Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a čokoláda

Dalekohled a čokoláda

Mléčná dráha nad kopulí Leonhard Euler Telescope. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.

Hlavním vědeckým přístrojem je spektrograf CORALIE k provádění vysoce přesných měření radiální rychlosti, hlavně k hledání velkých exoplanet na jižní nebeské polokouli.
Spektrograf CORALIE, který zahájil svoji činnost v červnu 1998, byl vyvinut na základě spolupráce mezi Ženevskou observatoří a Haute Provence Observatory (OHP) ve Francii. Jedná se o vylepšenou verzi spektrografu ELODIE, která je nyní v provozu na OHP a s níž byla v roce 1995 nalezena první exoplaneta kolem hvězdy 51 Pegasi b. Tento objev si své konto připsali astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. V roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Oba pány nebudu popisovat, protože si o nich můžete přečíst více v článku Mgr. Jany Žďárské z Fyzikálního ústavu AV ČR na stránkách časopisu Československý časopis pro fyziku (01/2021) (odkaz dole).

Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tato observatoř patří do skupiny národních observatoří a z mého pohledu je to nejhezčí místo na La Silla. S jistou dávkou nadsázky bych zdejší observatoř pojmenoval jako rodinný domek s hvězdárnou. První věcí, které si návštěvník všimne, je neuvěřitelný pořádek. V mechanické dílně jsou i lopaty na sníh srovnány podle velikostí, stejně jako šroubováky a všechny ostatní nástroje. Nejsilnějším dojem je kopule dalekohledu, tedy zejména instalace. Při vstupu jsem si připadal stejně provinile, jako bych v zablácených botách doma vstoupil na koberec v našeho obýváku.

Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně nemám rád „divoké” instalace za využití kobercové pásky či stále populárnějších plastových „zdrhovaček”. Nic podobného zde nenajdeme. Naprosto precizně vyvázané kabely, dokonalá technika, perfektní nátěry a žádné stopy od ukápnutého oleje. O dokonalém úklidu  a až sterilní čistotě nemluvě. Prostě je to observatoř, kde se chodí v bačkorách.
Observatoř se řídí místně z velké kontrolní místnosti a astronom je zde sám. Ovšem také na pohodlí pozorovatele se myslí se vší důkladností. Odpočinková místnost dočasných obyvatel je něco jako obývák s dokonale zařízenou kuchyní a parádním výhledem na poušť Atacama. 
Moji pozornost přitáhla obří nerezová lednice. Téměř mi „upadla” brada, když jsem zjistil, že byla téměř z poloviny plná švýcarské čokolády. Pochopil jsem, že tady se o starají nejen o špičkovou  vědu, ale i člověka.

https://janazdarska.cz/51-pegasi-b-a-exoplanetarni-revoluce/

Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Porodnice zrcadel




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »