Mojí milenkou je vesmír – třetí a prý poslední kniha astrofotografa Zdeňka Bardona
Mojí milenkou je vesmír - obal knihy Autor: Zdeněk Bardon
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.
Zdenek Bardon - autor knihy s manželkou Ivanou Autor: Zdeněk BardonKniha Mojí milenkou je vesmír je astronomickým cestopisem či spíše příběhem vesnického kluka z Josefova u Jaroměře, kterého nadšení dovedlo od teleskopu z rozebraných babiččiných brýlí, přes hvězdárnu v Jaroměři a letní tábory na Hvězdárně v Úpici, až na nejprestižnější observatoře světa. Zdeněk Bardon, neboť on je autorem knihy, je velkým nadšencem a amatérským astronomem, ovšem s více než jemnou fúzí do profesionální oblasti rekonstrukce a realizace nových řídících systémů velkých teleskopů po celém světě. Knihu vydal vlastním nákladem, není tedy v běžné distribuci. Ovšem v případě zájmu či dalších informací je možno autora přímo zkontaktovat na emailu zdenek.bardon@gmail.com.
Předmluva a uvodni slovo Autor: Zdeněk BardonÚvodní slovo ke knize laskavě poskytl RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti. Předmluvu ke knize napsal emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, prof. RNDr. Petra Heinzel, DrSc. Své nezastupitelné místo zde zaujímá i slovo „lovce exoplanet“, profesionálního astronoma dr. Petra Kabátha z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, který léta pracoval na observatoři Paranal v Chile (Evropská jižní observatoř). Tato poslední kniha z „trilogie“ bačkorového astronoma začíná na legendární hvězdárně na hoře Mount Wilson v USA, kde působila astronomická legenda Edwin Hubble. V dalších kapitolách se pak přesouváme na nejprestižnější observatoře v Chile.
Stránka knihy Autor: Zdeněk BardonKniha na velkém množství fotografií prezentuje místa, která jsou dostupná jen velmi, velmi obtížně. Ostatně, jistou návnadou mohou být i předchozí knihy Zdeňka Bardona, vlastně první dva díly této astronomicko–cestovatelské trilogie (první díl, druhý díl). V kapitole Pohledy do nebe se pak podíváme na zajímavé objekty nočního nebe z fotografické dílny autora. Snímky doprovází texty z pera ředitele Hvězdárny v Úpici Marcela Bělíka, který je také autorem doprovodných textů soutěže – Česká astrofotografie měsíce.
Zároveň si můžete prohlédnou trailer, představující popisovanou knihu.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Vznikala za počasí -2°C bezvětří téměř ideální. Kometa zaznamenaná přibližně na 1/3 vzdálenosti mezi hvězdou Markab k Sheatu v Pegase přesněji
RA/DEC 23h 07m +19°51' Jasností mi připomíná časy s podzimním Lemmonem někdy na přelomu září a října
