Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astrofotografie měsíce slaví 20 let

Česká astrofotografie měsíce slaví 20 let

CAM 20
Autor: Zdeněk Bardon

Fotografická soutěž známá pod názvem Česká astrofotografie měsíce (ČAM) slaví v tyto podzimní dny své dvacáté narozeniny. Ano, je to již dvacet let, kdy v listopadu 2005 soutěž zahájila svoji činnost. Opravdu tak dlouho funguje pod křídly České astronomické společnosti (ČAS) a ve spolupráci se Slovenským svazem astronomů (SZA).Bezesporu je to rekord nejen v délce trvání, ale hlavně v obětavosti týmu, který se zcela bezplatně stará o fungování soutěže.

Cílem neziskové soutěže není nic menšího než podporovat hlavně začínající fotografy, kteří fotografují noční oblohu nebo anebo zajímavé meteorologické jevy. O organizaci soutěže se stará sedmnáctičlenný tým složený z profesionálních i amatérských astronomů. Jak to funguje? Každý kalendářní měsíc porota ČAM vybere vítězný snímek, který je publikován na stránkách ČAS a SZA. Tiskovou zprávu přebírají média jako například ČTK. Vrcholnou událostí soutěže je každoroční je udílení cen pro nejlepší fotografy. Cena Jindřicha Zemana a Cena Jindřicha Zemana junior (pro fotografy do 18-ti let věku) je ve světě astronomie po dvaceti letech velmi prestižní záležitostí.  Více se dozvíte na stránkách ČAS astro.cz , kde naleznete i formulář pro zaslání snímků.

Před dvaceti lety mě ani ve snu nenapadlo, že budu po tak dlouhé době těžko hledat slova poděkování srdcařům a hlavně těm, kteří svoje snímky neustále zasílají. Je velmi potěšující, že za celou dobu přišlo přes 4 000 snímků a okruh zasílatelů se neustále zvětšuje. 
Začínali jsme s původní cenou - Astrofotograf roku, ale k uctění památky prvorepublikové legendy pana Jindřicha Zemana byla tato změněna na Cenu Jindřicha Zemana za astrofotografii. Uděluje se pravidelně každý rok tomu nejlepšímu fotografovi jako projev úcty a ocenění dobré práce. 

Povedlo se nám ovšem i více dalších věcí. Vyšla například kniha - Perly české a slovenské astrofotografie, kterou již nelze koupit. Podařilo se též navázat vynikající partnerství s legendami optiky či fotografie. Společnosti ZEISS, FotoŠkoda a nově i Nikon tuto soutěž podporují. Velmi si toho vážíme!
Dvacet let uteklo jako voda. Naše děti už mají svoje vlastní děti a my pomalu předáváme otěže soutěže do mladších rukou. Sám za sebe musím konstatovat, že nový předseda České astrofotografie měsíce doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. si vede velmi dobře. Zároveň zosobňuje spolupráci profesionálních a amatérských astronomů z Česka a Slovenska.
Co říci závěrem sám za sebe? Smekám pomyslný klobouk před autory fotografií, laureáty cen ale samozřejmě také před mými kolegyněmi a kolegy z České astrofotografie měsíce (ČAM). Všichni jste borci! Bez vás všech by žádná soutěž prostě nebyla. Děkuji!

Přeji soutěži mnoho a mnoho dalších let. Všem pak hodně zdraví a jasné nebe!




O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Cam20


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »