Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a čokoláda

Dalekohled a čokoláda

Mléčná dráha nad kopulí Leonhard Euler Telescope. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.

Hlavním vědeckým přístrojem je spektrograf CORALIE k provádění vysoce přesných měření radiální rychlosti, hlavně k hledání velkých exoplanet na jižní nebeské polokouli.
Spektrograf CORALIE, který zahájil svoji činnost v červnu 1998, byl vyvinut na základě spolupráce mezi Ženevskou observatoří a Haute Provence Observatory (OHP) ve Francii. Jedná se o vylepšenou verzi spektrografu ELODIE, která je nyní v provozu na OHP a s níž byla v roce 1995 nalezena první exoplaneta kolem hvězdy 51 Pegasi b. Tento objev si své konto připsali astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. V roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Oba pány nebudu popisovat, protože si o nich můžete přečíst více v článku Mgr. Jany Žďárské z Fyzikálního ústavu AV ČR na stránkách časopisu Československý časopis pro fyziku (01/2021) (odkaz dole).

Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tato observatoř patří do skupiny národních observatoří a z mého pohledu je to nejhezčí místo na La Silla. S jistou dávkou nadsázky bych zdejší observatoř pojmenoval jako rodinný domek s hvězdárnou. První věcí, které si návštěvník všimne, je neuvěřitelný pořádek. V mechanické dílně jsou i lopaty na sníh srovnány podle velikostí, stejně jako šroubováky a všechny ostatní nástroje. Nejsilnějším dojem je kopule dalekohledu, tedy zejména instalace. Při vstupu jsem si připadal stejně provinile, jako bych v zablácených botách doma vstoupil na koberec v našeho obýváku.

Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně nemám rád „divoké” instalace za využití kobercové pásky či stále populárnějších plastových „zdrhovaček”. Nic podobného zde nenajdeme. Naprosto precizně vyvázané kabely, dokonalá technika, perfektní nátěry a žádné stopy od ukápnutého oleje. O dokonalém úklidu  a až sterilní čistotě nemluvě. Prostě je to observatoř, kde se chodí v bačkorách.
Observatoř se řídí místně z velké kontrolní místnosti a astronom je zde sám. Ovšem také na pohodlí pozorovatele se myslí se vší důkladností. Odpočinková místnost dočasných obyvatel je něco jako obývák s dokonale zařízenou kuchyní a parádním výhledem na poušť Atacama. 
Moji pozornost přitáhla obří nerezová lednice. Téměř mi „upadla” brada, když jsem zjistil, že byla téměř z poloviny plná švýcarské čokolády. Pochopil jsem, že tady se o starají nejen o špičkovou  vědu, ale i člověka.

https://janazdarska.cz/51-pegasi-b-a-exoplanetarni-revoluce/

Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Porodnice zrcadel




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »