Výstava Vesmír blíže lidem v onkologickém centru Multiscan v Pardubicích

Na deseti panelech nám výstava přináší pohledy na úžasné nebeské scenérie pohrávající si až s pojetím uměleckého díla ve spojení s nevšedními obrazy vykreslovanými netradičními pohledy na největší pozemské astronomické observatoře. A nejen pohledy „na“, ale také velmi netradiční pohledy „do“ útrob astronomických přístrojů. Podíváme se tak do míst, kam se obyčejný smrtelník dostane jen velmi výjimečně.
Výstava zároveň připomíná výročí 60 let od založení Evropské jižní observatoře (ESO) a 15 let od vstupu České republiky do této nejprestižnější astronomické instituce světa.
Pro někoho možná poněkud netradiční spojení. A přece je propojuje historie několika tisíciletí.

Vše začalo již v době, kdy medicína ještě nebyla medicínou a astronomie astronomií. O zdraví lidí se více než lékaři starali šamani, různí ranhojiči, léčitelé a babky kořenářky. A pokud znalosti nestačily, obraceli se často ke hvězdám. I astronomie byla ještě malou nedospělou dcerkou bohaté matky astrologie, která více než ke vzdáleným galaktickým dálkám hleděla skrze planety zpět na Zem na člověka. Podobně jako rodící se medicína. Lidské tělo bylo spojováno s astrologickými živly, pohyby planet po obloze byly propojeny s pohyby tělních tekutin i vývojem lidského těla. A pak byl již jen krůček ke stanovení termínu podání léku nebo provedení operace při vhodné nebeské konstelaci či ke stanovení léčebných postupů vůbec. Tak tomu bylo nejen již ve starém Egyptě, ale třeba i v Mezopotámii nebo starověké Číně. Jména jako Paracelsus, Tadeáš Hájek z Hájku, Albík z Uničova a Křišťan z Prachatic či z moderní doby třeba Carl Gustav Jung nalezneme jak v učebnicích astronomie, tak i medicíny.

My sice v současné době víme, že kosmické vlivy na člověka působí mnohem méně a hlavně jinak, než si představovali naši dávní předkové, ale přesto některé jsou. Vzpomeňme například jen na slapová působení nejen na mořskou hladinu nebo třeba komplikovaný vliv toku nabitých částic ze slunečních erupcí na ionty některých prvků, podílející se na přenášení mozkových vzruchů.

Přesto i dnes oba obory, tedy medicínu a astronomii, spojuje mnoho prvků. Jedním z nich je například precizní optika. Logo ZEISS nalezneme nejen na pilíři největšího českého Perkova dalekohledu s průměrem zrcadla dva metry nebo na špičkových objektivech používaných profesionálními i amatérskými astronomy, ale i na mikroskopech a přístrojích mnoha oborů medicíny.
I proto nyní můžeme představit výstavu Vesmír blíže lidem s fotografiemi fotoambasadora Evropské jižní observatoře (ESO) Zdeňka Bardona.

Na její realizaci se mimo fotografa podílela Hvězdárna v Úpici a společnost ZEISS. Partnery výstavy jsou Východočeská pobočka České astronomické společnosti (ČAS) a Astronomický ústav AV ČR. Velké poděkování patří nejen partnerům a realizátorům, ale hlavně vedení a dalším lidem z onkologického centra Multiscan, kteří do realizace výstavy investovali nezměrné úsilí. Bez jejich podpory a pochopení by tak mimořádná událost nemohla nikdy vzniknout.

Autorem všech fotografií je Jan Ptáček.