujímavými príbehmi a navyše sa kniha svojím formátom a obsahom stala inšpiráciou pre ďalších autorov. Pevne verím, že podobným spôsobom oslávime aj druhú dekádu súťaže ČAM a prinesieme v knižnej podobe čitateľom ďalších stodvadsať fotografií s ich príbehmi.




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: ČAM


9. vesmírný týden 2021

9. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

planéty počas roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek „Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent   Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Animácia pohybu blízkozemskej planetky s označením 2021 DW1

Další informace »