Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled programu Apollo

Dalekohled programu Apollo

Kopule dalekohledu Kuiper (1,54 m). Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XVIII. V minulých dílech jsme navštívili Vatikánskou observatoř VATT a LBT na Mount Graham v Arizoně v nadmořské výšce 3 290 metrů.  Nyní je přesuneme o „kousek” jinam. Na Mount Bigelow, asi 30 kilometrů severně od města Tucson, kde se nacházejí tři samostatné hvězdárny. Dva z nich využívá projekt Catalina Sky Survey (CSS).

Kuiper 61-inch (1,54 m) s dřívějším pojmenováním NASA Telescope je dalekohled provozovaný Stewardovou observatoří University of Arizona a leží v nadmořské výšce 2 510 metrů na hoře Bigelow v pohoří Catalina. Teleskop byl pojmenován po velmi slavném astronomovi Gerard Peter Kuiper, který se narodil 7. prosince 1905 a zemřel 23. prosince 1973. Byl to holandský astronom, planetární vědec, selenograf, autor mnoha publikací a profesorem astronomie. Mnoho lidí považuje Kuipera za otce moderní planetární vědy. Kuiperův pás byl pojmenován právě po něm.

Označení observatoře Catalina Sky Survey (CSS). Mt. Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Označení observatoře Catalina Sky Survey (CSS). Mt. Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled byl postaven na počátku 60. let za účelem průzkumu Měsíce v rámci přípravy na nadcházející mise kosmických lodí Apollo. Místo splňovalo dvojí požadavky. Velmi kvalitní pozorovací podmínky (seeing 1 - 2 úhlové vteřiny (chvění vzduchu)) a snadný přístup z univerzity (asi hodina jízdy autem). Takto vytvořený atlas Měsíce byl nazýván „nejlepší” pozemskou fotografií měsíčního povrchu, který kdy byl proveden časopisem Sky & Telescope. Na dalekohledu Kupier 61" si současní pozorovatelé nejvíce cenní špičkové optiky, skvělých podmínek a zároveň i útulného ubytování připomínající horskou chatu do které vede krytý tunel, protože v zimním období zde napadne hodně sněhu. Fantastická chalupa mi osobně připomněla časy strávené na expedici na Hvězdárně v Úpici. Pro romantické duše vrchol hory též poskytuje dech-beroucí pohledy do okolí.

Dalekohled Kuiper (1,54 m) na rámové paralaktické montáži. Mt.Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Kuiper (1,54 m) na rámové paralaktické montáži. Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

V současnosti je na dalekohledu instalovaná CCD kamera, která obsahuje 111 milionů pixelů (10 560 x 10 560) a dokáže pokrýt obrazové pole téměř o velikosti 20 čtverečních stupňů!
Druhou observatoří je Cassegrain s průměrem zrcadla 1 metr F/2,6 a třetí 0,7 m Schmidt dalekohled (Steward Observatory/ Catalina Sky Survey), která má rovněž stejnou CCD kameru jako 1,5 metrový dalekohled.
Projekt Catalina Sky Survey (CSS) je mezi astronomy dost známým, ale pro ostatní si dovolím pár vět na vysvětlenou. Catalina Sky Survey (CSS) je projekt financovaný NASA, podporovaný programem NEOO (Near Earth Object Observation Program) a pod Úřadem pro koordinaci planetární obrany (PDCO). Hlavní sídlo je v lunární a planetární laboratoři University of Arizona v Tucsonu. Posláním CSS je plně se věnovat objevování a sledování objektů blízkých Zemi (NEO) ve snaze katalogizovat alespoň 90 procent odhadované populace NEO větších než 140 metrů, z nichž některé jsou klasifikovány jako potenciálně nebezpečné asteroidy (PHA), které představují dopadovou hrozbu pro Zemi.
Lidově řečeno - CSS je strážcem naší civilizace. Nezapomeňme, co se stalo dinosaurům. Otázka nezní kde, ale kdy se to bude opakovat. Možná je to analogie příběhu španělské chřipky a pandemie Covid19 jen s podstatně „delší periodou”.

Dalekohled Kuiper (1,54 m) včetně hledáčku a vyvažovacího systému. Mt.Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Kuiper (1,54 m) včetně hledáčku a vyvažovacího systému. Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled Kuiper (1,54 m). Mt.Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled Kuiper (1,54 m). Mt.Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Místní ovládání dalekohledu Kuiper u 1,54 m. Mt. Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Místní ovládání dalekohledu Kuiper u 1,54 m. Mt. Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Označení dalekohledu Kuiper. Mt. Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Označení dalekohledu Kuiper. Mt. Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled 0,7 m Schmidt dalekohled (Steward Observatory/ Catalina Sky Survey).Mount Bigelow, Arizona, USA Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled 0,7 m Schmidt dalekohled (Steward Observatory/ Catalina Sky Survey).Mount Bigelow, Arizona, USA
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: SkyCenter na Mount Lemmon




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »