Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Perkův dalekohled

Perkův dalekohled

Perkův dalekohled při pozorování v noci. Uprostřed štěrbiny je viditelná mlhovina Severní Amerika v souhvězdí Labutě.
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl IV. Na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově jsem přijel asi v roce 2005, kdy Perkův dalekohled ještě neměl současné jméno, ale byl to „jen” dvoumetr. Jakmile jsem vstoupil do kopule, tak mě jako technika doslova jedna věc „praštila do oči”. Drážky šroubů vnitřního opláštění kopule, lidově nuty, jsou všechny v jednom sklonu. Jak říkal můj strýc – aby to vypadalo. Obdobnými drobnostmi se firma ZEISS liší od těch ostatních. Prostě i po padesáti čtyřech letech je to stále perfektní.  Největší dalekohled České republiky je mojí srdeční záležitostí, protože bez této velmi náročné rekonstrukce elektronického řídícího systému by nebylo dalších. Navíc si osobně osahat úplně vše byla pro amatérského astronoma velká pocta.

Dalekohled byl předán do provozu v roce 1967 a tehdy patřil do první desítky největších dalekohledů světa. Jeho starší dvojče na observatoři Shamakhy, o kterém jsem psal v minulém díle, bylo už v provozu a tak další dalekohled z produkce firmy ZEISS spatřil světlo světa. Tehdy to bylo skutečné dvojče, ale v následujících letech ondřejovský dalekohled prošel několika mechanickými úpravami. Z dnešního pohledu to byl rozhodující moment, protože v současnosti je z hlediska mechaniky podobný dvoumetru na observatoři Terskol, který byl posledním z produkce společnosti ZEISS.

Deska výrobce Perkova dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Deska výrobce Perkova dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon
Parametry přístroje jsou notoricky známé a nemá smysl je opakovat stále dokola. Připomenu jen základní data zrcadla. Primární parabolické zrcadlo má průměr 208 centimetrů f/4,5 s hmotností 2,5 tuny. Od roku 2020 se využívá pouze primární ohnisko a světlo je vedeno optickým vláknem do Echelle spektrografu. Dnes je dalekohled součástí konzorcia PLATOSpec pod vedením lídra Dr. Petra Kabatha Ph.D. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. O tomto konzorciu si povíme něco více v dílu o dalekohledu E152 na La Silla v Chile.

Kopule Perkova dalekohledu z ptačí perspektivy. Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Perkova dalekohledu z ptačí perspektivy.
Autor: Zdeněk Bardon
Určitě každého napadne myšlenka, že dvoumetrové dalekohledy jsou naprosto stejné, takže postačí kopírovat jedno řešení na všechny ostatní. To by bylo fajn, ale není tomu tak. Každý jeden dalekohled je originál. Myslím z pohledu instalace řídícího systému, nebo měření či ovládání.
Jistou záludností bylo přesné měření polohy na obou osách. Původní systém využíval pouze jedno měření, které je založeno na třecím převodu. To má své výhody, ale i značná rizika. Takže v zájmu vysoké spolehlivosti a bezpečnosti nezbylo nic jiného, než instalovat další snímače. například, jedno speciální čidlo, které vytváří kalibrační bod. Něco jako bod nula. Řídící systém i během navádění neustále kontroluje několik měřících bodů a jakmile zaznamená rozdíl, dojde k automatické re-kalibraci.

Perkův dalekohled s pootevřenou štěrbinou Autor: Zdeněk Bardon
Perkův dalekohled s pootevřenou štěrbinou
Autor: Zdeněk Bardon
Fantastická „vychytávka” konstruktérů ZEISSu je magnetická spojka deklinační osy, která přepíná jednotlivé pohony v době nájezdu na souřadnice z hrubého na jemný pohon. Spojka slouží i jako bezpečnostní pojistka, protože kdyby tubus například narazil do překážky, se spojka prosmýkne. Pokud vezmete za horní hranu tubusu, tak byste spojku „utrhli” vlastní silou.
Jemný pohon deklinační osy představuje tangenciální rameno (kuličkový šroub), který se v době přejezdu automaticky zkalibruje do nulového bodu. Hlavní motor má příkon asi jen 1,5 kW a jemný jen 200 W. S jistou mírou nadsázky by se dalo prohlásit, že velký dalekohled pohání motorek  šicího stroje. Ovšem na pohyb dokonale vyváženého soustrojí s hmotností 86 tun to bohatě postačí.

Zrcadlo Perkova dalekohledu těsně před vložením do tubusu Autor: Zdeněk Bardon
Zrcadlo Perkova dalekohledu těsně před vložením do tubusu
Autor: Zdeněk Bardon
Pohon kopule s průměrem 21 metrů a hmotností 195 tun zabezpečují čtyři motory. Původní systém otáčení kopule doprovázel silný hluk vzdáleně připomínající posunování železničních vagónů. Po instalaci nového řešení s použitím frekvenčních měničů se kopule přesouvá rovnoměrně a naprosto potichu. 
Možná bude zajímavost uvést, že řídící systém dalekohledu instalovaný v roce 2007 se v průmyslu běžně používá například v cukrovarech. Koneckonců zakladatel hvězdárny v Ondřejově také vyráběl zařízení pro cukrovary, takže možná je v tom „souvislost”.
Výsledek instalace nové průmyslové elektroniky lze zjednodušeně popsat asi takto – bez zapnutých korekcí je přesnost nájezdu dalekohledu na souřadnice 5 úhlových minut a po aktivaci 7 také úhlových, ale vteřin. Nyní v kopuli pozorovatele už nenajdete, protože se vše ovládá na dálku.
Uvnitř tubusu Perkova Dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř tubusu Perkova Dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon

Modernizovaný dalekohled se v roce 2007 předával do provozu u příležitosti jeho čtyřicátých narozenin. Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., dr. h. c., který byl autorem a realizátorem myšlenky stavby dvoumetru po shlédnutí chodu zrekonstruovaného dalekohledu prohlásil: „Kluci, funguje to zase jako za ZEISSe”. Nikdy na tato slova nezapomenu, protože větší pochvaly jsme se nemohli dočkat.

Zrcadlo Perkova dalekohledu zespodu Autor: Zdeněk Bardon
Zrcadlo Perkova dalekohledu zespodu
Autor: Zdeněk Bardon

Panorama Mléčné dráhy nad kopulí Perkova dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Panorama Mléčné dráhy nad kopulí Perkova dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon

Šnekové kolo Perkova dalekohledu Autor: Zdeněk Bardon
Šnekové kolo Perkova dalekohledu
Autor: Zdeněk Bardon

Slavnostní shromáždění u příležitosti pojmenování dvoumetrového dalekohledu na Perkův dalekohled. Autor: Zdeněk Bardon
Slavnostní shromáždění u příležitosti pojmenování dvoumetrového dalekohledu na Perkův dalekohled.
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Dvoumetr a medvědi na Rozhenu




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Perkův dalekohled, Zdeněk Bardon


15. vesmírný týden 2021

15. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 4. do 18. 4. 2021. Měsíc bude v pondělí v novu, objeví se na večerní obloze. Tu stále okupuje Mars v souhvězdí Býka. Ráno nad jihovýchodem pomalu vychází Saturn a Jupiter. Vrtulníček Ingenuity při testu před prvním pokusem o vzlet zaznamenal problém a přípravy se prodlouží. Na ISS je dočasně desetičlenná posádka, než se v sobotu vrátí na Zemi trojice kosmonautů v lodi Sojuz MS-17. Před šedesáti roky začala historie pilotované kosmonautiky, když Jurij Alexejevič Gagarin obletěl Zemi v lodi Vostok 1.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,3 dne

Další informace »