Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Lovec exoplanet

Lovec exoplanet

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XI. Observatoř ESO, La Silla v Chile ještě neopustíme, protože nelze vynechat dalekohled ESO 3,6. Rozměrná 30 metrů vysoká válcová budova s velkou kopulí o průměru 30 metrů je dominantou sedla hory La Silla (2 400 m), protože je umístěná na nejvyšším místě a zářivé bílá kopule je viditelná už i z dálnice. K dalekohledu samotnému se lze dostat po silnici, která jako šroubovice obepíná skalnatý vrchol na kterém byla budova postavena. Cestou si lze všimnou do skály zapuštěné rozvodny a výkonových zdrojů. To má svůj racionální důvod, a tím je odvod odpadního tepla mimo zorné pole dalekohledu.

Uvnitř kopule je dalekohled s průměrem zrcadla 3,6 metru na skutečné obří vidlicové paralaktické montáži. Dalekohled zahájil svá pozorování v roce 1977. Jako v mnoha dalších případech má i tento dalekohled svoje (téměř) dvojče, které je zároveň největším dalekohledem kontinentální Evropy. Stojí na španělské observatoři Calar Alto Observatory (CAHA). Oba dalekohledy vyrobila společnost ZEISS. Možná pro mladší generaci bude zajímavá informace, že před rokem 1989 existovaly dvě společnosti ZEISS. Ve východním, tehdy socialistickém Německu, to byla společnost Carl Zeiss Jena a v západním, kapitalistickém - ZEISS West v Oberkochenu. Po roce 1995 se opět znovu spojily do jedné značky ZEISS, která byla založena již v roce 1846.

Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Tubus dalekohledu obsahuje hlavní zrcadlo o průměru 3,58 metru a plochou 8,6 čtverečních metrů (m²). Dalekohled může používat tři různé ohniskové vzdálenosti v závislosti na použití několika sekundárních zrcadel. Rád bych se pozastavil u systému mechanických podpěr (vyvažování) hlavního zrcadla. To je relativně komplikovaný, ale v minulosti velmi používaný systém využívající závaží a páky. V podstatě jde o to, aby při jakémkoliv náklonu dalekohledu se hlavní zrcadlo (vlnoplocha) neprohýbala a neměla svůj tvar. U moderních dalekohledů se používá už pneumaticko-elektronický systém aktuátorů, ale k tomu se dostaneme v dílu o Large Binocular Telescope, (LBT).

Vyvažovací systém zrcadla dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Vyvažovací systém zrcadla dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Paralaktická vidlicová montáž je skutečně obří a s velkou pravděpodobností poslední svého druhu. Tím myslím výrobní náročnost a značnou hmotnost jednotlivých dílů. Hydraulický olejový systém nadnášející obě osy jsem již popisoval v několika minulých dílech a nemá smysl jej opakovat. Technickou zajímavostí je samotná kopule. Respektive její štěrbina. Není to klasická štěrbina, která se otevírá do stran, ale po jednotlivých segmentech se poskládá tak, aby vytvořila dostatečný průřez k pozorování. To není samoúčelné. Jedním z důvodů je hmotnost, ale i ochrana dalekohledu proti větru a tím omezení turbulencí. Na doprovodných snímcích je součástí velké kopule i druhá, mnohem menší. Otázka zní - co je uvnitř? Nyní je malá kopule prázdná, ale před instalací HARPSu byl zde dalekohled CAT (Coude Auxiliary Telescope) o průměru 1,4 metru a spektrograf. Bohužel existují nějaké dohady kam byl dalekohled přemístěn, ale to bych se pouštěl na tenký led dohadů.

Panorama části pouště Atacama s kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Panorama části pouště Atacama s kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

V podzemí observatoře je instalován lovec exoplanet. Není to nic jiného než špičkový echellé spektrograf The High Accuracy Radial Velocity Planet Searcher (HARPS), kterému se přezdívá - lovec exoplanet. 
Spektrograf má na svém kontě již značné množství objevených exoplanet a o jedné bych se rád zmínil. V roce 2012 dalekohled ESO3,6 a spektrograf HARPS objevil exoplanetu Proxima Cen b u hvězdy Proxima v souhvězdí Centaura. Proxima Centauri, a pro pořádek někdy bývá označena také jako alfa Centauri C, je náš nejbližší hvězdný soused. Je vzdálená „pouhých“ 4,23 světelných let. Nebo lidštěji - přibližně 40 trilionů kilometrů. Proxima Centauri je červený trpaslík spektrální třídy M a patří ke hlavní posloupnosti hvězd v Hertzsprung-Russellově diagramu. Její hmotnost je jen 12,3 % našeho Slunce s průměrem přibližně 1,7 násobku Jupitera. Má efektivní teplotu pouze kolem 3 050 kelvinů, svítivost 0,15 procenta sluneční záře a kolem své osy se otočí přibližně jednou za 83 dní. Obíhá okolo hvězdného systému Cen AB jednou za 500 tisíc roků po výstřední dráze a její věk je podobný našemu Slunci. To znamená asi 4,85 miliardy let. Za naší nejbližší hvězdu se považuje od roku 1917. Pro úplnost je nutné uvést, že je to proměnná hvězda s označením V 645 Cen a její jasnost je +11 magnitudy.

Poloha Proximy Centauri (červená šipka). ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Poloha Proximy Centauri (červená šipka). ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Vzhledem k tomu, že není možné ze severní polokoule pozorovat systém Alpha Centauri, tak přikládám ilustrační snímek všech našich tří nejbližších sousedů, které jsem vyfotografoval na observatoře La Silla. Tento snímek (bez označení) posloužil NASA jako průvodní snímek vědeckého článku rentgenového dalekohledu Chandra.
Dalekohled se ovládá vzdáleně z „centrálního velínu” a v kopuli samotné nikdo není. Tak jedna úsměvná perlička na závěr. Jednou jsem byl svědkem ochromení provozu dalekohledu na několik hodin. Jak se později ukázalo, tak za celou havárií byla malá myška, která překousala ethernetový kabel vedoucí do řídícího centra.

Mléčná dráha a Velké Magellanovo mračno nad kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha a Velké Magellanovo mračno nad kopulí dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kontrolní místnost pro dálkové řízení dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kontrolní místnost pro dálkové řízení dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Přístrojové vybavení (rozvaděče) umístěné pod primárním zrcadlem dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Přístrojové vybavení (rozvaděče) umístěné pod primárním zrcadlem dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Kopule dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Kopule dalekohledu ESO 3,6 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Budova pro vzdálené řízení dalekohledů ESO 3,6 m a MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Budova pro vzdálené řízení dalekohledů ESO 3,6 m a MPG 2,2 m. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Příště: Znovuzrození dalekohledu E152




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »