Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Vesmír blíže lidem v onkologickém centru Multiscan v Pardubicích

Výstava Vesmír blíže lidem v onkologickém centru Multiscan v Pardubicích

Výstava Vesmír blíže lidem
Autor: Jan Ptáček

Astronomická výstava Zdeňka Bardona Vesmír blíže lidem, instalovaná v onkologickém centru Multiscan, které je součástí Komplexního onkologického centra Pardubického kraje, byla zahájena vernisáží 16. listopadu 2022. Velmi netradiční výstavní prostor konferenčního sálu budovy klinické onkologie je historickou událostí nejen ve smyslu místa, ale i svým úmyslem. Primárním cílem je potěšit a alespoň na chvíli přinést povznášející zážitek tajemných hlubin vesmíru lékařům, sestřičkám, dalšímu zdravotnickému i nezdravotnickému personálu, a hlavně všem pacientům.  

Výstava Člověk blíže hvězdám Autor: Jan Ptáček
Výstava Člověk blíže hvězdám
Autor: Jan Ptáček
Na deseti panelech nám výstava přináší pohledy na úžasné nebeské scenérie pohrávající si až s pojetím uměleckého díla ve spojení s nevšedními obrazy vykreslovanými netradičními pohledy na největší pozemské astronomické observatoře. A nejen pohledy „na“, ale také velmi netradiční pohledy „do“ útrob astronomických přístrojů. Podíváme se tak do míst, kam se obyčejný smrtelník dostane jen velmi výjimečně.
Výstava zároveň připomíná výročí 60 let od založení Evropské jižní observatoře (ESO) a 15 let od vstupu České republiky do této nejprestižnější astronomické instituce světa.
Pro někoho možná poněkud netradiční spojení. A přece je propojuje historie několika tisíciletí.

Výstava Člověk blíže lidem Autor: Jan Ptáček
Výstava Člověk blíže lidem
Autor: Jan Ptáček
Vše začalo již v době, kdy medicína ještě nebyla medicínou a astronomie astronomií. O zdraví lidí se více než lékaři starali šamani, různí ranhojiči, léčitelé a babky kořenářky. A pokud znalosti nestačily, obraceli se často ke hvězdám. I astronomie byla ještě malou nedospělou dcerkou bohaté matky astrologie, která více než ke vzdáleným galaktickým dálkám hleděla skrze planety zpět na Zem na člověka. Podobně jako rodící se medicína. Lidské tělo bylo spojováno s astrologickými živly, pohyby planet po obloze byly propojeny s pohyby tělních tekutin i vývojem lidského těla. A pak byl již jen krůček ke stanovení termínu podání léku nebo provedení operace při vhodné nebeské konstelaci či ke stanovení léčebných postupů vůbec. Tak tomu bylo nejen již ve starém Egyptě, ale třeba i v Mezopotámii nebo starověké Číně. Jména jako Paracelsus, Tadeáš Hájek z Hájku, Albík z Uničova a Křišťan z Prachatic či z moderní doby třeba Carl Gustav Jung nalezneme jak v učebnicích astronomie, tak i medicíny.

Výstava Člověk blíže lidem Autor: Jan Ptáček
Výstava Člověk blíže lidem
Autor: Jan Ptáček
My sice v současné době víme, že kosmické vlivy na člověka působí mnohem méně a hlavně jinak, než si představovali naši dávní předkové, ale přesto některé jsou. Vzpomeňme například jen na slapová působení nejen na mořskou hladinu nebo třeba komplikovaný vliv toku nabitých částic ze slunečních erupcí na ionty některých prvků, podílející se na přenášení mozkových vzruchů.

Výstava Člověk blíže lidem Autor: Jan Ptáček
Výstava Člověk blíže lidem
Autor: Jan Ptáček
Přesto i dnes oba obory, tedy medicínu a astronomii, spojuje mnoho prvků. Jedním z nich je například precizní optika. Logo ZEISS nalezneme nejen na pilíři největšího českého Perkova dalekohledu s průměrem zrcadla dva metry nebo na špičkových objektivech používaných profesionálními i amatérskými astronomy, ale i na mikroskopech a přístrojích mnoha oborů medicíny.
I proto nyní můžeme představit výstavu Vesmír blíže lidem s fotografiemi fotoambasadora Evropské jižní observatoře (ESO) Zdeňka Bardona.

Výstava Vesmír blíže lidem Autor: Jan Ptáček
Výstava Vesmír blíže lidem
Autor: Jan Ptáček
Na její realizaci se mimo fotografa podílela Hvězdárna v Úpici a společnost ZEISS. Partnery výstavy jsou Východočeská pobočka České astronomické společnosti (ČAS) a Astronomický ústav AV ČR. Velké poděkování patří nejen partnerům a realizátorům, ale hlavně vedení a dalším lidem z onkologického centra Multiscan, kteří do realizace výstavy investovali nezměrné úsilí. Bez jejich podpory a pochopení by tak mimořádná událost nemohla nikdy vzniknout.

Autorem všech fotografií je Jan Ptáček.

 




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Hvězdárna v Úpici, Východočeská pobočka ČAS, Bardon


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »