Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  William Herschel Telescope

William Herschel Telescope

Observatoř William Herschel Telescope (WHT). La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoře očima bačkorového astronoma - díl XXIII. V tomto dílu zavítáme na španělský ostrov La Palma. Na vrcholu vyhaslé sopky ostrova La Palma Kanárského souostroví se nachází komplex observatoří. Kouzelné místo nese oficiální pojmenování Observatorio del Roque de los Muchachos a cestou vzhůru lze napočítat 116 pravotočivých a 127 levotočivých zatáček. Zvládnout tolik zákrut spolu s nadmořskou výškou 2 500 metrů zabere autem asi dvě hodiny. Okraj vulkánu je obsypán dalekohledy, a tak uvedu jen několik nejzajímavějších. Například Gran Telescopio Canarias (GTC) s celkovým průměrem segmentových zrcadel 10,4 metru. Je to největší dalekohled světa této kategorie. Návštěva jeho kopule je jako vstoupit na hokejový stadion, a to rozhodně nepřeháním. Hned vedle William Herschel Telescope (WHT) se nachází Isaac Newton Telescope (INT) s průměrem zrcadla 2,54 metru. A na hraně skály připomínající orlí hnízdo, je instalován dalekohled The Nordic Optical Telescope (NOT) s průměrem zrcadla 2,56 metru, jehož dlouholetým ředitelem byl již několikrát zmíněný Johannes Andersen.

Vlastníkem je univerzita v Kodani, stejně jako  Dánského 1,54 metrového dalekohledu na La Silla v Chile. Specialitou jsou detektory MAGIC pozorující Čerenkovovo záření. Připomínají velké včelí plástve, přičemž největší z nich má průměr 23 metrů. Tyto přístroje sice vypadají jako dalekohledy, ale ve skutečnosti to jsou detektory a nemají žádné kopule. Jejich neobvyklé vzezření je velmi oblíbeným cílem fotografů. V tomto dílu se budu věnovat dalekohledu - William Herschel telescope (WHT) s instalovaným zrcadlem průměru 4,2 metru. Tento přístroj byl na žebříčku dalekohledů světa roku 1987 třetí největší. Jeho Alt-azimutální montáž vyrobila britská firma Grubb Parsons a váží neuvěřitelných 183 tun. Pro společnost Grubb Parsons to byl zároveň poslední stroj, který dokončila. Britská firma stejně jako divize dalekohledů německého Zeissu zanikla. Možná i v důsledku konce zlatého věku astronomie.
Neuvěřitelný příběh rekonstrukce WHT započal se stavbou BlueEye (viz předchozí díl), protože kdo zvládne záludnosti řízení motorů „direct drive” spolu s Alt-Az montáží, má šanci se pustit i do podstatně větších přístrojů.

Pohled na primární zrcadlo (průměr 4,2 metru) dalekohledu WHT. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Pohled na primární zrcadlo (průměr 4,2 metru) dalekohledu WHT. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Celou budovu dalekohledu WHT jsme s kolegou důkladně prozkoumali od sklepa po půdu. Vlezli jsme i do útrob montáže, kudy vede veškerá kabeláž s množstvím trubek. Jednou z důležitých bezpečnostních vlastností automatizace je hlídání zkrutu kabelů. Obvykle je povolen maximální úhel 540° otočení montáže v azimutu a pak … pak se kabely přetrhnou. To by byla katastrofa, protože jich jsou stovky. A protože je otočka větší než 360°, koncové spínače to nevyřeší. Je to dost sofistikovaný systém hlídající polohu, který se musí už při zadání souřadnic rozhodnout, na kterou stranu s montáží najede, aby “zbylo” dost místa pro následné pozorování. A přidám ještě jednu elektrikářskou zajímavost. Hlavní vypínač je samozřejmě pouze jeden. V ovládací páce je mnoho otvorů, jakož i v pevném protikusu. Pro představu - jako petlice na české králíkárně. Každý technik, který má v úmyslu pracovat na zařízení dalekohledu, si vezme jeden z visacích zámků zavěšených na centrální desce a jeho prostrčením skrze otvory vypínač mechanicky zablokuje. Systém nelze spustit, protože zámek má pouze jeden klíč. Během pracovního dne tam přibývají a ubývají visací zámky a jejich počet koresponduje s počtem techniků pracujících v kopuli. Je to jednoduchý, ale promyšlený bezpečnostní systém. Konstrukce dalekohledu je tak rozměrná, že možnost nechtěného rozmačkání člověka je naprosto reálná. To samozřejmě nechce nikdo dopustit. A až zámky z vypínače zmizí úplně, může se pozorovat. Je to signalizace, že na dalekohledu už nikdo nepracuje.

Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru) na Alt-Az montáži. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru) na Alt-Az montáži. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Každý ”normální” dalekohled má samozřejmě okulár. V případě profesionálních přístrojů tomu tak není, ale WHT má v ohnisku zrcadlového systému dvě rozměrné místnosti, do kterých se pohodlně vejde několik lidí. Takže čistě teoreticky, kdyby byl okulár instalován, pozorovatel by se vozil spolu s dalekohledem. Tak velké to všechno je.
Vědecké přístrojové vybavení je velmi rozmanité. Hlavní jsou spektrograf a tekutým dusíkem chlazená CCD kamera. Také se zde zkoušejí prototypy přístrojů, které budou v blízké budoucnosti instalovány na největším dalekohledu světa s průměrem segmentového zrcadla 39 metrů. Extrémně velký dalekohled, zkráceně ELT (Extremely Large Telescope), se již buduje nedaleko observatoře Paranal v chilské poušti Atacama.Uplynuly dlouhé čtyři roky, než na WHT mohla zavlát česká vlajka. Samozřejmě na počest úspěšné instalace nového řídicího systému. To ovšem nebylo tak jednoduché. Zabralo to celých osmnáct měsíců, než parta inženýrů a techniků české firmy dokázala vyřešit všechny záludnosti instalace. Jedním z krutých parametrů zadání byla přesnost regulace motorů. Maximální odchylka nesměla být větší než 0,03 úhlové vteřiny. Jen podotýkám, že v desetinné čárce jsem se nezmýlil. Dopadlo to dobře a práci českých ručiček pochválili  úplně všichni.

Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. U vozidla napravo: Marcel Bělík, Zdeněk Bardon, Pavol Rapavý. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. U vozidla napravo: Marcel Bělík, Zdeněk Bardon, Pavol Rapavý. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru). La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Dalekohled WHT (průměr primárního zrcadla 4,2 metru). La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. La Palma Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha nad Observatorio del Roque de los Muchachos. La Palma
Autor: Zdeněk Bardon

Observatoř WHT v ledovém sevření. La Palma Autor: David Svatoň
Observatoř WHT v ledovém sevření. La Palma
Autor: David Svatoň


Příště: Legenda Československé astronomie




Seriál

  1. Observatoře očima bačkorového astronoma
  2. Dalekohled Dr. Luboše Kohoutka
  3. První dvoumetr
  4. Dvojče Perkova dalekohledu
  5. Perkův dalekohled
  6. Dalekohled a medvědi na Rozhenu
  7. Dvoumetr pod Elbrusem
  8. Laserová observatoř
  9. Česká stopa v astronomickém ráji
  10. Dalekohled MPG 2,2 m na La Silla
  11. Legenda astronomie - Dánský dalekohled
  12. Lovec exoplanet
  13. Znovuzrození E152
  14. Hranatá kopule dalekohledu NTT
  15. Dalekohled a čokoláda
  16. Porodnice zrcadel
  17. Katedrála astronomie
  18. Dalekohled programu Apollo
  19. SkyCenter na Mount Lemmon
  20. John F. Kennedy a americký Stonehenge
  21. Dalekohledy města andělů
  22. Modré oko
  23. William Herschel Telescope
  24. Legenda československé astronomie
  25. Český dalekohled E152 na La Silla v Chile „žije”!


O autorovi

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon

Zdeněk Bardon (nar.1961) je amatérským astronomem (www.bardon.cz) a jen za několik málo let oslaví půl století pod oblohou. Jeho vášeň k astronomii odstartovala kometa Kohoutek v roce 1973. Záhy navštěvoval hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici. S vášní astrofotografa a srdcem technika si na střeše svého domu vybudoval malou robotickou observatoř a pojmenoval ji: „Bačkorová observatoř”. Její průmyslové řízení se stalo jakousi koncepční předlohou pro mnohem větší observatoře. Tak krátký příklad za všechny: Perkův 2-metrový dalekohled (AsÚ AVČR Ondřejov), observatoř OGS na Tenerife (ESA) a Dánský 1,54 m dalekohled na observatoři ESO, La Silla v Chile.

Je „otcem“ zakladatelem a současným předsedou soutěže Česká astrofotografie měsíce (ČAM), také členem několika astronomických organizací: Mezinárodní astronomická unie (čestný člen), Česká astronomická společnost (ČAS), Slovenský zväz astronómov (SZA) a profesionální Evropské astronomické unie (EAS). V roce 2018 Evropská jižní observatoř Zdeňkovi udělila čestný titul ESO Photo Ambassador. Také je autorem knihy: Bačkorový astronom. Od brýlových čoček až po NASA.

Štítky: Zdeněk Bardon


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »