Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Legenda astronomie - Dánský dalekohled

Legenda astronomie - Dánský dalekohled

Galaxie Centaurus A pořízená Dánským 1,54 m dalekohledem. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl X. Na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile zahájil v roce 1978 pozorování Dánský 1,54 metrový dalekohled, který se oficiálně označuje jako DK154, a něm bude tento díl. Když jsem na observatoř La Silla jsem přijel poprvé, hned jsem se do tohoto astronomického ráje zamiloval. Cílem návštěvy byla technická prohlídka dalekohledu, kterému již dosluhoval řídící systém. Dánský dalekohled je takzvaný národní dalekohled. To znamená, že je sice součástí ESO, ale ve vlastnictví Niels Bohr Institute v Kodani. O stavbu slavného teleskopu se zasloužil dánský astronom Johannes Andersen, který byl mimo jiné v letech 1997 - 2000 generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie (IAU).

Johannes byl můj přítel a na jeho jméno v průběhu seriálu ještě narazíme. Bohužel, Johannes před rokem (2020) odešel navždy blíže ke svým hvězdám a moc nám chybí.
DK154, jak vypovídá název, má instalované parabolické zrcadlo o průměru 1,54 metru. Sekundární zrcadlo má průměr 0,61 metru. Dalekohled je klasický Cassegrain a je umístěn na německé paralaktické montáži vyrobené britskou firmou Grubb–Parsons. Celá sestava má hmotnost přibližně 15 tun. První světlo dalekohled spatřil v roce 1978 a od té doby hostil velmi mnoho slavných jmen světa astronomie. Nejspíše z toho důvodu patří mezi nejznámější dalekohledy. Totiž, jakmile někde ve světě řeknete „Danish telescope”, tak všichni astronomové okamžitě vědí, co to znamená.

Dánský 1,54 m dalekohled. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dánský 1,54 m dalekohled. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Drobnou záludností je velikost kopule, která se opakuje na několika dalších observatořích. S jistou nadsázkou by se to dalo popsat jako - velký dalekohled v malé kopuli. To znamená, že elektronický systém musí pečlivě vymezit prostor bezpečného nájezdu a „nepustit” dalekohled přes omezení horizontu. Původní systém toto neuměl, a tak na římse obepínající dalekohled je několik „zářezů” i s podpisy astronomů, kteří se k drobné kolizi v minulosti přiznali.

Ventilátory a kryt zrcadla na Dánském 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Ventilátory a kryt zrcadla na Dánském 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Šneková kola montáže jsou mazaná tlakovým olejem a modul ozubení je relativně jemný. Myslím tím oproti montážím z provenience firmy ZEISS. Vůle šnekového soustrojí eliminují ocelová lana se závažím umístěná v dutině nosného pilíře. Je nutné podotknout, že observatoř se nachází v seismicky činné oblasti. Železo-betonový pilíř nesoucí celou hmotnost dalekohledu je vymyšlen s důkladností sobě samou. Prakticky je to tak, že seismická vlna sice dalekohled mírně „rozhodí”, ale po chvilce se vše vrátí na své původní místo a nedojde k deformaci nastavení.

Plnění dewarky (Dewarova nádoba) CCD kamery kapalným dusíkem. Dánský 1,54 m dalekohled. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Plnění dewarky (Dewarova nádoba) CCD kamery kapalným dusíkem. Dánský 1,54 m dalekohled. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Hlavním astronomickým přístrojem je tekutým dusíkem chlazená CCD kamera, která byla zcela nedávno modernizována. Drobnou zajímavostí jsou instalované větráky na venkovní hraně zrcadla. Jsou tam proto, aby proud vzduchu odfoukl vrstvičku vzduchového polštáře nad odraznou plochou zrcadla. Dle informací dánských techniků je důvodem lepší kvalita obrazu.

Kapalný dusík se "vaří" na povrchu dewarovy nádoby CCD kamery. Dánský 1,54 m dalekohled. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kapalný dusík se "vaří" na povrchu dewarovy nádoby CCD kamery. Dánský 1,54 m dalekohled. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Na doprovodných snímcích je viditelná tak trochu zvláštnost v podobě množství oken, které jsou umístěné pod hranou kopule. Okna slouží k temperování prostoru kopule a dalekohledu před začátkem pozorování. Hovorově se tomu říká „větrání sukýnek”. Samozřejmě kritickým parametrem určujícím otevření či uzavření je hodnota rychlosti větru a na La Silla opravdu dost fouká. Na druhou stranu lze okna uzavřít po sekcích tak, aby ostrý vítr „nepodfoukl” kopuli.
V době naší návštěvy jsme zaznamenali jeden kuriózní objev, který by nejspíše nepotěšil děvčata. Na procesoru původního řídícího systému si své hnízdo vybudoval asi osm centimetrů velký pavouk tarantule a nebyl vůbec rád, že musel své vyhřáté místo opustit.
O meteorologickou bezpečnost se stará řada čidel včetně výstrahy mraků, deště, větru či východu Slunce. Jde o to, aby v případě rozpadu spojení byla observatoř schopna se postarat „sama o sebe”.

Celkový pohled do kopule Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Celkový pohled do kopule Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Hlavním cílem instalace nového řídícího systému nebyla jen modernizace a bezpečnost, ale jedna podstatná věc. Dalekohled se řídí na dálku z Evropy, tedy konkrétně z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, také z Astronomického ústavu UK v Praze a brněnské Masarykovy univerzity. Na observatoři žádný astronom v době vzdáleného pozorování fyzicky není. V režimu dálkového ovládání dalekohled pracuje již od roku 2012, kdy jsme jej po modernizaci předali do užívání. Ještě jedna astrofotografická drobnost. Ještě před předáním a v době testování jsem nemohl odolat a tak jsem si dalekohledem DK154 nasnímal fantastickou galaxii - Centaurus A (viz příloha).
Pokud nás Johannes Andersen sleduje z hlubin vesmírných dálek, je určitě nadšený, že jeho milovaný dalekohled stále pracuje. 

Dráhy hvězd nad Dánským 1,54 m dalekohledem a zcela novou instalací projektu BlackGEM. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad Dánským 1,54 m dalekohledem a zcela novou instalací projektu BlackGEM. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule Dánského 1,54 m dalekohledu při západu Slunce. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Dánského 1,54 m dalekohledu při západu Slunce. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Mléčná dráha a meteo-stanice Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a meteo-stanice Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Uvnitř pilíře montáže Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Uvnitř pilíře montáže Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule Dánského 1,54 m dalekohledu za dne. Eso, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Dánského 1,54 m dalekohledu za dne. Eso, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Řídící systém Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící systém Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Vlajky v řídící místnosti Dánského dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Vlajky v řídící místnosti Dánského dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

CCD kamera Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
CCD kamera Dánského 1,54 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

kopule Dánského 1,54 m dalekohledu při západu Slunce. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
kopule Dánského 1,54 m dalekohledu při západu Slunce. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Lovec exoplanet




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


30. vesmírný týden 2024

30. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 7. do 28. 7. 2024. Měsíc po úplňku je vidět především v druhé polovině noci a dopoledne. Planety jsou nejlépe vidět ráno a Saturn už od půlnoci. Zlepšuje se už i viditelnost Marsu s Jupiterem. Aktivita Slunce je na střední úrovni. Po večerních přeletech ISS tu máme její přelety přes Slunce a Měsíc. Sledujeme dění kolem návratu Falconů do služby i kolem lodi Starliner. Uplynulo 105 let od narození významného českého astronoma Luboše Perka, který zemřel teprve nedávno ve věku 101 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2024 obdržel snímek „Oblouk polární záře nad Mikulovem a Svatým kopečkem“, jehož autorem je Vlastimil Vojáček.     Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »