Druhá kniha „bačkorového astronoma“ Zdeňka Bardona pokřtěna
Backorovy astronom 2021 Autor: Petr Soukeník
6. listopadu večer se jeden z velkých sálů Kongresového centra Aldis v Hradci Králové naplnil více než 200 příznivců astronomie, cestování i autora křtěné knihy „Bačkorový astronom na cestách za tmou“ amatérského astronoma a člena České astronomické společnosti Zdenka Bardona. V šeru ztemnělého sálu bychom tak našli chirurga, ředitele cukrovaru, technologa lihovaru, elektrikáře i okresního hygienika, stejně jako programátora a hudební virtuosku, autorovu sousedku a souseda i … ovšem, ano, … i profesionální a amatérské astronomy. Za ty profesionální jmenujme předsedu České astronomické společnosti prof. Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR a RNDr. Pavla Ambrože z téže instituce.
Křest knihy Zdenka Bardona - Bačkorový astronom 2021 Autor: Petr SoukeníkPravda, ještě 30 minut před oficiálním začátkem vypadal sál smutně. Mezi vyrovnanými řadami židlí se pohybovalo několik osob, ladících poslední detaily ozvučení a připravujících autogramiádu. Hlavou hlavního protagonisty večera a autora křtěné knihy se honily opravdu černé myšlenky. „Co když nikdo nepřijde? Odradily všechny covidová omezení ...? Nemohlo výjimečně přijít při deseti stupních nad nulou náledí na silnicích? A že by nikdo nepřijel ani vlakem? …“. Ne, nestalo se nic z toho a sál se postupně naplnil. V okamžiku zahájení křestu a přednášky si nebylo už téměř kam sednout.
Křest 2021 Autor: Petr SoukeníkJeště před vlastní přednáškou jsme se mohli seznámit a astronomickými začátky autora, počínaje prvním finančním vydáním za astronomický objektiv „Srb a Štýs“, přes působení na lidové hvězdárně v Jaroměři až po aktivity na Hvězdárně v Úpici, jejímž spolupracovníkem autor je dodnes. Ostatně, úpická hvězdárna oslavila jen dva dny poté 62 let od svého oficiálního otevření. Stejně jako astronomické tábory, zvané „Letní astronomická expedice v Úpici“, které byly a stále jsou líhní amatérských i profesionálních astronomů. Na závěr představení jsme mohli nahlédnout i na aktivity Zdenka Bardona za posledních několika let i na řadu astronomických ocenění domácích i světových institucí.
Po zdravici zástupce vydavatele Mgr. Eduarda Kočiho ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove začala smršť fotografií, videí i zvukových nahrávek doprovázených veselými historkami provázejících autora na jeho cestách za tmou, kterou potřebuje na své fotografování „teček“, jak trochu nadlehčeně nazývá svůj náročný koníček – astrofotografii.
Bačkorový astronom 2021 Autor: Petr SoukeníkVíce jak hodinová procházka jednotlivými kapitolami knihy byla zakončena vlastním křtem. Hlavním „křestním otcem“ knihy byl matematik a astronom profesor Miloslav Druckmüller, kterému sekundovalo 8 „srdcařů“, tedy osob, které se na vzniku knihy nějakým způsobem podíleli. Křtilo se „čistou planetární substancí“ vsublimovanou do šumivého sektu.
Poté již následovala dlouhá autogramiáda, kdy řada zájemců o věnování zdála se být nekončící. Ale i ta nakonec došla ke svému poslednímu majiteli knihy a autor Zdenek Bardon přišel mezi nás. A tak jsme až do pozdních nočních hodin mohli diskutovat a diskutovat.
Akce tedy skončila a Zdenkovi zbylo posledních pár autorských výtisků. Pokud by ještě byl nějaký zájemce o podepsanou knihu, ozvěte se autorovi na zdenek.bardon@gmail.com Třeba ještě nějaká bude k mání. Ostatně, ve slabé chvilce Zdenek Bardon pronesl, že i když se dušoval, že tato byla knihou poslední, přeci jen v něm již hlodá další pokušení.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4