Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dalekohled a čokoláda

Dalekohled a čokoláda

Mléčná dráha nad kopulí Leonhard Euler Telescope. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XIV. Na observatoři ESO, La Silla v Chile ještě zůstaneme v posledním zastavení. Švýcarský 1,2m dalekohled Leonhard Euler na La Silla byl postaven v roce 1998 a je provozován Ženevskou observatoří na Université de Genève (Švýcarsko). Byl pojmenován na počest slavného švýcarského matematika Leonharda Eulera (1707–83). Uzavřený tubus dalekohledu obsahuje zrcadlo o průměru 1,2 metru z materiálu ZeroDur a sekundární zrcadlo o průměru 0,3 metru v optické konfiguraci Ritchey-Chrétien.

Hlavním vědeckým přístrojem je spektrograf CORALIE k provádění vysoce přesných měření radiální rychlosti, hlavně k hledání velkých exoplanet na jižní nebeské polokouli.
Spektrograf CORALIE, který zahájil svoji činnost v červnu 1998, byl vyvinut na základě spolupráce mezi Ženevskou observatoří a Haute Provence Observatory (OHP) ve Francii. Jedná se o vylepšenou verzi spektrografu ELODIE, která je nyní v provozu na OHP a s níž byla v roce 1995 nalezena první exoplaneta kolem hvězdy 51 Pegasi b. Tento objev si své konto připsali astronomové Michel Mayor a Didier Queloz. V roce 2019 získali Nobelovu cenu za fyziku. Oba pány nebudu popisovat, protože si o nich můžete přečíst více v článku Mgr. Jany Žďárské z Fyzikálního ústavu AV ČR na stránkách časopisu Československý časopis pro fyziku (01/2021) (odkaz dole).

Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na tubus dalekohledu Swiss 1,2 m spolu s přístrojovým vybavením. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tato observatoř patří do skupiny národních observatoří a z mého pohledu je to nejhezčí místo na La Silla. S jistou dávkou nadsázky bych zdejší observatoř pojmenoval jako rodinný domek s hvězdárnou. První věcí, které si návštěvník všimne, je neuvěřitelný pořádek. V mechanické dílně jsou i lopaty na sníh srovnány podle velikostí, stejně jako šroubováky a všechny ostatní nástroje. Nejsilnějším dojem je kopule dalekohledu, tedy zejména instalace. Při vstupu jsem si připadal stejně provinile, jako bych v zablácených botách doma vstoupil na koberec v našeho obýváku.

Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Řídící místnost dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Osobně nemám rád „divoké” instalace za využití kobercové pásky či stále populárnějších plastových „zdrhovaček”. Nic podobného zde nenajdeme. Naprosto precizně vyvázané kabely, dokonalá technika, perfektní nátěry a žádné stopy od ukápnutého oleje. O dokonalém úklidu  a až sterilní čistotě nemluvě. Prostě je to observatoř, kde se chodí v bačkorách.
Observatoř se řídí místně z velké kontrolní místnosti a astronom je zde sám. Ovšem také na pohodlí pozorovatele se myslí se vší důkladností. Odpočinková místnost dočasných obyvatel je něco jako obývák s dokonale zařízenou kuchyní a parádním výhledem na poušť Atacama. 
Moji pozornost přitáhla obří nerezová lednice. Téměř mi „upadla” brada, když jsem zjistil, že byla téměř z poloviny plná švýcarské čokolády. Pochopil jsem, že tady se o starají nejen o špičkovou  vědu, ale i člověka.

https://janazdarska.cz/51-pegasi-b-a-exoplanetarni-revoluce/

Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule Leonhard Euler Telescope v přípravě na noční pozorování. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na část observatoře La Silla. (napravo od rampy dalekohledu NTT se nachází budova dalekohledu Swiss 1,2 m). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kryt vývodů kabeláže i s logem mateřské observatoře na Swiss 1,2 m dalekohledu. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
"Pomocný" dalekohled (16") na tubusu dalekohledu Swiss 1,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Výhled na poušť Atacama z odpočinkové místnosti Swiss 1,2 m observatoře. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Porodnice zrcadel




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »