Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mojí milenkou je vesmír – třetí a prý poslední kniha astrofotografa Zdeňka Bardona

Mojí milenkou je vesmír – třetí a prý poslední kniha astrofotografa Zdeňka Bardona

Mojí milenkou je vesmír - obal knihy
Autor: Zdeněk Bardon

Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.

Zdenek Bardon - autor knihy s manželkou Ivanou Autor: Zdeněk Bardon
Zdenek Bardon - autor knihy s manželkou Ivanou
Autor: Zdeněk Bardon
Kniha Mojí milenkou je vesmír je astronomickým cestopisem či spíše příběhem vesnického kluka z Josefova u Jaroměře, kterého nadšení dovedlo od teleskopu z rozebraných babiččiných brýlí, přes hvězdárnu v Jaroměři a letní tábory na Hvězdárně v Úpici, až na nejprestižnější observatoře světa. Zdeněk Bardon, neboť on je autorem knihy, je velkým nadšencem a amatérským astronomem, ovšem s více než jemnou fúzí do profesionální oblasti rekonstrukce a realizace nových řídících systémů velkých teleskopů po celém světě. Knihu vydal vlastním nákladem, není tedy v běžné distribuci. Ovšem v případě zájmu či dalších informací je možno autora přímo zkontaktovat na emailu zdenek.bardon@gmail.com.

Předmluva a uvodni slovo Autor: Zdeněk Bardon
Předmluva a uvodni slovo
Autor: Zdeněk Bardon
Úvodní slovo ke knize laskavě poskytl RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti. Předmluvu ke knize napsal emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, prof. RNDr. Petra Heinzel, DrSc. Své nezastupitelné místo zde zaujímá i slovo „lovce exoplanet“, profesionálního astronoma dr. Petra Kabátha z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, který léta pracoval na observatoři Paranal v Chile (Evropská jižní observatoř). Tato  poslední  kniha z „trilogie“ bačkorového astronoma začíná na legendární hvězdárně na hoře Mount Wilson v USA, kde působila astronomická legenda Edwin Hubble. V dalších kapitolách se pak přesouváme na nejprestižnější observatoře v Chile.

Stránka knihy Autor: Zdeněk Bardon
Stránka knihy
Autor: Zdeněk Bardon
Kniha na velkém množství fotografií prezentuje místa, která jsou dostupná jen velmi, velmi obtížně. Ostatně, jistou návnadou mohou být i předchozí knihy Zdeňka Bardona, vlastně první dva díly této astronomicko–cestovatelské trilogie (první díl, druhý díl). V kapitole Pohledy do nebe se pak podíváme na zajímavé  objekty nočního nebe z fotografické dílny autora. Snímky doprovází texty z pera ředitele Hvězdárny v Úpici Marcela Bělíka, který je také autorem doprovodných textů soutěže – Česká astrofotografie měsíce.

Zároveň si můžete prohlédnou trailer, představující popisovanou knihu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Kniha „Bačkorový astronom“ je na světě
[2] Druhá kniha „bačkorového astronoma“ Zdeňka Bardona pokřtěna



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Zdeněk Bardon, Mojí milenkou je vesmír


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »