Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

ČAM za leden 2025: VdB141LRGB

VdB141LRGB
Autor: Pavol Kollarik

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2025 obdržel snímek „VdB141“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Pavol Kollarik. Již antický astronom Ptolemaios znal souhvězdí Cefea, představující krále bájné Etiopie a zároveň manžela královny Kasiopei a otce Andromedy. Po jisté hádce královny s mořskou nymfou Nereidou se rozzlobil i bůh moří Poseidon a poslal mořskou obludu, aby zničila etiopské království. Na radu věštců rodiče obětovali na pospas mořské příšeře dceru Andromedu. Přivázanou ke skále ji osvobodil Perseus a vzal si ji za ženu. Protože se však pověst neodehrává v našich luzích a hájích, kde by „ … spolu žili spokojeně a pokud nezemřeli, žijí zde dodnes …“, ale ve světě legend antických, dostali se všichni na noční oblohu. Včetně mořské příšery, kterou představuje souhvězdí Velryby.

Přestože je legenda velmi působivá, nedá se totéž říci o souhvězdí Cefea samotném. Jasných hvězd se v něm mnoho nenachází a ve městě jej téměř neuvidíme. Ovšem i v oblastech s temnou oblohou budeme mít možná trochu problém souhvězdí najít. Vodítkem nám může být jeho tvar domečku se špičatou střechou, jejíž špička míří do oblasti nedaleko severního pólu.

Vzhledem k poloze daleko od roviny naší Galaxie, která je bohatá na různé astronomické objekty, jich zde také mnoho nenalezneme. Ovšem …

Nacházejí se zde obrovská molekulární mračna, vzdálená asi 1200 světelných let od nás. A na okraji tohoto mračna nalezneme objekt zvaný „Ghost nebula“, tedy „mlhovina duch, či duchová mlhovina“. Objekt je to slabý, ale na fotografii opravdu krásný a nese označení VdB141 či Sh2-136. Zajímavá je i historie jejího objevu, spíše tedy objevů. Když americký astronom Stewart Sharpless prohledával fotografické desky přehlídky oblohy „Palomar Observatory Sky Survey“ ze 48“ Schmidtova teleskopu, objevil zde emisní mlhovinu, kterou označil Sh 2-136 a v roce 1959 ji publikoval v katalogu. V roce 1962 publikovala Beverly T. Lynds „Katalog temných mlhovin“, kam zanesla i mlhovinku, kterou našla na fotografických deskách „National Geographic Palomar Observatory Sky Atlas“. Tato mlhovina je zde uvedena s označením LDN 1177. A v roce 1966 Sidney van den Bergh hledal na fotografických deskách „Palomar Sky Survey“ reflexní mlhoviny. Jednu z nich nacházející se kolem hvězdy BD+67 1300 označil vdB 141 a zařadil ji do svého „Katalogu reflexních mlhovin“.

Předpokládá se, že mlhovina představuje tzv. globuli o průměru 2 světelné roky v průměru. Jedná se vlastně o hvězdný zárodek, který nese označení CB 230. Žlutohnědou barvu mlhoviny způsobuje odražené světlo uvnitř schovaných hvězd. Hvězda spojená s reflexní mlhovinou vdB 141 je BD+67 1300 a je spektrálního typu G8. Měření sondy Gaia ukázala, že je vzdálená 1120 světelných let a pohybuje se směrem k nám rychlostí 32 km/s. Uvnitř tohoto molekulárního mračna jsou ovšem i další hvězdy, jedná se totiž o hvězdotvornou oblast. Mlhovina je součástí molekulárního mračna LDN 1177, které je zase částí velkého komplexu molekulárních mračen nazývaných „Cepheus Flare Region“.

Autor vítězného snímku soutěže Česká astrofotografie měsíce“ v lednu 2025, slovenský astrofotograf Pavol Kollarik, nám přinesl úžasný pohled do tajemných hlubin tajemného vesmíru. Jistě nejen za porotu, ale i za všechny milovníky vesmíru či pouze tajemných a  krásných obrazů, můžeme autorovi poděkovat a popřát mu mnoho dalších podobných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Šenkvice2023, 2024

Datum pořízení: 21.01.2025

Optika: ASA N300 MM500, 4 @ 1918mm

Montáž: ddm85

Snímač: ASI2600 FLI 16803, LRGB

Popis:

L: 479x300 ASI , 274x300FLI bin1x1, 146x200sFLI bin2x2, RGB22x300FLI.

 

Zpracování:

Pixinsight

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové zprávy České astronomické společnosti
[2] Česká astrofotografie měsíce - vítězné snímky



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: ČAM


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »