Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  William Herschel Telescope

William Herschel Telescope

Observatoř William Herschel Telescope (WHT). La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIII. V tomto dílu zavítáme na španělský ostrov La Palma. Na vrcholu vyhaslé sopky ostrova La Palma Kanárského souostroví se nachází komplex observatoří. Kouzelné místo nese oficiální pojmenování Observatorio del Roque de los Muchachos a cestou vzhůru lze napočítat 116 pravotočivých a 127 levotočivých zatáček. Zvládnout tolik zákrut spolu s nadmořskou výškou 2 500 metrů zabere autem asi dvě hodiny. Okraj vulkánu je obsypán dalekohledy, a tak uvedu jen několik nejzajímavějších. Například Gran Telescopio Canarias (GTC) s celkovým průměrem segmentových zrcadel 10,4 metru. Je to největší dalekohled světa této kategorie. Návštěva jeho kopule je jako vstoupit na hokejový stadion, a to rozhodně nepřeháním. Hned vedle William Herschel Telescope (WHT) se nachází Isaac Newton Telescope (INT) s průměrem zrcadla 2,54 metru. A na hraně skály připomínající orlí hnízdo, je instalován dalekohled The Nordic Optical Telescope (NOT) s průměrem zrcadla 2,56 metru, jehož dlouholetým ředitelem byl již několikrát zmíněný Johannes Andersen.

Vlastníkem je univerzita v Kodani, stejně jako  Dánského 1,54 metrového dalekohledu na La Silla v Chile. Specialitou jsou detektory MAGIC pozorující Čerenkovovo záření. Připomínají velké včelí plástve, přičemž největší z nich má průměr 23 metrů. Tyto přístroje sice vypadají jako dalekohledy, ale ve skutečnosti to jsou detektory a nemají žádné kopule. Jejich neobvyklé vzezření je velmi oblíbeným cílem fotografů. V tomto dílu se budu věnovat dalekohledu - William Herschel telescope (WHT) s instalovaným zrcadlem průměru 4,2 metru. Tento přístroj byl na žebříčku dalekohledů světa roku 1987 třetí největší. Jeho Alt-azimutální montáž vyrobila britská firma Grubb Parsons a váží neuvěřitelných 183 tun. Pro společnost Grubb Parsons to byl zároveň poslední stroj, který dokončila. Britská firma stejně jako divize dalekohledů německého Zeissu zanikla. Možná i v důsledku konce zlatého věku astronomie.
Neuvěřitelný příběh rekonstrukce WHT započal se stavbou BlueEye (viz předchozí díl), protože kdo zvládne záludnosti řízení motorů „direct drive” spolu s Alt-Az montáží, má šanci se pustit i do podstatně větších přístrojů.

Pohled na primární zrcadlo (průměr 4,2 metru) dalekohledu WHT. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na primární zrcadlo (průměr 4,2 metru) dalekohledu WHT. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Celou budovu dalekohledu WHT jsme s kolegou důkladně prozkoumali od sklepa po půdu. Vlezli jsme i do útrob montáže, kudy vede veškerá kabeláž s množstvím trubek. Jednou z důležitých bezpečnostních vlastností automatizace je hlídání zkrutu kabelů. Obvykle je povolen maximální úhel 540° otočení montáže v azimutu a pak … pak se kabely přetrhnou. To by byla katastrofa, protože jich jsou stovky. A protože je otočka větší než 360°, koncové spínače to nevyřeší. Je to dost sofistikovaný systém hlídající polohu, který se musí už při zadání souřadnic rozhodnout, na kterou stranu s montáží najede, aby “zbylo” dost místa pro následné pozorování. A přidám ještě jednu elektrikářskou zajímavost. Hlavní vypínač je samozřejmě pouze jeden. V ovládací páce je mnoho otvorů, jakož i v pevném protikusu. Pro představu - jako petlice na české králíkárně. Každý technik, který má v úmyslu pracovat na zařízení dalekohledu, si vezme jeden z visacích zámků zavěšených na centrální desce a jeho prostrčením skrze otvory vypínač mechanicky zablokuje. Systém nelze spustit, protože zámek má pouze jeden klíč. Během pracovního dne tam přibývají a ubývají visací zámky a jejich počet koresponduje s počtem techniků pracujících v kopuli. Je to jednoduchý, ale promyšlený bezpečnostní systém. Konstrukce dalekohledu je tak rozměrná, že možnost nechtěného rozmačkání člověka je naprosto reálná. To samozřejmě nechce nikdo dopustit. A až zámky z vypínače zmizí úplně, může se pozorovat. Je to signalizace, že na dalekohledu už nikdo nepracuje.

Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru) na Alt-Az montáži. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru) na Alt-Az montáži. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Každý ”normální” dalekohled má samozřejmě okulár. V případě profesionálních přístrojů tomu tak není, ale WHT má v ohnisku zrcadlového systému dvě rozměrné místnosti, do kterých se pohodlně vejde několik lidí. Takže čistě teoreticky, kdyby byl okulár instalován, pozorovatel by se vozil spolu s dalekohledem. Tak velké to všechno je.
Vědecké přístrojové vybavení je velmi rozmanité. Hlavní jsou spektrograf a tekutým dusíkem chlazená CCD kamera. Také se zde zkoušejí prototypy přístrojů, které budou v blízké budoucnosti instalovány na největším dalekohledu světa s průměrem segmentového zrcadla 39 metrů. Extrémně velký dalekohled, zkráceně ELT (Extremely Large Telescope), se již buduje nedaleko observatoře Paranal v chilské poušti Atacama.Uplynuly dlouhé čtyři roky, než na WHT mohla zavlát česká vlajka. Samozřejmě na počest úspěšné instalace nového řídicího systému. To ovšem nebylo tak jednoduché. Zabralo to celých osmnáct měsíců, než parta inženýrů a techniků české firmy dokázala vyřešit všechny záludnosti instalace. Jedním z krutých parametrů zadání byla přesnost regulace motorů. Maximální odchylka nesměla být větší než 0,03 úhlové vteřiny. Jen podotýkám, že v desetinné čárce jsem se nezmýlil. Dopadlo to dobře a práci českých ručiček pochválili  úplně všichni.

Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. U vozidla napravo: Marcel Bělík, Zdeněk Bardon, Pavol Rapavý. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. U vozidla napravo: Marcel Bělík, Zdeněk Bardon, Pavol Rapavý. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru). La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru). La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoř WHT v ledovém sevření. La Palma Autor: David Svatoň
Observatoř WHT v ledovém sevření. La Palma
Autor: David Svatoň


Příště: Legenda Československé astronomie




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

 

 

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem a astrofotografem (www.bardon.cz). Jeho vášeň k astronomii v roce 1973 odstartovala kometa C/1973 E1 Kohoutek. Navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se účastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř (2005) a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře kde se Zdeněk podílel na modernizaci. Např.: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), 1M ZEISS observatoř OGS - Tenerife (ESA), WHT La Palma (ING), DK154 a E152 dalekohledy (ESO, La Silla, Chile) a 1,5m VATT Vatikánské observatoře v Arizoně (USA).

Je „otcem“ zakladatelem (2005) a nyní již čestným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM). Je nositelem prestižních ocenění: Mezinárodní astronomická unie (IAU) (čestný člen) a Čestný člen České astronomické společnosti (ČAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř (ESO) Zdeňkovi udělila titul ESO Photo Ambassador. Dále je členem Slovenského zväzu astronómov (SZA) a Evropské astronomické unie (EAS). Planetka 6248 Bardon nese jeho jméno. Je autorem tří knih o astrofotografii - Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA., Bačkorový astronom na cestách za tmou, a Mojí milenkou je vesmír.

Štítky: Zdeněk Bardon


18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc,Jupiter,Elnath- 30.4.25

Měsíc v blízkosti Jupiteru 30.4.20

Další informace »