Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astrofotografie měsíce slaví 20 let

Česká astrofotografie měsíce slaví 20 let

CAM 20
Autor: Zdeněk Bardon

Fotografická soutěž známá pod názvem Česká astrofotografie měsíce (ČAM) slaví v tyto podzimní dny své dvacáté narozeniny. Ano, je to již dvacet let, kdy v listopadu 2005 soutěž zahájila svoji činnost. Opravdu tak dlouho funguje pod křídly České astronomické společnosti (ČAS) a ve spolupráci se Slovenským svazem astronomů (SZA).Bezesporu je to rekord nejen v délce trvání, ale hlavně v obětavosti týmu, který se zcela bezplatně stará o fungování soutěže.

Cílem neziskové soutěže není nic menšího než podporovat hlavně začínající fotografy, kteří fotografují noční oblohu nebo anebo zajímavé meteorologické jevy. O organizaci soutěže se stará sedmnáctičlenný tým složený z profesionálních i amatérských astronomů. Jak to funguje? Každý kalendářní měsíc porota ČAM vybere vítězný snímek, který je publikován na stránkách ČAS a SZA. Tiskovou zprávu přebírají média jako například ČTK. Vrcholnou událostí soutěže je každoroční je udílení cen pro nejlepší fotografy. Cena Jindřicha Zemana a Cena Jindřicha Zemana junior (pro fotografy do 18-ti let věku) je ve světě astronomie po dvaceti letech velmi prestižní záležitostí.  Více se dozvíte na stránkách ČAS astro.cz , kde naleznete i formulář pro zaslání snímků.

Před dvaceti lety mě ani ve snu nenapadlo, že budu po tak dlouhé době těžko hledat slova poděkování srdcařům a hlavně těm, kteří svoje snímky neustále zasílají. Je velmi potěšující, že za celou dobu přišlo přes 4 000 snímků a okruh zasílatelů se neustále zvětšuje. 
Začínali jsme s původní cenou - Astrofotograf roku, ale k uctění památky prvorepublikové legendy pana Jindřicha Zemana byla tato změněna na Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii. Uděluje se pravidelně každý rok tomu nejlepšímu fotografovi jako projev úcty a ocenění dobré práce. 

Povedlo se nám ovšem i více dalších věcí. Vyšla například kniha - Perly české a slovenské astrofotografie, kterou již nelze koupit. Podařilo se též navázat vynikající partnerství s legendami optiky či fotografie. Společnosti ZEISS, FotoŠkoda a nově i Nikon tuto soutěž podporují. Velmi si toho vážíme!
Dvacet let uteklo jako voda. Naše děti už mají svoje vlastní děti a my pomalu předáváme otěže soutěže do mladších rukou. Sám za sebe musím konstatovat, že nový předseda České astrofotografie měsíce doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. si vede velmi dobře. Zároveň zosobňuje spolupráci profesionálních a amatérských astronomů z Česka a Slovenska.
Co říci závěrem sám za sebe? Smekám pomyslný klobouk před autory fotografií, laureáty cen ale samozřejmě také před mými kolegyněmi a kolegy z České astrofotografie měsíce (ČAM). Všichni jste borci! Bez vás všech by žádná soutěž prostě nebyla. Děkuji!

Přeji soutěži mnoho a mnoho dalších let. Všem pak hodně zdraví a jasné nebe!




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Cam20


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »