Druhá kniha „bačkorového astronoma“ Zdeňka Bardona pokřtěna
Backorovy astronom 2021 Autor: Petr Soukeník
6. listopadu večer se jeden z velkých sálů Kongresového centra Aldis v Hradci Králové naplnil více než 200 příznivců astronomie, cestování i autora křtěné knihy „Bačkorový astronom na cestách za tmou“ amatérského astronoma a člena České astronomické společnosti Zdenka Bardona. V šeru ztemnělého sálu bychom tak našli chirurga, ředitele cukrovaru, technologa lihovaru, elektrikáře i okresního hygienika, stejně jako programátora a hudební virtuosku, autorovu sousedku a souseda i … ovšem, ano, … i profesionální a amatérské astronomy. Za ty profesionální jmenujme předsedu České astronomické společnosti prof. Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR a RNDr. Pavla Ambrože z téže instituce.
Křest knihy Zdenka Bardona - Bačkorový astronom 2021 Autor: Petr SoukeníkPravda, ještě 30 minut před oficiálním začátkem vypadal sál smutně. Mezi vyrovnanými řadami židlí se pohybovalo několik osob, ladících poslední detaily ozvučení a připravujících autogramiádu. Hlavou hlavního protagonisty večera a autora křtěné knihy se honily opravdu černé myšlenky. „Co když nikdo nepřijde? Odradily všechny covidová omezení ...? Nemohlo výjimečně přijít při deseti stupních nad nulou náledí na silnicích? A že by nikdo nepřijel ani vlakem? …“. Ne, nestalo se nic z toho a sál se postupně naplnil. V okamžiku zahájení křestu a přednášky si nebylo už téměř kam sednout.
Křest 2021 Autor: Petr SoukeníkJeště před vlastní přednáškou jsme se mohli seznámit a astronomickými začátky autora, počínaje prvním finančním vydáním za astronomický objektiv „Srb a Štýs“, přes působení na lidové hvězdárně v Jaroměři až po aktivity na Hvězdárně v Úpici, jejímž spolupracovníkem autor je dodnes. Ostatně, úpická hvězdárna oslavila jen dva dny poté 62 let od svého oficiálního otevření. Stejně jako astronomické tábory, zvané „Letní astronomická expedice v Úpici“, které byly a stále jsou líhní amatérských i profesionálních astronomů. Na závěr představení jsme mohli nahlédnout i na aktivity Zdenka Bardona za posledních několika let i na řadu astronomických ocenění domácích i světových institucí.
Po zdravici zástupce vydavatele Mgr. Eduarda Kočiho ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove začala smršť fotografií, videí i zvukových nahrávek doprovázených veselými historkami provázejících autora na jeho cestách za tmou, kterou potřebuje na své fotografování „teček“, jak trochu nadlehčeně nazývá svůj náročný koníček – astrofotografii.
Bačkorový astronom 2021 Autor: Petr SoukeníkVíce jak hodinová procházka jednotlivými kapitolami knihy byla zakončena vlastním křtem. Hlavním „křestním otcem“ knihy byl matematik a astronom profesor Miloslav Druckmüller, kterému sekundovalo 8 „srdcařů“, tedy osob, které se na vzniku knihy nějakým způsobem podíleli. Křtilo se „čistou planetární substancí“ vsublimovanou do šumivého sektu.
Poté již následovala dlouhá autogramiáda, kdy řada zájemců o věnování zdála se být nekončící. Ale i ta nakonec došla ke svému poslednímu majiteli knihy a autor Zdenek Bardon přišel mezi nás. A tak jsme až do pozdních nočních hodin mohli diskutovat a diskutovat.
Akce tedy skončila a Zdenkovi zbylo posledních pár autorských výtisků. Pokud by ještě byl nějaký zájemce o podepsanou knihu, ozvěte se autorovi na zdenek.bardon@gmail.com Třeba ještě nějaká bude k mání. Ostatně, ve slabé chvilce Zdenek Bardon pronesl, že i když se dušoval, že tato byla knihou poslední, přeci jen v něm již hlodá další pokušení.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“
Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch
NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku
Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy.
Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú.
Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku.
Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život.
Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
11.4. až 22.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4