Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Druhá kniha „bačkorového astronoma“ Zdeňka Bardona pokřtěna

Druhá kniha „bačkorového astronoma“ Zdeňka Bardona pokřtěna

Backorovy astronom 2021
Autor: Petr Soukeník

6. listopadu večer se jeden z velkých sálů Kongresového centra Aldis v Hradci Králové naplnil více než 200 příznivců astronomie, cestování i autora křtěné knihy „Bačkorový astronom na cestách za tmou“ amatérského astronoma a člena České astronomické společnosti Zdenka Bardona. V šeru ztemnělého sálu bychom tak našli chirurga, ředitele cukrovaru, technologa lihovaru, elektrikáře i okresního hygienika, stejně jako programátora a hudební virtuosku, autorovu sousedku a souseda i … ovšem, ano, … i profesionální a amatérské astronomy. Za ty profesionální jmenujme předsedu České astronomické společnosti prof. Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR a RNDr. Pavla Ambrože z téže instituce.

Křest knihy Zdenka Bardona - Bačkorový astronom 2021 Autor: Petr Soukeník
Křest knihy Zdenka Bardona - Bačkorový astronom 2021
Autor: Petr Soukeník
Pravda, ještě 30 minut před oficiálním začátkem vypadal sál smutně. Mezi vyrovnanými řadami židlí se pohybovalo několik osob, ladících poslední detaily ozvučení a připravujících autogramiádu. Hlavou hlavního protagonisty večera a autora křtěné knihy se honily opravdu černé myšlenky. „Co když nikdo nepřijde? Odradily všechny covidová omezení ...? Nemohlo výjimečně přijít při deseti stupních nad nulou náledí na silnicích? A že by nikdo nepřijel ani vlakem? …“. Ne, nestalo se nic z toho a sál se postupně naplnil. V okamžiku zahájení křestu a přednášky si nebylo už téměř kam sednout.

Křest 2021 Autor: Petr Soukeník
Křest 2021
Autor: Petr Soukeník
Ještě před vlastní přednáškou jsme se mohli seznámit a astronomickými začátky autora, počínaje prvním finančním vydáním za astronomický objektiv „Srb a Štýs“, přes působení na lidové hvězdárně v Jaroměři až po aktivity na Hvězdárně v Úpici, jejímž spolupracovníkem autor je dodnes. Ostatně, úpická hvězdárna oslavila jen dva dny poté 62 let od svého oficiálního otevření. Stejně jako astronomické tábory, zvané „Letní astronomická expedice v Úpici“, které byly a stále jsou líhní amatérských i profesionálních astronomů. Na závěr představení jsme mohli nahlédnout i na aktivity Zdenka Bardona za posledních několika let i na řadu astronomických ocenění domácích i světových institucí.

Po zdravici zástupce vydavatele  Mgr. Eduarda Kočiho ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove začala smršť fotografií, videí i zvukových nahrávek doprovázených veselými historkami provázejících autora na jeho cestách za tmou, kterou potřebuje na své fotografování „teček“, jak trochu nadlehčeně nazývá svůj náročný koníček – astrofotografii.

Bačkorový astronom 2021 Autor: Petr Soukeník
Bačkorový astronom 2021
Autor: Petr Soukeník
Více jak hodinová procházka jednotlivými kapitolami knihy byla zakončena vlastním křtem. Hlavním „křestním otcem“ knihy byl matematik a astronom profesor Miloslav Druckmüller, kterému sekundovalo 8 „srdcařů“, tedy osob, které se na vzniku knihy nějakým způsobem podíleli. Křtilo se „čistou planetární substancí“ vsublimovanou do šumivého sektu.

Poté již následovala dlouhá autogramiáda, kdy řada zájemců o věnování zdála se být nekončící. Ale i ta nakonec došla ke svému poslednímu majiteli knihy a autor Zdenek Bardon přišel mezi nás. A tak jsme až do pozdních nočních hodin mohli diskutovat a diskutovat.

Akce tedy skončila a Zdenkovi zbylo posledních pár autorských výtisků. Pokud by ještě byl nějaký zájemce o podepsanou knihu, ozvěte se autorovi na zdenek.bardon@gmail.com Třeba ještě nějaká bude k mání. Ostatně, ve slabé chvilce Zdenek Bardon pronesl, že i když se dušoval, že tato byla knihou poslední, přeci jen v něm již hlodá další pokušení.




O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Bardon


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »